Klášter je odsouzen k zániku, tak volá jedna strana tábora českokrumlovských zastupitelů a radních. Z opačného tábora jsou pak slyšet věty: Rizika jsou pro město příliš veliká! Jednalo by se o podnikání některých vyvolených za cizí peníze s bezrizikovou garancí Českého Krumlova.

V čem je problém?

Vedení Českého Krumlova totiž dalo ruce pryč od možnosti zažádat si o 300 milionů korun z takzvaného Integrovaného operačního programu. Použít by se měly na revitalizaci klášterů klarisek a minoritů v historickém centru. Stejně jako na opravy kostela, konventu bekyň a zahrady patřící Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou.

„Rozhodnutí zastupitelů za ODS a KSČM neschválit podání žádosti je velmi nezodpovědné. Měli jsme jedinečnou šanci. Tak velký zdroj peněz už nikdy k dispozici mít nebudeme,“ okomentovala situaci zastupitelka Dana Kuchtová.

Areály klášterů jsou tak podle ní víceméně odsouzeny k zániku. „Město nebude v příštích letech schopno opravit je z vlastních zdrojů nebo z jiných dotačních programů, protože ty nejsou v řádech stamiliónů. Rizika projektu byla mnohem menší, než riziko nechat areál klášterů chátrat.“

Toto obrovské prostranství s mnoha budovami zabírá takřka třetinu starého města a je prakticky jediným po revoluci neopraveným místem historického centra.

Opravy jsou nutné

„Doposud jsme do kláštera investovali 20 milionů korun, ale investiční dluh tam činí nejméně 170 milionů,“ konstatoval ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu Miroslav Reitinger. Pro fond je rekonstrukce budov obrovskou finanční zátěží a podle jeho vedení není jiné východisko, než hledat jiné finanční zdroje. Ten, městem odmítnutý, by měl jednu obrovskou výhodu: Město ani fond či jiní zúčastnění by nemuseli platit opravy dopředu a čekat na zpětné proplacení a ani by nemuseli přidávat nějaký výrazný finanční spolupodíl.

Město se bojí

Proč tedy Český Krumlov odmítl po penězích sáhnout? Kvůli rizikům, která by město muselo nést hlavně po ukončení celé rekonstrukce.

Pět let by totiž musel provoz klášterů fungovat podle slibů, ke kterým by se žadatelé o dotaci zavázali. Nekomerčně, ale i bez prodělků, by v nich musely fungovat Městské divadlo, škola svaté Anežky, Umělecká beseda či Hofmusici. Pokud by sliby město nesplnilo, přijdou sankce. A těch se někteří zastupitelé obávali, včetně hrozby možného vracení dotace. Podle zastupitele Robina Schinka by mohl nastat i černý scénář, kdy by provoz budov mohl včetně určitých penalizací stát město i dvacet milionů ročně. A to je podle něj příliš.