Klasickému lyžování či snowboardingu již odvoznilo. Tvrdí to alespoň příznivci takzvaného snowkitingu, sportu, který v poslední době doslova ovládl lipenské jezero.

„Princip snowkitingu je jednoduchý – lyžař či snowboardista se po zasněžené pláni nebo zamrzlé vodní ploše nechá táhnout speciálním drakem neboli kitem,“ vysvětlil Martin Hanzlík z Písku.

Ten právě na zamrzlém Lipně pořádá kurzy snowkitingu pro veřejnost. A o uplynulém víkendu tady zorganizoval i první závody v tomto sportu.

„Kite je tažný drak, který se vztlakem vznese a táhne lyžaře nebo snowboardistu dopředu,“ upřesnil Filip Ševčík z Brna, jenž snowkiting vyměnil za windsurfing, jemuž se věnoval dvacet let.

„Přechod byl rychlý – u windsurfingu s sebou člověk převáží spoustu prken, ráhen a plachet, tady máte jen batůžek s kitem a malé prkno,“ vysvětlil Filip Ševčík.

Základy lze pochytit během jediného dne

Ať už se rozjedete po ledové ploše nebo zasněžené krajině, nejdůležitější je prý naučit se draka ovládat.

„Při řízení kitu fungují stejné principy jako v jachtingu. Pokud tedy člověk má zkušenost s větrem z některého z příbuzných sportů, je to vždy lepší. Ale i úplný začátečník, který ani nikdy nestál na lyžích nebo na prkně, se základům naučí už během jediného dne,“ ujistil Filip Ševčík.

To potvrdil i Martin Hanzlík. „I laik se sveze už druhý den,“ přitakal. „Pořádáme jednodenní i dvoudenní kurzy. Ten jednodenní pro osvojení základních dovedností stačí, při dvoudenním kurzu si však lidé mohou vyzkoušet velké i malé kity, a zjistit tak, které jim nejvíce vyhovují. Pak už půjdou do obchodu najisto a nebudou zbytečně utrácet,“ řekl Martin Hanzlík.

Přestože Lipno je pro vyznavače snowkitingu ideálním sportovištěm – po této veliké ploše se totiž vítr může snáze rozběhnout, a tak tady fouká, i když je jinde zrovna bezvětří, v poslední době si oblibu mnoha sportovců získává rovněž takzvaný crosscountry snowkiting.

„Jde o jízdu v přírodě. Podíváte se do mapy, zjistíte, kudy nevedou silnice ani dráty elektrického napětí, vezmete si svačinu do batůžku a na lyžích či snowboardu vyrazíte třeba na třicetikilometrový výlet. Jste sami v přírodě a nepotřebujete žádné vleky,“ zasnil se Tomáš Brauner z Prostějova, který o víkendu rovněž přijel na Lipno otestovat zdejší povětrnostní podmínky.

Kdo jednou zkusil, už nechce jinak

Tomáš Brauner se ke snowkitingu dostal od paraglidingu. „Na padáku létám od roku 1990. Tyto dva sporty spolu mají spoustu společného. Když na padák fouká až moc, tak honíme vítr s draky,“ usmíval se sportovec, jenž se zabývá i výrobou kitů.

Jak upozorňují vyznavači kitingu, lyžařům a snowboardistům, kteří tomuto sportu propadnou, hrozí, že na sjezdovky už se nikdy nevrátí.

Důkazem tohoto tvrzení může být i Lukáš Vogeltanz z Příbrami, které si víkendové podmínky pro sportování na Lipensku pochvaloval.

„Začal jsem s landkitingem, což je podobný princip, jen se jezdí s kolečky na trávě. Snowkiting je ale podle mého názoru mnohem lepší, protože při něm se můžu na prkně více odvázat. Kolečka totiž příliš drží směr,“ řekl Lukáš Vogeltanz.

„Od té doby, co jsem začal se snowkitingem, mě na sjezdovce nikdo neviděl. Tohle je zkrátka lepší,“ dodal při pohledu na svůj kite.