Předchozí
1 z 9
Další

„Mluvil jsem s nimi od října 2022 několikrát, ohledně nejrůznějších témat, které se týkají města. Při těchto jednáních jsem obdržel ústní informaci o záměru této společnosti vybudovat spalovnu odpadu,“ přiblížil s tím, že to bylo asi před půl rokem. „Neobdrželi jsme ale žádnou další informaci, projekt či upřesnění. Jde o soukromý subjekt a jejich záměry jsou čistě jejich záležitosti a podléhají standardnímu procesu schvalování, které nemusejí vést k úspěšnému cíli. Teprve nyní, po předložení žádosti záměru rozšíření Energobloku Domoradice, se můžeme celou záležitosti zabývat v rámci našich kompetencí.“

Místostarosta Českého Krumlova Zbyněk Toman (ODS).Místostarosta Českého Krumlova Zbyněk Toman (ODS).Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

Starosta Větřní nakloněný spalovně v Krumlově není

Antonín Krák (ČSSD), starosta Větřní a náměstek jihočeského hejtmana v jedné osobě, se o spalovně dočetl v Deníku. Informace podobného rázu se podle něj sporadicky objevovaly ve veřejném prostoru už dříve. „Jsou to takové výkřiky do tmy, slyšel jsem také, že by se měla dělat spalovna ve Větřní, ale nikdo mi nic nepotvrdil,“ uvedl. „Určitě nejsem šťastný z toho, že bychom měli spalovnu 10 kilometrů od našeho města, a další věc je doprava. Silnice jsou už teď zatěžkané silným provozem, a nahlížím na to zejména jako krajský náměstek, který má v gesci dopravu. Představa, že na Krumlov budou jezdit další desítky naložených kamionů, je upřímně dost děsivá. A na rovinu říkám, že já za sebe tomu nakloněný nebudu. Tím spíše, že kraj řeší další spalovny: Vráto, Písek a Planou nad Lužnicí.“

Město Větřní. Ilustrační foto.Město Větřní. Ilustrační foto.Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

Starosta Krumlova: o spalovně jsem nevěděl, na projednání ale máme času dost

Že se o záměru firmy Carthamus postavit v domoradickém Energobloku spalovnu odpadu dozvěděl až v pondělí 4. září, potvrdil starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO 2011). V úterý poskytl Deníku rozhovor, společně s tajemníkem úřadu. Oba se k celé věci vyjádřili s tím, že město má v plánu záměr opřipomínkovat ve chvíli, kdy k tomu bude znovu příležitost, a že s ním starosta seznámí i veřejnost.

Starosta Českého Krumlova Alexandr NográdyStarosta Českého Krumlova Alexandr NográdyZdroj: Se svolením města Český Krumlov/Tomáš Kasal

„O spalovně jsme hovořili v pondělí také na jednání rady, kde o tom informoval pan Pešek,“ dodal starosta. „Jestli o ní věděl někdo jiný z vedení města, to netuším. Za mnou nikdo z Carthamu nepřišel, aby nám záměr představil, tak jako oslovili pana starostu Němečka z Přísečné.“

„Za sebe mohu říct, že jsem rád, že se postaví ZEVO Vráto v Budějovicích a že náš komunální odpad budeme vozit tam. Nemáme zájem na tom, aby tu spalovna vznikla,“ upozornil. „Určitě budeme koordinovat postup s Přísečnou, všechny materiály si prostudujeme a myslím, že není v zájmu města tu mít spalovnu.“

V Přísečné si najali právničku přes životní prostředí

Přísečná o spolupráci prostřednictvím starosty Jiřího Němečka (SNK - PŘÍSEČNÁ) hned poté, co od MŽP dostala informaci o zveřejnění záměru, požádala o pomoc právničku Petru Humlíčkovou, která působí i na Katedře práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Oslovili jsme ji hned na začátku srpna. Pozvali mě ale předtím i do Carthamu, někdy v červnu, jestli se nepletu, že chtějí rozšířit výrobu a že nám přijde informace o oznámení záměru od ministerstva. To dorazilo po mém návratu z dovolené,“ dodal starosta. „Chtějí to postavit v rámci svého areálu, takže v konfliktu s naším územním plánem to není. Teď záměr půjde do zjišťovacího řízení, než to vypukne, my budeme dále reagovat na jednotlivé kroky. Svoláme kvůli samozřejmě i zastupitelstvo, aby mě pověřili k tomu, abych činil další kroky,“ uzavřel Jiří Němeček.

