Rodák pražský, občan českobudějovický. „Musím poděkovat osudu, že mi v životě umožnil realizovat dva koníčky – létání a kreslení,“ vyznává se 87letý Miloslav Martenek. První dětský sen se stal jeho profesí. „V aeroklubu jsme stavěli letecké modely a já tehdy chtěl být letcem, nebo parašutistou.“ Po absolvování leteckého učiliště v roce l956 nastoupil jako poručík k 1. stíhacímu leteckému pluku v Českých Budějovicích, kde ho znají i jako velitele výcvikové letky.

V rámci vojenské odborné pomoci působil čtyři roky ve střední letecké škole v libyjském Tripolisu, kde cvičili kadety na českých L-39 Albatros. „Byla to další úžasná zkušenost provádět výcvik v neobvyklých klimatických, geografických i kulturně společenských podmínkách.“

KATAPULTÁŽ V PRAXI

Vlastní letecký výcvik k bojové činnosti podle Miloslava nabízí i přes náročnost a složitost také krásné zážitky, ale mnohdy i vypjaté adrenalinové situace. „Při letu v malé výšce v oblasti mateřského letiště v Plané u Českých Budějovic mi na letounu MIG 21 F vysadil motor. Musel jsem se katapultovat. I když piloti jsou cvičeni v řešení havarijních situací až do plné automatičnosti, ne vždy jsou ideální podmínky pro jejich zvládnutí. V mém případě systémy katapultáže pracovaly bezchybně, ale pro malé převýšení nad terénem to vyšlo taktak – padák se mi otevřel ve výšce 30 metrů. Letoun, překryt kabiny, sedačka i já jsme dopadli blízko sebe u Chlumce, nedaleko silnice České Budějovice – Český Krumlov. Příčina havárie byla technická – závada palivového systému a já si naštěstí odnesl jen drobná zranění,“ vzpomíná Miloslav na chvíli, kdy mu nebe ukázalo, že jeho čas ještě nepřišel.

 Od roku 1984 působil jako náčelník Jihočeského krajského aeroklubu, tehdejšího Svazarmu. „Tam se mi objevil svět amatérského leteckého sportu opět s úžasnými obětavými spolupracovníky a vynikajícími sportovci v motorovém a bezmotorovém létání a parašutismu. Důvěrně jsem se seznámil s nadšením a sportovními výkony aeroklubáků z jihočeských letišť Hosín, Tábor, Soběslav, Jindřichův Hradec, Strakonice a Strunkovice.“ Do důchodu odcházel v roce 1990 v hodnosti plukovníka. „Létání na sportovních letadlech se pro mne stalo pak další pohádkou, kterou jsem si udržel až do osmdesáti let.“

KRESLÍ DOBŘE, KRESLÍ RÁD

Letectví a kosmonautika, Obrana lidu, Jihočeská pravda, Vlasta, Receptář, Dikobraz – některé z titulů, v nichž Miloslav pravidelně publikoval vtipné kresby. „Svému druhému koníčku – kreslení jsem se sice věnoval už od mládí, ale větší prostor dostal až v penzijním věku. Kreslený humor je chápán v podstatě jako výtvarná žurnalistika. Odráží se v něm celospolečenské dění v jakési nadsázce, a to ať se jedná o politiku, ekonomiku, kulturu, vzájemné vztahy…“ Dosud ilustroval 157 knih, z nich značná část byly kuchařky pro českobudějovické nakladatelství DONA. „Trvalejší úspěšnou a radostnou spolupráci se spisovateli udržuji s pražským Vratislavem Ebrem, exšéfem Arbesova knihkupectví, a českokrumlovským kamarádem a velmi plodným autorem Janem Vaněčkem.“

Martenkovo mistrovství ocenila Salonní akademie kresleného humoru titulem HUDr., tedy doctor humoris causa. Tak se přidal k jeho dřívějším významným držitelům jako Jiří Winter Neprakta, Miroslav Barták, Jiří Slíva, Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín a jihočeští Václav Johanus a Jaroslav Kerles. Je Členem České unie karikaturistů a Klubu kreslířů a humoristů. A radost sobě i druhým dělá neúnavně dál. Aktuálně dokončuje stolní kalendář 2022 pro nakladatelství Futura.

JAKÝ JE DNEŠEK

Rád relaxuje při práci na zahradě, ale prý si rád dopřává taky trošky lenošení či vína s přáteli… V televizi Miloslava zaujmou pouze dobré detektivky a faktické dokumenty hlavně o 2. světové válce. „V Kühnově dětském sboru jsem zpíval v Obecním doměv Praze při německých a českých svátcích. Tu koncentrovanou válečnou atmosféru jsem intenzivně vstřebával. Němci byli všude.“

„Nyní nic neplánuji, rekapituluji život. Mám syna a dceru, čtyři vnučky a tři pravnučky, všichni mi dělají radost. A pokud ještě žiju, není to bohatství? S pokorou a úsměvem se dá žít docela slušný život.“ S tím musí souhlasit každý.