Krumlovský židovský hřbitov chátrá. Co bude dál?

Rozpohybovat dění kolem židovského hřbitova se pokusil Petr Resch z Chlumu, na kterého se Walter Kobias obrátil. „Zjistil, že moje a jeho praprababička byly sestry,“ vysvětluje Petr Resch. „Našel mne, když se pídil po fotkách v Museu Fotoateliér Seidel, kde jsem dříve pracoval. Navíc věděl, že někdo s mým jménem byl za války internován spolu s jeho otcem.“ Mimochodem otec Waltera Kobiase, Friedrich, je spolužák známé Ruth Hálové z Holubova, jedné z Wintonových dětí.

Petr Resch provázel Waltera Kobiase po Českém Krumlově a zašli také na židovský hřbitov. „Tam tráva po pás,“ vyprávěl Petr Resch. „Otevřeli jsme smuteční síň, kde byla výstava ke Dni holocaustu vytvořená gymnazisty. Vše ale bylo zničeno, v návštěvní knize vytrhané listy, na zdi židovská hvězda postříkaná barvou, seznam lidí z židovské obce zacákaný. Zřejmě tam pronikla parta vandalů, kteří to tam znectili. Když jsem pak viděl smutek toho dvaasedmdesátiletého muže, zasáhlo mě to, a začal jsem se o to zajímat. A rozhodl se, že se to pokusím změnit.“ A to také učinil.

Jakub Krejčí má bronz z mistrovství Evropy

Pomoci chtějí ochotní lidé

Na základě množství dopisů, e-mailů, telefonátů a setkání se mu podařilo od ochotného architekta získat potřebnou dokumentaci včetně návrhu postupu potřebných prací, pět sponzorů, pracovníka se zkušenostmi v restaurování historických objektů, řadu lidí ochotných podpořit tuto věc jak fyzicky, finančně, tak administrativně. Roku 2019 ministerstvo kultury prohlásilo židovský hřbitov v Českém Krumlově za kulturní památku. A tím to skončilo.

„Dozvěděl jsem se, že opravu smí provést jenom pracovní skupina zřízená Židovskou obcí v Praze,“ řekl zklamaně Petr Resch. „Zřejmě se musí ta stavba dostat do havarijního stavu.“

Židovská obec na Krumlov nezapomněla

Židovský hřbitov v Českém Krumlově je od roku 1923 majetkem Židovské obce v Praze. Ta pečuje o 180 hřbitovů, desítky hřbitovních domků a 30 mimopražských synagog. „Třicet let se snažíme napravovat důsledky vandalismu předchozích 40 let,“ vysvětluje, jak se věci mají, předseda obce František Bányai. „Pomocí mnoha institucí, měst, nadací i soukromých iniciativ se mnohé podařilo. Příkladem mimořádně dobré spolupráce je i spolupráce s Českokrumlovským rozvojovým fondem při opravě a provozování synagogy.“ A nezapomněli ani na hřbitov. V období 1990-2020 bylo na obnovu a údržbu hřbitova vynaloženo 765 tisíc korun, a není v tom plat správce. „Po roce 1990 byl stav hřbitova katastrofální,“ říká František Bányai. „Dokonce se na něm pásli koně. Od té doby bylo provedeno množství prací, každoročně se udržuje zeleň a likvidují odpady.“ K významnějším opravám patří oprava brány a osazení ochranných sítí do obřadní síně, oprava brány a márnice, oken a dveří márnice. Oprava ohradní zdi. Bohužel momentálně hřbitov nemá správce a nedaří se nikoho nalézt.

Růžena Vinciková oživuje tradice a jejich kouzlo předává mladším generacím

Židovská obec iniciativu Petra Resche ocenila a na základě ní plánovala po roce 2020 jím navržené práce provést nákladem zhruba 200 000 korun. „Vedle nich je však třeba provést ještě řadu dalších prací,“ vysvětluje František Bányai. „Zrestaurovat všechny náhrobky, dokončit restaurování vstupní kované brány, opravit ohradní zdi po celém obvodu, opravit dřevěné vstupní dveře do obřadní síně.“ Na to jsou třeba další statisíce korun.

Jenomže v důsledku výpadku turistického ruchu má Židovská obec letos zdroje omezené. Propad příjmu z turistického ruchu se pohybuje ve výši 85-90 procent. Plány na opravu židovského hřbitova v Krumlově Židovská obec má, chybí však peníze a v současnosti i na spoluúčast k případným dotacím.