„Tam, kde se pověstí nedostávalo, sáhnul jsem zcela nestydatě po vlastní tvorbě, případně jsem si pověsti trochu upravil. Jen ve výjimečných případech jsem nic nepadělal – např. u manévrů pod Svatým Janem – to víte, na císaře pána jsem si netroufl.“

Inženýr Zdeněk Korbela je výborný kutil. Už od mládí stavěl různé modely. Mnohé z těch, které vytvořil později, se staly důležitou součástí depozitářů různých muzeí.

Zdeňka Korbelu dobře znají na krumlovském zámku, kde pro Nadaci barokního divadla zhotovil modely zařízení na vytváření řady historických scénických efektů, jako jsou například hromobití, zvuk tekoucího vodopádu, pekla dle tehdejších barokních představ či východ měsíce nad krajinou.

Zhotovil ale i funkční model celého barokního divadla. „Není tak krásný jako skutečné zámecké divadlo, ale jsou tam dobře vidět všechny ty funkce, jak to tam běhá, lanka, vrátky atd.,“ říká Zdeněk Korbela. „Mají to někde na zámku. Pan kastelán Slavko říkal, že když studují nějakou novou hru, tak nejdřív si vše nacvičí na tom modelu, a pak jdou do toho velkého divadla.“

Takhle se trousili na Kleť
Na Kleť se trousili s dobrou náladou a na podporu lidí s roztroušenou sklerózou

Vyrobil jste spoustu zajímavých věcí. Tvoříte ze dřeva pořád i dnes?

Ještě pořád dělám ze dřeva, teď momentálně podlahu (úsměv). Ale jinak dělám všelijaké ptáčky, andělíčky. Moje žena je zase rozdává, takže doma máme jenom dřevořezby, které jsou tady vystavené. A potom ještě strašidla, protože jsem se ještě neodvážil je vystavit. Dělám je podle obrázků Lexikon ohrožených strašidel paní Klimtové, které jsem se chtěl dovolit, jestli je mohu někde ukázat. Ovšem, když jsem se k tomu konečně odhodlal, tak jsem zjistil, že paní Klimtová zemřela. Ale jednou moje strašidla na velešínském Kantůrkovci vystavena byla. Ilegálně.

Kdy jste se pustil do vyřezávání ze dřeva?

K opravdovějšímu vyřezávání ze dřeva jsem dospěl až v důchodu před 21 lety. Nejprve mi předlohou byla ona kouzelná strašidla z Lexikonu ohrožených strašidel. Těch máme po domě asi jedenadvacet – včetně mě (smích).

Vzpomínáte, co všechno jste ze dřeva udělal?

Třeba velký špalkový betlém, co bývá ve Velešíně pod lípou. Mám teď přichystáno pár klacků, tak bych chtěl udělat ještě pasáčka a pejska. Kytar jsem udělal asi pětačtyřicet. To už je dávno. Modely roubených stavení pro Jihočeské muzeum. Jako roubenou chalupu ze Svéboh u Horní Stropnice, barokní statek v Zálší na Soběslavsku nebo opravený a oživený model roubenky pro výstavu v tvrzi Žumberk. V mládí jsem dělal modely lodiček. Patnáct let jsem vedl modelářský kroužek a měli jsme i význačné úspěchy.

Modely Zdeňka Korbely ale najdete i jinde. Pro velešínské muzeum zhotovil model města z roku 1896, model koněspřežné železnice a model staré velešínské školy z doby kolem roku 1860. A v krumlovském muzeu je uložen jeho model rodného domku Adalberta Stiftera v Horní Plané.