Obleva uvedla mnohé lidi na Českokrumlovsku do pozoru. Silné mrazy zakryly ledem převážnou část toků řek i potoků a vyvstal otazník, co s ledovým příkrovem oteplení udělá.

„Máme trochu obavy, jak to dopadne. Jestli bude obleva velká, dá se led do pohybu a zejména v potocích bude drhnout bahno jako bagr. Pak všechna ryba bude pryč,“ poznamenal včera hospodář českokrumlovské organizace sportovních rybářů Petr Bareš.

Ve střehu byli také pracovníci Povodí Vltavy a hasiči, připraveni kdykoliv zasáhnout. „Kry se mohou v nějakém místě nahromadit a vytvořit hráz, která zadržuje vodu. Ta se může vylít z koryta ven a zaplavit přilehlé břehy,“ vysvětlil Pavel Rožboud, ředitel českokrumlovských profesionálních hasičů, jaké může mít pochod uvolněných ledových ker důsledky.

Pod dohledem

Vodu je proto nutné neustále monitorovat. Ovšem Petra Krainová, mluvčí společnosti Povodí Vltavy, včera ujistila, že nyní nic takového nehrozí.
„Led pozvolna taje a hladina vody klesá. Kde nastaly nějaké stupně povodňové aktivity, tak už neplatí. Žádné problémy zatím nejsou,“ uvedla.

Třetí povodňový stupeň byl zaznamenán například minulý týden v Novém Spolí. Ve skutečnosti ale šlo jenom o výšku ledu.

„Led se vypoukl u břehu do výše půl metru proti běžnému stavu. Třetí povodňový stupeň tedy vlastně nebyl,“ řekl Pavel Rožboud. „V minulosti byly problémy s krami například na Chvalšinském potoce v Dobrkovicích. Udělala se tam na jezu ledová bariéra a voda se pak dostala do zahrádek. Podobných případů bylo v minulosti několik,“ zavzpomínal. V takovém případě přichází ke slovu i těžká technika, občas pomáhali dokonce vojáci.

„Povodí Vltavy má pro takové případy stroje, které hráze prorazí. Pokud by na to nestačily, tak se musíme zapojit také my a sehnat vhodnou techniku, která si s nahromaděným ledem poradí,“ vysvětlil Rožboud.

Václav Votruba, Zuzana Kyselová