Ve chvílích, kdy čeští žáci v lavicích zápolí se dvěma minulými časy v němčině, jim alespoň malou útěchou může být pomyšlení, že školáci v německém příhraničí to se shodou podmětu s přísudkem v češtině také nemají zrovna jednoduché.

Právě kurzy češtiny se v poslední době staly v Německu doslova hitem, dílem i kvůli tomu, že alespoň základní znalost češtiny od svých potencionálních zaměstnanců požaduje již mnoho firem v příhraničí.

Své o tom ví i Renata Reischl, která v Hauzenbergu svůj rodný jazyk vyučuje na pěti školách a ještě v rámci večerních kurzů. „Čeština je teď v Německu opravdu módní, i mladí lidé se jí dobrovolně věnují ve svém volném čase,“ potvrdila žena pocházející z Českých Budějovic, jež se do Německa přivdala v roce 1992.

Do svého rodného kraje se nyní vrátila u příležitosti konání Setkání partnerských měst v Českém Krumlově. Doprovodili ji vybraní studenti hauzenberské reálné školy, kteří si tak mohli v praxi ověřit, jek je praktická čeština rozdílná od té v učebnicích.

Vzhledem k tomu, že Renata Reischl k výuce své mateřštiny přistupuje s cílem naučit své studenty hlavně konverzovat, byť s chybami, lze předpokládat, že si mladí Němci se svými českými kamarády alespoň pár základních frází vyměnili.

„Razím zásadu, že důležité je umět se domluvit, byť s chybami. Co je studentům platné, že umějí vyplňovat různá cvičení v učebnici, když pak neovládají ani základní fráze,“ kritizuje Renata Reischl postup výuky, při němž se hlavní důraz klade na gramatiku.

Právě ta dělá Němcům při osvojování češtiny největší problémy. „S výslovností českých slov naopak problémy většinou nejsou. Tedy až na písmeno ř,“ říká učitelka s úsměvem.

Kromě toho, že čeština je na mnoha německých školách nabízena jako volitelný a někde dokonce coby povinný předmět, mohou se jazykově nadaní němečtí studenti v češtině dále zdokonalovat i v bezpočtu večerních jazykových kurzů.

A koho náš jazyk zaujme docela, má možnost studovat bohemistiku i na univerzitě v Regensburgu. Jak vysvětluje Renata Reischl, motivaci mají silnou: „V Německu to chodí tak, že žáky si už ve škole vybere některá firma, která je pak na základě dané profilace studia zaměstná. A přednost u většiny zaměstnavatelů v příhraniční oblasti mají ti jedinci, kteří ovládají alespoň základy češtiny.“