Už v březnu se měla sejít valná hromada českokrumlovského hokejového klubu HC Slavoj. Po neúspěšné snaze přesvědčit českokrumlovské zastupitele o tom, aby odsouhlasili prodej zimního stadionu soukromému investorovi, avizovalo vedení klubu, že dává k dispozici své funkce.
Předseda HC Slavoj Český Krumlov Oldřich Svoboda ale předsedou zůstává. Jaká je situace nyní, čtyři měsíce po nesouhlasu města s prodejem? Deník se sešel jak s Oldřichem Svobodou, tak i členem představenstva Milanem Talířem.
Naposledy jsme spolu mluvili poté, co českokrumlovští zastupitelé neodsouhlasili záměr prodeje zimního stadionu soukromému investorovi. Mezi tím se naše reprezentace stala mistrem světa v hokeji. V zimě vedení HC Slavoj avizovalo, že odstoupí z funkcí. Motivovalo vás získání mistrovského titulu republiky k další práci?
Oldřich Svoboda: Zdali zůstaneme nebo nezůstaneme ve funkcích, jsme samozřejmě zvažovali. Dojem zůstat a neutíkat z boje v nás vykvetl po prvním jednání nové komise města kvůli zimnímu stadionu. Tam je poradcem pan Pražák, který také jednu dobu měl zájem o zimní stadion a ptal se mne na to, co a jak tady plánujeme… To mne utvrdilo v tom, že jsou tady i možná jiné cesty,.. někoho… Nebudu to rozvádět dál.
A tak jsme si řekli, že bude dobré z boje neutíkat. Minulý čtvrtek jsme měli valnou hromadu klubu. Přišlo asi 53 lidí, což nás mile překvapilo. Volby proběhly jednomyslně veřejným hlasováním a ze stávajících členů jsem zůstal já, pánové Talíř, Vašek, Fučík a Tomáš Ulman. A přibyli další dva členové, pan Liška a pan Michal.
Na zimních jednáních zastupitelstva jste ale jako klub nepůsobili jednotně. Věta: Když se to nepovede, je to konec hokeje v Krumlově, zaznívala jak od lidí z HC Slavoj, kteří si přáli prodat stadion soukromému investorovi, ale to samé říkali někteří členové i v případě naprostého opaku. Jste tedy nyní už jednotní?
Milan Talíř: Jednotní jsme. Toto byly názory starších pánů, kteří tady dělají hokej už třeba padesát let. Mají trochu jiný úhel pohledu, berou to postaru. Když navíc slyšeli názory některých zastupitelů, že v případě prodeje soukromému investorovi nebyla dořešená otázka finanční podpory města. Dnes jsou náklady na výrobu ledu našemu občanskému sdružení městem propláceny a bylo řečeno, že toto nebude možné. Ledy stojí dva miliony korun ročně, a to bychom jako klub někde těžko získávali na sponzorských penězích.
Vraťme se k mistrovství světa. Na tiskovkách po jeho skončení hodně zaznívaly názory na téma budoucích generací hráčů, podpory a výchovy dětí. Říkalo se, že je to hodně drahá záležitost. Co je na tomto sportu tak drahého, přibližte to laikům.
Oldřich Svoboda: Nejdražší je led. Výroba jedné hodiny ledu vychází od tří do čtyř tisíc korun, protože energie šly cenově všechny nahoru. Jde ale také o to, jak je poté led využitý… Další nákladovou položkou je údržba komplexu stadionu. Dále platy ledařů, kteří se musí při celodenním provozu stadionu střídat na směny, nákladná je i výstroj…
Milan Talíř: …tady já bych chtěl něco dodat. Mám dva kluky, kteří hrají, a zas tak moc neutrácíme. Ob rok kupujeme brusle a jinak výstroj mají na tři, čtyři roky. Fungují bazary na internetu, výstroj je dostupná a něco může zapůjčit i Slavoj. Čili, pokud mi někdo řekne, že za výstroj dá dvacet tisíc ročně, považuji to za hodně nadnesené.
Hodně se také v poslední době mluví o úbytku zájemců o hokej. Za našich mladých let to byla věc prestiže hrát hokej a porazit Rusy. Ale je jiná doba. Navíc i větší nabídka sportů…?
Oldřich Svoboda: Ano, dnes je hodně sportů i takových, které před dvaceti třiceti lety neexistovaly, nebyly počítače, internet, barevná televize,…
Jak tedy ty děti a rodiče přesvědčit, aby se věnovali hokeji?
