Jste jedna z hlavních tváří boje proti dalšímu překotnému rozvoji Lipenska. Jak to začalo, vy a spolek Lipensko pro život?

Zdědila jsem na Lipensku po rodičích chatu v Hůrce, kterou svépomocí stavěli mí rodiče. Proto je mi leckdy vyčítáno, že nejsem místní. Já mám ale k tomuto místu hluboký vztah. Pocházím z Budějovic a od dětství tu trávím  spoustu času.

Pavla Setničková ze spolu Lipensko pro život.Pavla Setničková ze spolu Lipensko pro život.Zdroj: Deník/Zuzana GabajováA co bylo prvotním impulsem… všímala jsem si, jak se tu mění okolí, jak moc se horší kvalita vody. Poslední roky v naší zátoce byla už v květnu, červnu úplně zelená, nedá se v ní vůbec koupat. Ale finálním impulsem bylo, když mi sousedka Katka, která je se mnou ve spolku, řekla o projektu v Karlových Dvorech.

Jak se vám podařilo projekt Karlovy Dvory zastavit?

To byl náš první počin: připomínkovali jsme záměr v rámci posouzení vlivu na životní prostředí čili EIA a zároveň jsme spustili Petici za záchranu „jihočeského moře“ a okolní krajiny. Pod peticí jsme nasbírali hodně hlasů, už kolem čtyř tisíc.

Vizualizace apartmánového komplexu VIVA LIPNO na břehu mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou.
Developerské projekty u Lipna. Podívejte se, co nabízejí realitní kanceláře

V momentě, kdy jsme se dostali do médií, ozvaly se další spolky, které řeší totéž: Příroda pro Mokrou, Spolek chatařů a majitelů loděnic Radslavská zátoka nebo Spolek chatařů Radslav. Kromě toho spolupracujeme se spolky Šumava Ne Na Prodej, Šumava domovem, Spolek Srdce Vltavy nebo Okrašlovací spolek Zdíkovsko.

Na zrušených nebo pozastavených projektech je vidět, že to jde, že i běžný občan něco proti developerům zmůže…

Ano, určitě. Ale bojovat s jednotlivými projekty, to je nekonečný proces. Všechnu velkou výstavbu umožňují stávající územní plány, které schvaluje zastupitelstvo. Kdyby lidi byli aktivnější a zajímali se, určitě to jde. Když vzniká nový ÚP, může se toho účastnit veřejnost, ale je třeba na rovinu říct, že to je tak složité, že tomu většina lidí nerozumí.

Proto se do toho spolky pustily. Vyčítají nám, že nemáme podporu místních. Nás ale spousta místních podporuje, v menších městech je ovšem pro ně často těžké vyjít ze své komfortní zóny.

Z vernisáže výstavy Krajina Lipna v krumlovské městské knihovně, která je k vidění v tamní Rokokové chodbě do 9. června.
Rozvoj Lipenska bez developerských megaprojektů. Studentky přišly s alternativou

Myslíte, že starostové jdou developerům/investorům na ruku?

Ano, nejzářnějším příkladem je podle nás Lipno nad Vltavou, stříbro drží Frymburk, řekla bych, a Černá v Pošumaví má našlápnuto na bronz. Ve Frymburku momentálně řešíme tzv. Frymburská pole na levém břehu Lipna (naproti přístavišti). Byly to pozemky papíren, je tam pár chatiček a chatařům nikdy nedovolili, aby si přikoupili pozemky kolem chaty. Pak to ale prodali developerovi, který tam chce stavět apartmány.

Jaké další projekty řešíte?

Zjistili jsme, že velkých projektů je na Lipensku asi dvacet a lidi o nich jednoduše nevědí. Např. Viva Lipno, která by se mohla úplně vyhnout posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Ale jako by to nikoho nezajímalo… V územním plánu tato plocha figuruje jako plocha pro rekreaci. Původně byl projekt propagován jako rekreační resort. Pak se ale na krajském úřadě ptali, jestli budou potřebovat EIA, tam jim řekli, že ano, a najednou z toho je bytový komplex, který posouzení vlivů nepotřebuje. To je tak do očí bijící!

Bohužel to jediné, čím se rekreační dům liší od trvalého bydlení, jsou rozměry. Jednoduše postaví větší domy a nikdo už po nich nebude chtít dokazovat, jestli tam vlastník bydlí trvale. Zákon sice umožňuje kontrolovat využití objektu a hrozí pokuta až půl miliónu, ale bohužel se to vůbec nekontroluje.

Podle mého názoru by, zejména v chráněných krajinných oblastech, měly mít EIA i bytové komplexy, nejen ty apartmánové. To je jen hra se slovy a způsob, jak obejít zákon.

Jakou máte možnost např. právě tohle ovlivnit?

