Jak informoval iniciátor petice Zbyněk Vít Na Bydžově, kde žije, je hluk velmi obtěžující. „Masáž tu zažíváme každý víkend od oběda do večera v sezoně od dubna do října, do toho nepočítám i lety v týdnu, je to šílené,“ uvedl.

Znění petice: My, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice žádáme, aby město Tábor již konečně začalo řešit stížnosti občanů na hluk, který způsobuje provoz táborského letiště a přestalo se jen odkazovat na výsledky měření hluku provedené hygienickou stanicí, které se uskutečnilo před pár lety. Provoz letiště se od té doby neustále zvyšuje a spolu s ním i intenzita hluku. Rozhodně neakceptujeme, že je letiště prakticky v nonstop provozu, kdy se létá od rána do večera (někdy dokonce i večer a v noci) 7 dní v týdnu po celý rok. Proto žádáme o jeho razantní omezení a přesměrování letů do míst, kde bude obtěžovat nejméně. Není zkrátka možné, aby parta nadšenců a provozovatelů komerčních letů obtěžovalo v takové míře obyvatele města Tábor a přilehlých obcí. Jejich svoboda končí tam, kde začíná naše svoboda.

Na městský úřad v Táboře předal podpisové archy s 230 podpisy. „Jde o lidi nejen z Tábora, Radimovic, Větrov, ale i Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí, kam spadá lokalita za řekou Lužnicí,“ vysvětlil. Navrhl nové měření hluku hygienické stanici a nebojí se sport hnát ani před soud. Řešením by podle něj bylo větší vzájemný respekt. „Navrhoval bych létání napůl, krátký dlouhý týden. My respektujeme jejich volnočasovou aktivitu, a oni by měli respektovat naše soukromí. Doufám, že se letiště bude snažit a nechá nás v našich domovech normálně žít,“ sdělil Vít.

Celkový počet letů z letišť v Táboře, Soběslavi a Jindřichově Hradci v posledních deseti letech.Celkový počet letů z letišť v Táboře, Soběslavi a Jindřichově Hradci v posledních deseti letech.Zdroj: Deník

Chtějí jednání a omezení

Jiří Fišer spadá lokací již do Plané nad Lužnicí, má nemovitost za řekou nedaleko Sezimova Ústí I. „Ruší mě způsob provozování letecké dopravy v každodenním režimu během sezony, letadla vydávají nějaký zvuk, jehož hladina podle mě není v pořádku, zdá se mi též, že lítají poměrně nízko, méně než 300 metrů, co mají dáno zákonem,“ popsal. Podle jeho slov provoz několikanásobně vzrostl. „Hlavním problémem je nejen hluková zátěž, ale intenzita provozu. Pocitově je intenzivnější určitě, dokládají to i statistiky úřadu pro letectví,“ upozornil Fišer.

Letiště Tábor, ilustrační foto.
Táborští radní řešili petici proti hluku z letiště, postoupili ji k vyřízení dál

Město by podle něj mělo začít jednat s klubem a nastavit nějaká pravidla. „Mělo by jít o omezení počtu letů, respektive nikomu nebude vadit provoz větroňů, když je nepovleče hlučné letadlo,“ míní.

Jak doplnila Ivana Dvořáčková, která bydlí naproti Benešově vile, na letadla zde byli zvyklí. „Lítala tu vždycky, ale teď je to prostě během hezkých dní opravdu nonstop,“ uvedla. O víkendu je to podle ní ještě intenzivnější. „Taková ta těžkotonážní „Andula“ vzlétá i každou půlhodinu a za ní se nese opravdu intenzivní hluk,“ přiblížila Dvořáčková.

Ráda by našla kompromis

Hluk podle ní ruší nejen televizní signál, ale působí i na psychiku lidí. „Měli bychom se o to více zajímat, hledat nějaký kompromis, spojit se a zamyslet se nad řešením. Může to mít vliv na zdraví. Přitom mě letadla vůbec nevadí, ale v současnosti je toho už moc,“ sdělila svůj názor. Možným řešením by podle ní bylo časové omezení, i třeba do počtu letů. „Možná také vyřadit některá stará a hlučná letadla, na místě by bylo určitě udělat i aktuální měření hluku,“ polemizovala s tím, že létání jiným směrem nepomůže, ale pouze přesune problém jinam.

Jak osvětlil předseda Aeroklubu Tábor Jiří Lískovec, pohled aeroklubu na tuto problematiku byl již mnohokrát veřejně deklarován. „Zároveň plně spolupracujeme s městem Tábor při řešení této záležitosti. Bohužel stanovisko našich stěžovatelů je jenom jedno – vy zavřete letiště a my si přestaneme stěžovat,“ komentoval s tím, že tito jednotlivci často používají i lživé a jednostranné argumenty.

Mají všechna povolení a splňují limity

Základním faktem je podle něj to, že Aeroklub Tábor provozuje letiště na základě všech povolení od státních úřadů a v souladu s platnou legislativou. „Letecká činnost je velmi sofistikovaná a složitá záležitost a není možné cokoliv z uvedeného, jakkoliv obcházet,“ upozornil.

