„Některá vyšetření nejsou zrovna příjemná, například vyšetření stolice, odběry krve také nejsou žádná hitparáda. Lidi nemají zájem se nechat týrat,“ podotýká s nadsázkou. Nejvíc prevenci podle něj ale zanedbávají ti, co nedodržují životosprávu obecně, navštěvují pravidelně restaurační zařízení a kouří, a k lékaři přijdou, až když jsou nemocní. „Jsou ale i tací, kteří se o to aktivně zajímají.

Souvisí to hlavně se sociálním statusem pacienta. Čím jsou lidé informovanější a vzdělanější, tím o prevenci mají větší zájem.“ A nakonec má ve své péči i pár lidí se sklonem k hypochondrii, kteří by do ordinace chodili nejraději každých čtrnáct dnů.

Písemně pacienty na preventivní prohlídky nezve. „Dříve jsem to dělal, nicméně vzhledem k dnešním cenám poštovného bych za pozvánky dal víc, než kolik mi dají pojišťovny za prohlídky,“ vysvětlil.

Za socialismu? Padesátníci a starší bez dialýzy

Po celou svou kariéru lékaře z první řady sledoval, jak se postupně zvyšuje naděje dožití čili střední délka života v Česku. „Za její snížení v minulých letech může jednoznačně covid, teď už se ale zase prodlužuje, jak říkají poslední výzkumy,“ připomíná Jaroslav Vojtíšek. „Za posledních třicet let se délka života prodloužila o deset let a to je obrovský skok. Je to způsobeno výrazným zlepšením úrovně zdravotní péče ve státě. Já ještě pamatuji, že se za komunistů nenechávali lidé starší padesáti let dialyzovat, jednoduše se nechávali umřít. Měl jsem pacienta, který měl na obou ledvinách nádor, a neléčil se jen proto, že by musel na dialýzu. A tak zemřel.“

Také péče v oboru kardiochirurgie je mnohem dál, což také přispívá k prodlužování délky života u nás. „Nedávno jsem zrovna sledoval rozhovor s kardioložkou paní profesorku Špinarovou, se kterou se pravidelně potkáváme i s dalšími praktickými lékaři z kraje na Hluboké v rámci Dne jihočeského kardiocentra, a je vidět, jak rychlým tempem se medicína ubírá kupředu.“