To, že Květnatec Archeův zaujme na první pohled, je jasné. Jeho plodnice jsou právě díky exotickému vzhledu a červené barvě nepřehlédnutelné. „Do Evropy se dostal už začátkem minulého století zřejmě s lodními náklady bavlny. Parávě podhůří Šumavy a Šumava byly označeny jako místo prvního výskytu květnatce v České republice,“ vysvětlil pro Deník mykolog Pavel Světlík s tím, že v okolí Prachatic je květnatec celkem často houbaři nalezen. Místem pravidelného růstu je i lokalita Kobylí hora u Prachatic.

Vypadá jak chobotnice, ale moře nepotřebuje

Květnatec Archeův pochází od protinožců, jeho původním stanovištěm je Tasmánie a Nový Zéland. Hlavním znakem květnatce je, že velmi silně zapáchá, aby přilákal hmyz, který pak roznáší jeho výtrusy. Zpočátku plodnice připomínají vajíčko, to ale v další fázi pukně a z něj vyrůstá klidně až sedm chobotnicových ramen do délky až 12 centimetrů. V tu dobu připomíná rozvíjející se květ. A protože červená „chapadla“ vykukují ze země lidé mu začali říkat „dáblovy prsty“.

Květnatci se daří v listatných lesích. „Minimálně k růstu potřebuje les smíšený,“ říká Pavel Světlík. Jíst se ale nedá. V atlasech hub je Květnatec Archeův uveden jako houba nejedlá. „Ve stádiu vajíčka se jíst dá stejně jako hadovka smrdutá,“ vysvětluje mykolog. Obalený v trojobalu chuťově prý připomíná sýr nebo rybu. Chuťově prý nejde o zrovna svělý garstonomický zážitek, a tak ideální je zůstat u fotografování prapodivné houby, která se postupně šíří v českých lesích a přestává být raritou. I když….. Ve chvíli, kdy ji houbař mezi tlejícím listím objeví, zaujme ho. Chapadla chobotnice by totiž v šumavském lese nečekal.