Podezřele se zbarvila voda v potoce a nádrži v Přísečné. Foto: Deník/ Zuzana Kyselová a Jaroslav BeranObecní úřad Přísečná s komínem Energobloku v pozadí. Zdroj: Deník/ Redakce

Náměstek Talíř: ZEVO Vráto by mělo stačit, nechceme tu odpady odjinud

František Talíř, 1. náměstek jihočeského hejtmana, který má v gesci životní prostředí, o projektu také ví. „Momentálně to běží po linii přenesené působnosti čili státní zprávy, od které nám to chodí na vědomí, a do toho nijak zasahovat nechceme. Nicméně vzhledem k tomu, že je ve hře opravdu velká kapacita, se tomu František Talíř patrně budeme věnovat i my. Když jsem dávali do Zásad územního rozvoje ZEVO Vráto, což bylo tuším na konci června, máme dohodu, že záměry spaloven, resp. zařízení pro energetické využití odpadů, které jsou nad 50 tisíc tun ročně, budeme ještě posuzovat v rámci ZUR. Naším politickým cílem je, aby se tu spalovaly odpady, které tu jsou produkované, a ne odpady, které se k nám dovážejí odjinud.“

Předvolební debata Deníku tentokrát z českobudějovického letiště. František Talíř (KDU-ČSL a TOP 09)1. náměstek jihočeského hejtmana František Talíř (KDU-ČSL + TOP 09)Zdroj: Deník/ Radka Doležalová

Carthamus: svážet odpad ze zahraničí nebudeme. A Přísečné nabídneme levný proud

Elektřinu za velmi zvýhodněné ceny pro obyvatele Přísečné, stanice pro elektromobily a lokální distribuční soustavy s tzv. ostrovním režimem. To jsou plány společnosti Carthamus, která se pro Deník vyjádřila ke svému záměru spustit v Domoradicích kotel na spalování odpadu. Teplem a elektřinou zásobuje kolem 3 200 obyvatel Českého Krumlova.

Firma předložila Ministerstvu životního prostředí (MŽP) oznámení o záměru rozšířit technologii v areálu Energobloku o provoz termického zpracování paliva vyrobeného z odpadu. Plánuje ho vystavět společně se svým rakouským partnerem, který má s realizací obdobných projektů velké zkušenosti a jeho technologie na spalování paliva vyrobeného z odpadu fungují v mnoha zemích světa.

Energoblok v Domoradicích.Energoblok v Domoradicích.Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová

„Jedná se o dlouhodobý projekt, proto počítáme s vyšší kapacitou pro případné budoucí pokrytí navýšení potřeb spalování paliva vyrobeného z odpadu, které souvisí s legislativním zákazem skládkování,“ uvedl předseda představenstva společnosti Jindřich Beznoska. „Neplánujeme dovážet palivo vyrobené z odpadu z jiných krajů naší republiky ani ze zahraničí.“ Spalování paliva vyrobeného z odpadu a jeho energetické zhodnocení je způsob likvidace, který preferuje a podporuje EU namísto jeho skládkování. Projektovaná kapacita počítá s 80 kt/rok paliva vyrobeného z odpadu.

„Chceme, aby místní obyvatelé měli z nového provozu osobní prospěch. Proto chystáme vybudování lokálních distribučních soustav s tím, že bychom všem obyvatelům Přísečné nabídli elektrickou energii za velmi zvýhodněné ceny. Rovněž chceme v blízké lokalitě vystavět nabíjecí stanice pro elektromobily, “ uzavřel Jindřich Beznoska s tím, že společnost plánuje vybudovat více lokálních distribučních soustav. „Odběratelé, kteří by byli připojeni k zamýšleným lokálním distribučním soustavám, by se nemuseli obávat celostátního blackoutu, neboť nový provoz elektrárny by dovoloval tyto výpadky vykrýt v tzv. ostrovním režimu.“

Zelení jsou jasně proti spalovně. Poslali ministerstvu své připomínky k záměru

„Celková produkce odpadu města Český Krumlov je ročně 5 000–5 200 tun a výrazně nekolísá. Nejvyšší je produkce směsného komunálního odpadu, 3 100–3 300 tun ročně,“ upozorňuje Dana Kuchtová. „Na jednoho obyvatele města je produkováno cca 400 kg odpadu, z toho cca 250 kg směsného komunální odpadu.“

