close Českokrumlovský medvědář Jan Míša Černý vzpomíná na předrevoluční oslavy medvědích Vánoc s jistou dávkou ironie a humoru. Jinak to totiž ani nejde. info Zdroj: DENÍK/Pavel Kacerovský zoom_in Českokrumlovský medvědář Jan Míša Černý vzpomíná na předrevoluční oslavy medvědích Vánoc s jistou dávkou ironie a humoru. Jinak to totiž ani nejde. „Historie chovu medvědů tu sahá až do 16. století a já jsem nejdéle sloužící medvědář ze všech,“ pochlubil se Deníku. A těžko říct, kolik let na konto tohoto téměř sedmdesátníka, který své velké životní jubileum oslaví napřesrok, ještě přibude. Má sice v plánu své řemeslo předat synovi, zatím to ale stále odkládá. 

„S taťkou sem chodím odmalička, takže všechno znám. Ale bůhví, kdy mě k tomu pustí,“ smál se medvědář junior Radek. „Zatím mě k tomu nepotřebuje. Ani na dovolenou nejezdí, je s medvědy každý den. Má svoji zahrádku v Krumlově, o kterou se stará, a nic dalšího ke štěstí asi nepotřebuje.“

K medvědům se nachomýtl už jako žák základní školy. „Pocházím z Rychtářova u Brloha a chodil jsem v Krumlově do školy. Míval jsem dvě hodiny čas na autobus, a tak jsem chodil všude možně, i na medvědy. Tenkrát si mě všiml jejich ošetřovatel Standa Samek, kterému jsem už ve čtrnácti s péčí o medvědy pomáhal.“