Leckdy velmi omezenou, což je další problém, účastnit se stavebního řízení jen tak nemůžeme. Můžeme se ho plnohodnotně zúčastnit jen ve chvíli, kdy projekt už měl EIA nařízenou. Pokud ji nemá a jde rovnou do územního a stavebního řízení, tak účastníky být nemůžeme. Poslanci pozměňovací návrh, který by umožnil, do novely stavebního zákona nezařadili. Do řízení tak můžeme jen konzultativně. Nebo např. pokud se má v místě kácet nebo se tam nacházejí chráněné rostliny či zvířata.

Co byste tedy poradila občanům, jak se mohou výstavbě a developerům bránit?

Lidé mají ohromnou moc, ale neuvědomují si to. Někde jsou starostové pokrokoví a sami téma změny ÚP otevřou. Pokud to odhlasuje zastupitelstvo, je cesta ke změně otevřená. Jindy je ale nutné uspořádat referendum, jehož výsledky pak musí zastupitelstvo respektovat. A to mohou zorganizovat právě obyvatelé. Známe již několik případů v Čechách, kde se to povedlo.

Stavba D3 mezi Markvarticemi a Zubčickou Lhotkou na začátku července 2023. Pohled od Markvartic směrem na Kaplici-nádraží.
D3 má stavební povolení až k hranicím. Poslední úsek se začne stavět už letos

Snažíme se lidem pomáhat, předáváme jim informace, spolupracujeme i s právníkem. Lidé a obce by se neměli bát zastrašování developerů, že je to hrozně riskantní, vyjmout plochu ze zastavitelných ploch, neboť by obec platila milionové odškodnění… To není tak úplně pravda. Obec může plochu z územního plánu jako zastavitelnou vyjmout, pokud se nezačalo stavět. A developer by měl nárok na vyplacení jen tzv. přímo vynaložených nákladů, tj. to, co zaplatil za pozemek a např. projekt. Žádné ušlé zisky, žádná tržní cena, nic takového. Je velmi individuální. Navíc obec má právo definovat velmi přísná pravidla pro využití těchto ploch. Developeři ale rádi vyhrožují, a když to lidi neznají, nechají se zastrašit. My ale říkáme: to je riziko podnikání. Nikdo nemá zaručeno, že mu investice vydělá. Zastavitelnost plochy v územním plánu je jednou, nikoliv jedinou podmínkou realizace výstavby.

Zastavit nebo změnit jde tedy i rozjeté projekty?

Do momentu, kdy je vydané stavební povolení, je hodně kroků, ve kterých lze do procesu zasáhnout. Co je ale nejdůležitější: sledovat územní plán obce, co se děje na zastupitelstvu, protože právě tudy projde spousta věcí, která by projít neměla.

Vizualizace Lipno Loggia na Frymburských polích.Vizualizace Lipno Loggia na Frymburských polích.Zdroj: lipno-real.com

Celkově vám ale nejde o zastavení výstavby úplně?

Jde nám o to, aby to mělo koncepci, a když už se někde něco postaví, mělo by to splňovat všechny zákonné podmínky. Neměla by se podle nás zastavovat další volná krajina. Mělo by se stavět v intravilánech obcí a obce rozvíjet hlavně s ohledem na obyvatele. Např. malý penzion obci přinese obci mnohem víc než apartmány. Zde obce mají jen daň z nemovitosti a poplatky za lůžko. Z penzionů jdou ale daně z příjmu, což je pro obec lepší, a přinese to i možnosti zaměstnání než po většinu roku prázdné apartmány, ze kterých se brzy mohou stát města duchů a budou spíše ukusovat z obecního rozpočtu. Také bychom uvítali, kdyby se brala vážně jak ochrana přírody, tak veřejného zájmu. Často je to jen naoko. Velmi si vážíme úředníků, kteří svou práci berou vážně. Ovšem jsou i negativní příklady, jako například pozitivní stanoviska k projektům ze strany CHKO Šumava, kde dokonce nejmenovaný pracovník nedodržel minimálně v jednom případě zákonný postup a neupozornil investora na nutnost zažádat o výjimku kvůli chráněným druhům, ačkoliv na to byl dokonce upozorněn.

Jak se smiřujete s útoky na sebe, kterým čelíte – a nejen na sociálních sítích…

Na internetu to je v pohodě, tam odpovíte, můžete zablokovat nebo nahlásit toho, kdo se chová nepřístojně. Horší jsou pomluvy a zastrašování „naživo“. O mně se např. šířilo, že pouštím z chaty splašky do Lipna. Na pana starostu Zídka jsem kvůli tomu dokonce podala žalobu, protože to řekl do televize. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Ing. Pavla Setničková má vystudovanou ekonomiku a management na ekonomické fakultě.