Aeroklub Tábor funguje od roku 1946 a od té doby pravidelně prochází kontrolami od všech státních složek. „Naposledy letos jsme měli kontrolu v září z Úřadu pro civilní letectví. Před čtyřmi lety město Tábor iniciovalo hlukové měření, které nezjistilo žádné pochybení. Dokonce bylo konstatováno, že se ani zdaleka nepřibližujeme zákonným limitům,“ shrnul Lískovec.

Vzhledem k tomu, že od té doby nedošlo k žádným úpravám hlukových limitů a letecký provoz je stále ve stejném rozsahu (viz. statistika ministerstva dopravy), tak podle Lískovce ani v současnosti nemohou piloti v Táboře limity překračovat. Uvedené hlukové měření z roku 2017 by mělo být dostupné na Městském úřadě Tábor.

„Chápeme, že ne každý má rád techniku a létání. Snažíme se vycházet vstříc všem požadavkům, nicméně nelze vyhovět úzké skupině stěžovatelů podepsaných na petici v aglomeraci s padesáti tisíci obyvateli o omezení činnosti aeroklubu,“ vysvětlil předseda Aeroklubu Tábor.

Letecký den v srpnu 2019 v areálu Aeroklubu Jindřichův Hradec.
Hluk z jindřichohradeckého letiště dráždí nejbližší sousedy

Přijali i opatření navíc

Aeroklub přijal nad rámec svých povinností i soubor protihlukových opatření. Je jich celkem 12 a jde například o primární směr vzletu mimo obydlenou část, školení pilotů, či dopředné informování o nočních letech. Klub se také dovybavil novými, méně hlučnými letouny.

Protihluková opatření uplatňovaná na letišti Aeroklubu Tábor
1. Pokud to dovolí meteorologické podmínky, zejména směr větru, je pro vzlety a přistání využívána RWY 12. Letadla v tom případě směřují po vzletu nad téměř neobydlenou oblast.
2. Je-li provoz zahájen na RWY 30 a v průběhu dne se změní směr větru nebo vítr zeslábne, změní se i dráha na RWY 12.
3. Letadla vzlétající z RWY 30 po vzletu mírně vybočují doleva, aby nepřelétávala okrajová sídliště Tábora, např. Maredův vrch atd.
4. Letadla vzlétající z RWY 16 po vzletu mírně vybočují doleva, aby nepřelétávala rodinné domky na východním okraji Sezimova Ústí.
5. Trasy vlečných letounů (tj. letounů, které vlečou do vzduchu bezmotorové kluzáky) jsou upraveny tak, aby nekroužily nad obydleným územím a aby nepřelétávaly nad městem ani během sestupu na přistání, piloti jsou upozorněni na nutnost změn tras tak, aby nepřelétávali neustále nad jedním místem.
6. Tvar okruhu zejména RWY 30 byl upraven s ohledem na stížnosti obyvatel sídliště, nad kterým letouny létaly. Jednalo se o rozšíření okruhu za „silonský komín“.
7. Denní letový provoz je zahajován nejdříve v 09.00 hod, aby obyvatelé přilehlých sídlišť nebyli rušeni hlukem v časných ranních hodinách. Výcvikové noční lety jsou ukončeny do 22.00 hod, později pouze výjimečně přistávají letouny vracející se z navigačních letů.
8. O nočním provozu jsou předem informovány městské úřady a policie.
9. Při každém briefingu před letovým dnem jsou piloti vyzýváni k dodržení výše uvedených opatření a obsluhou pozemní radiostanice je jejich dodržování kontrolováno.
10. Před každou větší leteckou akcí (plachtařské závody, plachtařské soustředění, noční lety apod.) je veřejnost předem o těchto akcích informována předáním písemné zprávy na městské úřady (Tábor, Sezimovo Ústí) a prostřednictvím webových stránek aeroklubu.
11. Vylučujeme možnost, že by se piloti Aeroklubu Tábor dopouštěli hrubé letecké nekázně, např. lety v malých výškách nad obydleným územím apod. Postihy za takovéto projevy nekázně jsou velmi přísné, piloti Aeroklubu Tábor jsou na tuto skutečnost upozorňováni při každé vhodné příležitosti (povinné školení pilotů, členské schůze, briefingy).
12. Piloti Aeroklubu Tábor procházejí několikrát ročně odborným školením, kde jsou zdůrazňována protihluková opatření, trasy, kde nelze létat apod.

Vysvětlivky použitých zkratek:
RWY (runway) – oficiální zkratka pro vzletovou a přistávací dráhu
RWY 12 – dráha, ze které startují letadla na východ, tedy směrem od Tábora
RWY 30 – dráha, ze které startují letadla na západ, tedy směrem např. na Tesco
RWY 16 – dráha, ze které startují letadla na jih, tedy na Sezimovo Ústí
Okruh dráhy – každá dráha má tzv. okruh, což laicky řečeno představuje dráhu letu danou leteckým předpisem ve tvaru obdélníka obvykle ve výšce 300 metrů nad zemí, kromě vzletu a přistání, kdy je výška nad zemí menší