České Budějovice podle ní produkují ročně kolem 40 000 tun komunálního odpadu. „V oznámení záměru jsou zmíněny záměry výstavby velkých spaloven ve Vrátě České Budějovice (160 000 tun/ročně), Písku (50 000 tun/ročně) a v Plané nad Lužnicí (50 000 tun/ročně), dokonce se konstatuje, že produkce komunálních odpadů vhodných k termickému využití v Jihočeském kraji bude pokryta stávajícími záměry. Tzn. že si zpracovatel oznámení i investor uvědomuje zbytečnost a neekonomičnost rozšíření spalovny v areálu Energobloku Domoradice. Zpracovatel oznámení však zmiňuje sousední kraje, Plzeňský, Středočeský a Vysočinu, které pokryty spalovnami nejsou – zřejmě je plánován dovoz odpadů z těchto krajů a je pravděpodobné, že i ze zahraničí, což bude opět znamenat extrémní ekologickou zátěž při přepravě odpadů – ať zásobování odpady zajišťuje firma Carthamus či externí odpadářská firma (zřejmě výrobce tzv. TAP, tedy tuhých alternativních paliv, což je spalitelný, materiálově nerecyklovatelný odpad přeměněný na palivo).

Starosta Přísečné Jiří Němeček k záměru spalovny: Přísečná se koupit nedá

Na prohlášení ohledně záměru postavit v Domoradicích kotel na spalování odpadu, které Deníku zaslala společnost Carthamus a v němž firma uvedla, že chce občanům Přísečné nabídnout elektřinu za zvýhodněné ceny, zareagoval ještě ten den Jiří Němeček, starosta Přísečné, v jejímž katastru Energoblok Domoradice stojí. Koupit se nedáme, řekl občanům.

Prohlášení, které je umístěno od večerních hodit středy 6. září na webu obce a starosta v něm poukazuje i na vyjádření firmy a nesrovnalosti.

Web obce Přísečná.Web obce Přísečná.Zdroj: Obec Přísečná

Z historie Energobloku Domoradice. Postavil ho, vlastnil a prodal Jihostroj

Dějiny Energobloku se váží k počátkům 80. let minulého století a k velešínskému Jihostroji. „V roce 1982 byl ve městě Český Krumlov položen základní kámen třetího závodu,“ píše se v záložce Historie společnosti na webu společnosti.

„Výtopna v Domoradicích byla uvedena do provozu v roce 1988 a původně spalovala pouze nízkovýhřevné hnědé uhlí s vysokým obsahem popela,“ přiblížil na svém webu současný vlastník Energobloku, společnost Carthamus. „To mělo za následek zhoršení životního prostředí a vypouštění velkého množství emisí oxidu siřičitého, což způsobilo odumírání jehličnanů v lesích v okolí Českého Krumlova. S přechodem na moderní kogenerační jednotku a biomasu se takový vliv na životní prostředí stal minulostí.“

Stavba energobloku Domoradice.Stavba energobloku Domoradice.Zdroj: Státní okresní archiv Český Krumlov

Pro Deník zavzpomínal i tehdejší krumlovský starosta František Mikeš. „Pokud mne paměť neklame, je to přece jenom už téměř dvacet let stará historie, tak majitelem byl Jihostroj Velešín, který měl v Českém Krumlově svůj pobočný závod, jehož byla teplárna součástí. V té době ukončoval tento podnik v Českém Krumlově činnost, takže teplárna pro něj ztratila význam a podniky, které se v uvolněných prostorách etablovaly, zajišťovaly své energetické potřeby vlastními, pro ně ekonomičtějšími zdroji,“ napsal. A nemýlil se.

Jeho slova potvrzuje také dobový radniční zpravodaj. V jeho prvním číslo roku 2006 se píše, že o koupi Energobloku projevila zájem společnost CENTROPOL CZ, a.s., která od roku 2005 provozovala „soustavu centrálního zásobování teplem, tj. primární rozvody tepla od výtopny Energoblok (tehdy v majetku firmy Jihostroj Velešín) do průmyslové zóny i do města přes Domoradice, sídliště Mír, Vyšehrad a Nádražní předměstí až po kotelnu Nádraží.“ Plynové kotelny na Špičáku, na Plešivci, v Kostelní a v Linecké tehdy provozovala firma Energo CK.