Jak už Deník informoval, Vyšší Brod má jasno, od května budou moci návštěvníci kláštera znovu vídat Závišův kříž a prakticky všechny expozice se stanou standardními prohlídkovými trasami.
A jak je na tom Český Krumlov? Tady se cílem návštěvníků staly regionální muzeum a synagoga.
V případě muzea přicházejí dobré zprávy, u synagogy se další nová cesta teprve hledá. A vypadá to, že se najde až poté, co sleze jarní sníh.

Regionální muzeum se prezentovalo výstavou „Co by, kdyby", tedy souborem projektů, které v regionu nikdy nevznikly. Což bylo v některých případech asi jen dobře. Výstava skončí koncem letošního roku. Ale ani poté by neměla zmizet do depozitu. Jak včera potvrdil kurátor sbírek Ivan Slavík, s velkou pravděpodobností ji čeká repríza v zahraničí. Velký zájem projevil například Mnichov.

Další přeshraniční spolupráce muzea začíná hned tento týden. „Zemská výstava byla určitě vrcholem dosavadní kooperace se zahraničím. V žádném případě neznamená konec. Spolupráce 
s Horními Rakousy a Bavorskem pokračuje. V pátek zahajujeme ve Freistadtu vernisáží výstavu malíře Jana Cihly. Výstava tam potrvá do začátku ledna," sdělil včera Ivan Slavík. Jak dodal, kontinuální pokračování Zemské výstavy je tedy možné očekávat.


V případě synagogy je situace trochu jiná. Výstava, která tento nový kulturní stánek zastupovala na Dávných cestách a která představuje práci čtyř fotografů z konce 19. a první poloviny 20. století, také pokračuje do konce roku. V mezičase už dokonce budovou zazněla hudba z celkem asi deseti koncertů. Ale co bude dál, to jisté není.
Jak už dříve ve svých plánech Českokrumlovský rozvojový fond avizoval, synagoga by měla návštěvníkům kromě jiných nabídnout stálou expozici věnovanou historii židovské komunity v regionu od nejstarších zmínek až po zánik židovské obce. Kromě toho by se měla využívat i ke společenským a koncertním akcím.

Ty mají ale v synagoze během zimy jednoznačný limit – zimu.
A pokud se nyní zatopí, pak to chce tučnou peněženku, protože současný systém založený na venkovním agregátu vhánějícím do útrob stavby teplý vzduch vyjde na těžko uvěřitelných 12 tisíc korun denně.

Pro představu, nadcházející koncert Štefana Margity si údajně vyžádá alespoň dva dny topení ještě před samotnou akcí.
Jak doplnil ředitel Rozvojového fondu Miroslav Reitinger, je možné věc řešit tím, že se agregát nebude pronajímat, ale že fond koupí vlastní. „Synagoga je kostel a v jižních Čechách jsou jen dva vytápěné kostely. A i v těch nevytápěných se během zimy pořádají koncerty. Chce to jen se tomu přizpůsobit," řekl Miroslav Reitinger a dodal: „Nepočítali jsme s tím, že to bude typický kulturní sál. Samozřejmě,  že se tam dá udělat topení, ale otázkou je, kdo to bude platit?"

V pátek se na českokrumlovské radnici konala schůzka mezi vedením města, Rozvojového fondu a současným nájemcem Synagogy Jaroslavem Kepkou. Ten pro Českokrumlovský deník uvedl: „Otevřeli jsme širší diskuzi o jednotlivých nosných tématech budoucnosti synagogy mezi námi jako provozovatelem a  autoritami města a Rozvojového fondu.

Klíčová je přitom ideálně celoroční využitelnost prostoru pro konání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí a s ní související vyřešení technických otázek jako je vytápění hlavního prostoru synagogy a jeho dovybavení technikou."
Dořešení těchto témat podle Jaroslava Kepky posune synagogu blíž k naplnění myšlenky, se kterou se projekt realizoval a synagoga může zaujmout místo chybějícího městského kulturního centra.
„V souvislosti s tím připravujeme jak ideový koncept a dramaturgický plán synagogy na příští rok, tak i model financování kulturního dění s čerpáním grantových výzev nebo nadačních prostředků," dodal Jaroslav Kepka.