Bruslařská dráha spojující zamrzlou hladinu přehrady z Frymburku do Lipna se stala fenoménem. I když letos fungovala pouhé čtyři týdny, navštívilo ji podle některých odhadů 25, podle jiných i 40 tisíc lidí.

Provozovatelé tak kují železo dokud je žhavé, přesněji led, dokud je zmrlý a chystají na příští rok dalekosáhlé plány.

Podle starosty Lipna nad Vltavou Zdeňka Zídka už je připraven projekt na budoucí údržbu dráhy, konzultovaný s profesionálními správci bruslařských drah v Holandsku.

Mnoho ale bude záležet na penězích, protože údržba tohoto takřka jedenáctikilometrového gigantu se neobejde bez kvalitního zázemí. To není zadarmo, spíše v řádech několika milionů korun. A tak se už nyní hledají peníze.

Hledání zdrojů

Pomůže kraj? Zazněla v sobotu při setkání s jihočeským hejtmanem logická otázka.

„Já myslím, že ano,“ odpověděl Deníku Jiří Zimola. „V tuto chvíli uvažujeme o částce mezi třemi až pěti miliony korun, což je například v porovnání s chystanou stavbou rychlobruslařské haly ve Velkém Oseku opravdu pakatel. A ten by se snad najít měl,“ dodal s tím, že peníze by se daly získat díky nadačním aktivitám ČEZu. Kraj má z tohoto zdroje totiž smluvně pojištěné čtyři miliardy.

Projekt lipenské ledové dráhy je oproti mnoha jiným smysluplný nejen, co se zábavy a volnočasových aktivit týče, ale váže se k němu další možnost větší zaměstnanosti, lepších služeb a podnikatelských příležitostí občerstvení a servisu.

Nehledě na možné propojení s podobnou dráhou u Horní Plané.

Přijede Sáblíková?

Bylo by tedy možné, aby na Lipně v budoucnu trénovaly osobnosti kalibru Martiny Sáblíkové? „Záleželo by na tom, jaký stroj na údržbu dráhy by se koupil,“ okomentoval možnost Jan Staněk, který dráhu už třetím rokem udržuje.

Pokud by totiž Lipno získalo stroj podobný rolbě, který má vpředu radlici a vzadu frézu na vyhlazení ledového povrchu, pak už by se tu daly pořádat opravdu velké mezinárodní závody.

„Už letos jsme uvažovali o vzniku tréninkových oválů, které by na ledě byly oddělené od samotné dráhy pro veřejnost,“ doplnil Staněk s tím, že poslední slovo bude ale nakonec mít příroda. Nutný je totiž mráz, ideálně kolem deseti stupňů pod nulou. A pokud možno, málo sněhu.