Prvního října roku 2007 převzal Český Krumlov zdarma od ministerstva obrany areál bývalých kasáren ve Vyšném a související pozemky. Získal tak dnes už možná poslední velkou rozvojovou zónu města o rozloze 22 a čtvrt hektaru v teoreticky odhadované hodnotě 372 milionů korun.

Jak vypadá situace tři roky poté? Kasárna stále hlídá ostraha placená městem a kromě několika prohlášení bývalého vedení radnice se zdá, že věci se nijak nepohnuly.

„Domnívám se, že v tuto chvíli je projekt hotový, nicméně celé území je potřeba odkanalizovat, a to je nesmírně náročná záležitost,“ okomentoval to ve středu jeden z bývalých radních a zároveň i obyvatel Vyšného Antonín Princ.

Odhady totiž mluví až o sto milionech korun, které bude muset Český Krumlov vynaložit na to, aby napojil na městskou kanalizaci samotné Vyšné, ale hlavně na to, aby vystavěl hlavní sběrač táhnoucí se od severní části kasáren přes jeho celé území, lokalitu Na Růžku, ulici Na Svahu až ke kruhovému objezdu U Trojice.

A takové peníze ze svého město nikdy nedokáže uspořit. Bez napojení na páteřní kanalizaci není jakýkoliv rozvoj lokality možný a z tohoto úhlu pohledu už se jeví kasárna jako danajský dar.

Co zbývá? Hledat dotace. Což se také děje, ale otázkou zůstává, kdy Český Krumlov a v jaké výši takovou dotaci získá. Město je tedy zatím v situaci pohádkové slepičky, která obíhala různá zvířátka, aby získala pro svého kohoutka vodu.

Jednou z institucí, kde je možné o podobné dotační peníze žádat, je Státní fond životního prostředí.

„Od SFŽP jsou dané jasné dotační podmínky, které ovšem směřují k tomu, že se budou muset upravit smlouvy mezi městem a provozovatelem vodovodů a kanalizací,“ dodal Antonín Princ.

Jinak řečeno, město a provozovatel kanalizací si musí navzájem vyjít vstříc, společně dohodnout novou podobu vzájemných smluv, tím splnit podmínky Státního fondu a vše také sladit s podmínkami Evropské unie.

Řešením areálu byl před třemi lety nejdříve pověřen Českokrumlovský rozvojový fond. Posléze ale přezvala toto téma komise, ve které kromě jiných zasedali i dva bývalí radní, shodou okolností také obyvatelé Vyšného, Antonín Princ a Roman Kneifl.

„Předsedou komise se stal bývalý starosta Luboš Jedlička a komise zasedala pouze jedenkrát. Víckrát už ji předseda nesvolal,“ shrnul ve středu Antonín Princ.

Co zdejším obyvatelům nejvíce chybí? Odpovědi Deníku se nyní i v minulosti už několikrát víceméně opakují: především občanská vybavenost, tedy obchody a služby.

V roce 2008 se začalo s demolicemi některých z objektů v bývalých kasárnách.

Konkrétně byl zdemolován skelet nedokončené budovy z armovaného betonu, dvě budovy bývalých skladů, ubytovna pro vojáky, zděná budova takzvané baterkárny, která původně sloužila k dobíjení akumulátorových článků, sklad pohonných hmot a nájezdová betonová rampa u vševojskového skladu.

Po demolici objektů byl celý prostor vyčištěn a povrch byl zarovnán do úrovně okolního terénu.

„Na demolici těchto objektů získalo město dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 5,58 milionu korun, celkové náklady na demolice dosáhly 7,4 milionu,“ vyčísluje mluvčí Jitka Augustinová.

Nebylo by tedy pro město v tuto chvíli jednodušší pozemky a areály prodat? Svým způsobem ano, ale bez hlavního připojení na kanalizaci mají jen malou cenu. Navíc se tak město zbaví i možnosti ovlivňovat, co na pozemcích případní investoři postaví.

„V bývalých kasárnách ve Vyšném se nyní počítá se vznikem stovek bytových jednotek individuálního nebo hromadného bydlení, občanské vybavenosti nebo prostorů pro komerční využití,“ sdělila mluvčí radnice Jitka Augustinová.

Studie na toto území byla podle ní už zpracována v rámci projednávání územního plánu ve Vyšném.

„Je schválený územní i regulační plán. Město již jednou dostalo projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí, kterou nechalo přepracovat tak, aby bylo řešení území možné rozdělit do etap a případně financovat z různých zdrojů,“ doplňuje mluvčí.

Nově zvolená rada města by se měla otázkou budoucnosti a náplně lokality bývalých kasáren ve Vyšném zabývat v prvním čtvrtletí roku 2011.