Lipenské jezero je čím dál čistší. To je velice potěšitelný fakt, který s radostí mohli před nedávnem konstatovat účastníci 10. ročníku Setkání přátel čisté vody ve Frymburku.

Zatímco u mnoha jiných přehrad jsou lidé nešťastni ze zelené, zdraví škodlivé vody plné sinic, se kterými si nevědí rady, lipenské jezero nabízí výbornou vodu a koupání i během horkého léta.

„V posledních pěti letech se voda v Lipně oproti dřívějšku výrazně zlepšila. Podařilo se to díky přístupu obcí kolem jezera, které výrazně omezily vypouštění fosforu, obsaženého v odpadních vodách, do jezera,“ řekl František Frantál z organizačního výboru Přátel čisté vody. „Z původních pěti tun za rok se loni do Lipna vypouštělo necelých 400 kilogramů.“

Ovšem s tímto se Přátelé čisté vody nespokojí. Dál chtějí působit na samosprávy obcí a jejich obyvatele, aby se množství fosforu jdoucího do jezera ještě snížilo alespoň o zhruba pět mikrogramů na litr a jezero se tak dostalo do stavu takové přírodní rovnováhy, kdy bude plně pracovat jeho samočistící schopnost. A k tomu mohou přispět rostliny vegetující v nádrži a kolem ní a rovněž složení rybí obsádky.

„Problém zhoršující se kvality vody v Lipně jsme poprvé nastínili na prvním Setkání přátek čisté vody před deseti lety,“ vzpomínal další člen výboru Miloš Boháč.

„Na druhý ročník se nám podařilo dostat ministra životního prostředí Miloše Kužvarta a s jeho pomocí spustit program záchrany čisté vody v Lipně. Postupně se do tohoto projektu zapojili vědci a odborníci z Jihočeské univerzity i dalších institucí. Ve spolupráci s frymburskou školou se podařilo vybavit ve škole laboratoř, kde se hodnotí pravidelně každých 14 dní odebírané vzorky vody.“

Během dalších ročníků se Přátelé čisté vody i projekt posouvali dál a dál, škála příznivců a odborných spolupracovníků se rozšiřovala. Podařilo se určit zdroje znečištění lipenské nádrže a začalo se hledat řešení.

„Tlakem na místní samosprávu, příslušné orgány, ale i chataře, rybáře, zemědělce a majitele velkých rekreačních objektů se nám podařilo znečištění Lipna zastavit,“ konstatoval Miloš Boháč.

„V té době se například do projektu naplno zapojila dnes již magistra Monika Krolová z Jihočeské univerzity, která začala s kolegy na řešení problému systematicky pracovat, aby se podařilo docílit stavu, kdy si jezero dokáže pomoci samo například s pomocí zarůstání břehů.

A tak byly pojmenovány další problematické faktory: velké kolísání výšky hladiny a vlnobití, které způsobuje erozi břehů a splavování půdních částic, bez kterých nemohou rostliny kolem pobřeží růst,“ přiblížil Miloš Řezáč.

„Vlny kromě větru způsobují lodní doprava a lodě, které jezdí načerno ve skluzu, tedy s motorem. A bohužel, v posledních letech se tu prohánějí plachetnice na motory bez omezení. K erozi břehů přispívá i zimní odpouštění vody, při němž ledy strhnou i zeminu.“

Voda v přehradě se zčistila, ale začaly mizet ryby

Voda v lipenské nádrži se zlepšuje, ale ryby, které spolu s dalšími živočichy také ovlivňují čistotu vody, jako by byly opačného názoru. V Lipně totiž nastal enormní úbytek ryb, jejich stavy klesají a nikdo zatím nemůže s určitostí říci, proč.

„Z ekologického hlediska, ale i z hlediska turismu, je to velice závažný problém,“ řekl Miloš Boháč. „Úbytek ryb v Lipně je alarmující – v žádné jiné umělé nádrži se něco podobného neděje. Posádka výzkumného plavidla v čele s Janem Kubečkou tady dělala průzkum rybí osádky s mezinárodní podporou.“

Ukázalo se, že v posledních letech v Lipně drasticky ubyli candáti. „Kromě candáta pokleslo množství okouna, cejna a síha,“ zhodnotil ve zprávě o průzkumu Jan Kubečka spolu s kolektivem spolupracovníků z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na druhé straně vědci zaznamenali nárůst množství oukleje a ježdíka. Ve volné vodě žije hodně sumců. „Ovšem obavy z nadměrného rozšíření bolena jsou zjevně zbytečné,“ míní Jan Kubečka.

Nicméně v případě úbytku candáta možná bolen jako konkurent negativní roli přece jenom hraje. Podle Davida Broukala z Biologického centra AV ČR České Budějovice za kolapsem candátů vězí také velký zájem rybářských lovců, fakt, že se v Lipně candát málo rozmnožuje a nádrž tomuto dravci neposkytuje dostatek potravy.

„A kapra je v Lipně jenom tolik, kolik ho tam rybáři vysadí. Přirozenou cestou se tam nerozmnožuje,“ doplnil Miloš Boháč. „Já osobně zdůrazňuji i nárůst bolena. Sice ho není v Lipně hodně, v poměru k ostatním rybám zanedbatelný stav, ale boleni jsou dost velcí, najíždějí do plůdků a drasticky je vybíjejí. Podle svědectví rybářů prý neváhá najíždět i do mělčin a míst, kde se mohou vytřít ryby, a plůdek vyžírá. Ale to se musí teprve dokázat,“ zdůraznil.

Vize Přátel čisté vody

Přátelé čisté vody každý ročník setkání věnují určité problematice. 10. ročník byl zaměřen na vliv rostlin a vodních živočichů na kvalitu vody.

„My si hlídáme hlavně čistotu vody a v posledních letech je vždy o něco lepší. Nejsme příznivci žádných drastických zásahů, jako například nádrž převápnit, touto cestou jít nechceme,“ řekl Miloš Boháč.

„Dál tlačíme na to a usilujeme o to, aby do jezera nešly vůbec žádné vody z čístíren odpadních vod. Aby se vše odvedlo až pod hráz, kde by se vybudovala jedna veliká čistírna vod. Před deseti lety to bylo pustou teorií, ale věřím, že do deseti patnácti let by se to mohlo povést.“

O všem, co se týká čistoty vody lipenského jezera, dostává informace i Svazek polipenských obcí. „V příštích letech chceme přenést setkání Přátel čisté vody do jiných míst regionu, jako do Lipna nad Vltavou, Černé v Pošumaví a Horní Plané, aby i tam viděli, že naše úsilí má smysl. Vždyť všichni tady z Lipna žijeme a byl by nesmysl zaneřádit si vlastní dvorek,“ podotkl Miloš Boháč.