K vidění je před elektrárenským informačním centrem nedaleko hráze, a to do konce května.

Výstavu uvedli společně Zdeněk Zídek, starosta Lipna nad Vltavou, který působil jako vedoucí lipenského provozu Povodí Vltavy, a Bedřich Kučera, bývalý vedoucí provozu vodní elektrárny Lipno a dnes místostarosta Frymburka.

„Pro stavbu přehrady se na Lipně, ve skalní soutěsce, našlo optimální místo,“ přiblížil Bedřich Kučera, který na Lipně strávil celý svůj profesní život. Pracoval tam od roku 1975 až do roku 2016, tedy jednačtyřicet let. „Stavěla se nejen kvůli tomu, že se Vltava každý rok vylévala ze břehů, ale také kvůli velké potřebě energie. Vltava mezi Lipnem a Vyšším Brodem padá o sto šedesát výškových metrů, což skýtá obrovský hydroenergetický potenciál. Z každých tří kubíků vody vyrobíme jednu kilowatthodinu, nikde jinde na celé Vltavě takhle výhodná výroba elektřiny neexistuje. Například žehlička o výkonu jednoho kilowattu by ze tří kubíků vody hřála celou hodinu. Je to velmi cenná lokalita a měli bychom o ni pečovat, dává nám čistou obnovitelnou energii.“

Když nastoupil do elektrárny, byla šestnáct let stará. „Tehdy byly problémy s oběžnými koly turbín, která za sebou měla nějaké opravy, od té doby ale všechno krásně běželo,“ vzpomíná. První generální opravy přišly na řadu v 81. až 84. roce, další mezi léty 2013 až 2016. „Dnes má elektrárna před sebou spoustu dalších let bezpečného provozu,“ dodává Bedřich Kučera. „Vodní díla se staví na sto, dvě stě let, po stavební stránce je v perfektním stavu, v dobrém stavu je i technologie."

Sucha provoz vodní elektrárny zatím příliš neovlivňují. „Musíme zajistit provoz pod Vyšším Brodem, tam musí elektrárnou téct stabilně minimálně šest kubíků vody, a od toho se odvíjí výroba na velké elektrárně. Když je málo vody, vyrábí se méně.“ Ročně lipenská elektrárna vyrobí kolem 150 až 160 milionů kWh elektrické energie.

Zdeněk Zídek dodal, že lipenské vodní dílo jsou vlastně dvě přehrady a dvě vodní elektrárny, Lipno I a Lipno II.

„Tím hlavním důvodem, proč se celá vltavská kaskáda stavěla, nebyly povodně ani elektřina, ale sucho,“ upozornil. „Celou vltavskou kotlinu vždycky víc než povodně trápil nedostatek vody. To však platí pro všechny přehrady, na prvním místě je u všech vodních děl nadlepšování průtoku v sušších měsících. Není výjimkou, že do Lipna přitéká méně než jeden kubík vody, ale vždycky z ní odtéká šest kubíků za vteřinu. Dnes už si nikdo neumí představit, že by třeba Českým Krumlovem protékal jeden kubík za vteřinu. Ve velmi suchých obdobích se do Vltavy vypouští deset kubíků vody, což přispívá k dobrému stavu života v ní.“

Lipenská vodní elektrárna za dobu své existence vyrobila už těžko představitelných 8,3 miliardy kWh ekologické elektřiny. „To by stačilo na pokrytí současné spotřeby všech jihočeských domácností na téměř sedm let,“ doplnil Martin Schreier, tiskový mluvčí ČEZ, a. s. s tím, že Lipno I je elektrárna disponující největším spádem, tedy rozdílem spodní a horní hladiny nádrže, na Vltavské kaskádě. „Její velmi rychlé najetí na plný výkon za zhruba dvě minuty a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci celé elektrizační soustavy České republiky,“ dodal. „Svého jubilea se dožívá v excelentní kondici. Jde o první velkou vodní elektrárnu Skupiny ČEZ v České republice, která kompletně prošla modernizací a ekologizací.“

Věděli jste, že…

• Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády a také zajišťuje dostatek chladicí vody pro jadernou elektrárnu Temelín.

• Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy.

• Vodní elektrárna se nachází v podzemní kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 210 m. Nosnost nákladního výtahu je 80 tun.

• V podzemní elektrárně jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny.

• V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 110 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.

• Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.