Milan Talíř: Tou cestou se chceme jako klub ubírat, chceme se více sblížit s veřejností, chystáme den otevřených dveří… Začali jsme spolupracovat s krumlovským domem dětí a mládeže a jsme začleněni do koníčků, které nabízejí. Dokonce nám financují i trenéry, kteří se věnují těmto dětem, což je úžasné.
Viděl bych to tak, že i hokej musí zapomenout na to, co bylo a přizpůsobit se lidem a něco jim i nabídnout. Nám se ta práce vyplatila, protože je s podivem, jaké je tady zázemí a v čem tady sedíme a povídáme si, ale měli jsme velký nárůst nových dětí, asi padesát. Na západě to vše často funguje tak, že tyto akce bývají pořádány i ve spolupráci s radnicí.
Oldřich Svoboda: …Ale to se vždycky vracíme k jednomu a tomu samému, je to o tom zázemí. Když už sem rodiče ty děti přivedou, tak je třeba abychom tady měli teplo, děti se měly v teple kde svléct, kde se umýt, aby i rodiče měli kde na ně počkat.
Když jsem se ptal místních politiků, jak plní předvolební sliby, de facto všichni měli ve svém volebním programu před čtyřmi lety podporu hokeje. Vzhledem k tomu, že zastupitelé odsouhlasili nemalé peníze na hokej i v letošním roce, tak i když nastala mezi klubem a městem určitá kolize ohledně neprodání stadionu soukromému investorovi, přece jen musím uznat, že podporu od města máte. Jak to vnímáte vy? Cítíte podporu, objektivně: Ano, ne?
Oldřich Svoboda: My už jsme se s panem Talířem zúčastnili třech jednání komise, která řeší budoucnost zimního stadionu. Oni navrhují, že se to opět pojme v celku, jako celá Chvalšinská.
Během posledního měsíce se nechala vytvořit objemová studie, která má zjistit, zdali město ve své režii je schopno postavit nějaké zázemí jak pro veřejnost, tak pro hokejový oddíl. Patnáctého června je další jednání této komise a tam by tato studie měla být představena. Něco tedy dělá jak město, tak i klub.
Různých studií už jsem viděl na téma Chvalšinské několik. Nejsem si jistý, že zvláště do komunálních voleb se něco stihne,…
Milan Talíř: Pojďme to vzít ještě z jiné stránky. Dejme tomu, že jednou se podaří městu získat peníze a vše se podaří. To pro nás bude skvělé. Ale za jak dlouho? To je vše otázka nejméně dvou let. Ale buďme realisté. Ohledně stavu zázemí našeho klubu se obávám, že nadcházející zima je konečná. Prší sem, zatéká…
O problematice kolem zimního stadionu v Českém Krumlově píši asi dva roky a zatím se zásadní rozhodnutí stále oddaluje. Je to několik týdnů, co jsem si v Českých Budějovicích všiml jednoho velkého billboardu, který hlásá: Vítejte v Českých Budějovicích, ve městě sportu! Najednou jsem začal mít pocit, jakoby se obě dvě města domluvila, nebo rozdělila si pole působnosti a Budějovice se začaly v pohledu do budoucnosti soustředit hlavně na sport a Český Krumlov na kulturu. Je to jen pocit, ale…?
Milan Talíř: Pokud žijeme ve městě zapsaném na listiny UNESCO, tak tady kultura má nějaké opodstatnění, ale mě se také zdá, že je to nevyvážené.
Prodej českokrumlovského zimního stadionu soukromému investorovi neschválili českokrumlovští zastupitelé na svém lednovém zasedání 28. ledna.
O koupi sportoviště projevil zájem jediný uchazeč, který městu za areál s vybavením a zázemím nabídl 15 milionů korun.
Investor předložil městu studii hokejové haly, stručný podnikatelský záměr i sportovní program. Jeho cílem bylo vybudovat ze zimního stadionu v Českém Krumlově sportovní centrum se zaměřením na lední hokej mládeže. Do stadionu plánoval investici ve výši 60 milionů.
Hlavní bolestí ale v tuto chvíli stále zůstává zázemí HC Slavoj, které patří klubu, tedy občanskému sdružení. Ten ale nemá dostatek peněz na stavbu nového.
Glosu Zdeňka Zajíčka Hodně, či málo? si můžete přečíst ZDE!
