„Situace je vážná,“ potvrdil lesní správce Radek Kordač, šéf Lesní správy Český Krumlov Lesů ČR, která zahrnuje lesní pozemky Českokrumlovska a Kaplicka o rozloze 17 950 hektarů. „Loni jsme kvůli kůrovci museli nechat vytěžit téměř 70 000 kubíků dřeva, což je desetkrát více, než je běžná norma.“

Celková těžba za loňský rok v Lesní správě Český Krumlov činila 104 400 kubíků, z toho těžba po napadení kůrovcem 67 800 kubíků dřeva. K tomu bylo v lesích položeno 3100 lapáků na kůrovce, to znamená kmenů, na které lýkožrout nalétává, aby v nich založil novou generaci. Tu je pak třeba v pravý čas zničit. „Alfou omegou dalšího vývoje je průběh počasí,“ říká Radek Kordač. „Pokud nebude dost vláhy, bude šíření kůrovce pokračovat.“

Nyní jsou holiny zalesňovány novými sazenicemi. Letos má Lesní správa Český Krumlov v plánu osázet 106 hektarů. „To znamená, že necháme vysadit 552 000 sazenic,“ upřesnil lesní správce. „Podíl smrku snižujeme, takže bude tvořit pouze 43 procent. Z dalších dřevin to jsou hlavně buk, jedle, borovice a pak další druhy stromů.“

Nejvíce jsou kůrovcem postižené například Velešínsko, Jaronínsko. Porosty na Kleti se celkem drží, stejně tak vyšší polohy jako Hořicko, Kaplicko či Novohradsko.

„Ve srovnání s republikou jsme na tom na Vyšebrodsku lépe,“ zhodnotil vyšebrodský lesní správce Martin Honetschläger. „Na naše poměry tu ale kůrovec řádí víc než obvykle.“

Hodně probrané jsou lesní porosty u Velešína. Samo město vlastní 48 hektarů lesa. „Teď nám v něm stát vytěžil 500 kubíků dřeva během blokace, než se vyřeší soudní spor o lesy s církví,“ konstatoval místostarosta Velešína Jiří Růžička. „Teď budeme sázet, budeme se snažit vymýcené plochy zalesnit do dvou let. A budeme sledovat vývoj kůrovce spolu s počasím. Domlouváme se s hajnými, jak proti kůrovci budeme postupovat. Proti kůrovci ale musí bojovat všichni vlastníci lesů, jinak to nemá úspěch.“

Držet kůrovce v přijatelné míře se daří také ve 407 hektarech obecních lesů Malšína. „Se zastoupením smrku 40 procent, průměrného stáří 60 let, bylo během roku 2018 zpracováno 83 kubíků kůrovcového dříví,“ informoval emeritní lesní správce Miloš Candra. „Kůrovec byl zpracován v porostech ve věku 104 až 120 let. Zázračné recepty na zvládnutí kůrovcové kalamity neexistují. Důležitými kroky jsou důslednost a dodržování zásad lesařiny,“ je přesvědčen.