Vchod je z boku a tam už jsou všichni připraveni. Fičí tu poměrně silný vítr, ale papírové koruny na hlavách dětí drží jak přibité. Šest králů a jejich doprovod.

Je sobota, jedna hodina odpoledne, dvě skupinky tří králů se vydávají do vsi. Jedna obcí vpravo, druhá vlevo. Malonty jim rozděluje vejpůl hlavní silnice.

Černý Baltazar ze skupinky jdoucí vlevo je Jiří Brabec a – snad se svatí králové neurazí – šijí s ním všichni čerti. Další dva krále představují Karolína Jaklová a Kája Křivská. Doprovází je a usměrňuje Marie Papajová. Už čtvrtým rokem. „Tyto děti jsou Třemi králi už poněkolikáté. Ještě půjdou tak dva roky a budeme postupně přibírat zase mladší děti," říká. „Malonty jsou poměrně velké a pořád se rozšiřují, tak musíme být dvě skupinky, jedna by to nezvládla. Stejně obě musí chodit dva dny, dnes všechny domy neobejdeme. Však jsme si doma navařili dopředu, tak můžeme jít ven," konstatovala Marie Papajová s úsměvem.

První vrátka od zahrady, dveře domu se otvírají, vychází z nich starší žena a děti spouštějí písničku o známé melodii: „My jsme průvod od Tří králů a zdravíme vás srdečně. Přejeme vám štěstí, zdraví, ať se vám daří výtečně." Páni, tak tahle slova neznám. Žena pozorně poslouchá, děkuje a přispívá do kasičky Charity na krku Baltazara. Na oplátku od dětí dostává kalendářík a cukry v sáčcích s logy Charity.

„Jé, půjdeme do obchodu? Zeptáme se Vietnamců, jestli nám přispějí," je zvědavý Jirka. „Počkejte, já se tam nejdřív zeptám," brzdí děti Marie Papajová a vstupuje dovnitř první. „Tak pojďte, děcka!" volá vzápětí. Děti čekají, až paní u poklady zinkasuje zákazníky. Pak si žena k sobě bere své dvě dcerky, cosi jim říká v mateřštině, nerozumíme jí ani slovo a svorně poslouchají tříkrálovou koledu. „To bylo hezké," ocenila prodavačka s úsměvem. Přispěla nejenom do kasičky, ale obdarovala ještě děti oplatkami.

Více čtěte dnes v Českokrumlovaském deníku.