Novou kastelánku má zlatokorunský klášter. Dosavadního správce Zdeňka Troupa nahradila Věra Machová.

Ta ale není ve Zlaté Koruně žádným nováčkem. Před nástupem do nové funkce působila v klášteře jako hlavní průvodkyně.

Jak dlouho pracujete ve zlatokorunském klášteře?

Od roku 2006.

Do Zlaté Koruny jste se přistěhovala. Odkud pocházíte?

Z malého jihočeského městečka Suchdol nad Lužnicí, známého podobně jako Zlatá Koruna vodáckou turistikou a krásnou přírodou. Ale v podstatě jsem se navrátila domů, neboť při studiu rodokmenu své rodiny jsem zjistila, že z matčiny strany naše kořeny sahají do Černice, což je od Zlaté Koruny co by kamenem dohodil.

Proč jste šla pracovat zrovna do Zlaté Koruny?

Studovala jsem historii, zvažovala co dál a dozvěděla se, že se uvolnilo místo hlavní průvodkyně ve Zlaté Koruně po bývalé kolegyni, odcházející na mateřskou dovolenou. Zúčastnila jsem se konkurzu na tuto pozici a byla vybrána. Byla to pro mne výzva, jak teoretické znalosti z historie přenést do praktického života. A v neposlední řadě, vy jste si snad nikdy nepřál žít v takhle tajuplném prostředí?

Dělala jste dříve jiné povolání?

Na Zlatou Korunu jsem přišla ještě při studiu posledního ročníku historie na vysoké škole, ale nechybí mi ani zkušenosti z výrobního provozu.

Co si slibujete od nové funkce? Jak velká odpovědnost to nyní pro vás je?

Víte, já myslím, že ta otázka by měla být formulována jinak, protože já si vlastně pro sebe nic neslibuji. Za tu dobu, co jsem v klášteře, jsem pochopila, že život na památce má svoje pozitiva i negativa. Jde o to uvědomit si, že toto povolání není pouze jakýmsi „ pracovním svazkem“, ale spíše je o způsob života, kdy objekt přijmete za svůj domov a životní úkol, a za ten samozřejmě odpovědnost cítíte.

Jsem si vědoma toho, že jsem správkyní jedné z nejcennějších kulturních památek nejen tady u nás v jižních Čechách, ale i v celé republice a všechno své úsilí budu věnovat tomu, aby se zlatokorunský klášter vyvíjel v duchu své vlastní slavné minulosti.

Co vás nejvíce na Zlaté Koruně přitahuje?

Určitě genius loci samotného místa, které je skrz naskrz protknuto historií. Ale také východy a západy slunce v malebném vltavském údolí. To, že každý den objevím v klášteře něco nového, něco, čeho jsem si předtím nevšimla. A když zahrají varhany v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie, největším chrámu jižních Čech, uvědomuji si, že duchovní atmosféra místa je stále živá.

V klášteře přímo bydlíte. Není tam ale někdy při dlouhých večerech nuda? Jaký je život v takové památce?

Úžasný, plný extrémů a někdy studený. V létě jste obklopen davy turistů a hledáte alespoň kousek klidného místa, v zimě je to přesně naopak. Ale hlavně, naše práce nezačíná se zahájením turistické sezony 1.dubna v 9 hodin ráno a nekončí 31. října v 16.30 odpoledne. Je to soubor činností probíhajících celoročně, a které vedou k tomu, že objekt je dobře zajištěn a připraven na návštěvní provoz. A na zábavu také trochu času zbude.

Jak dlouhou cestu by musel podniknout člověk, který by chtěl jednou pracovat ve funkci vedoucího správy jedné z nejvýraznějších památek?
Myslím, že odpověď na tuto otázku je podobná jako u jiných oborů. Jde o to projevovat dlouhodobý zájem o věc. Ale i náhoda může sehrát svou roli. Prostě být ve správnou chvíli na správném místě a připraven.

Pracovala jste jako průvodkyně. Nebude vám tato funkce chybět?

Nebude, protože i jako kastelánka zůstávám v kontaktu s návštěvníky.

S jakými návštěvníky jste měla doposud nejhorší zkušenosti?

Žádné nejhorší zkušenosti nemám. Pokud je objekt na příchod návštěvníků dobře připraven, a to ať se týče prohlídkových tras, zázemí pro turisty, ale i vlídného vystupování všech zaměstnanců, není důvod se obávat negativních reakcí či snad konfliktních situací.

Straší ve zlatokorunském klášteře?

Všichni se snažíme, aby energie působící v klášteře byly co nejvíce pozitivní.

Dala jste si nějaké cíle, o které budete v nové funkci usilovat?

Jeden cíl jsem si vytyčila již coby průvodkyně, a to, aby dojem z návštěvy kláštera byl pro návštěvníky co nejpříjemnější, a aby se k nám rádi vraceli. Ovšem za dobu svého působení v klášteře jsem pochopila, že jedna věc je ještě důležitější, a to udělat maximum proto, aby tato již téměř 750 let stará památka zůstala zachována v co nejlepším stavu i následujícím generacím. Určitě musím také poděkovat Zdeňku Troupovi, bývalému správci zlatokorunského kláštera, za to, v jak dobrém stavu mi klášter předal.

Kolik je v klášteře zaměstnáno lidí?

Pět plus sezonní zaměstnanci.

Je něco nového, na co se mohou turisté letos těšit?

Již před mým příchodem na Zlatou Korunu se uvažovalo o vytvoření jakési venkovní prohlídkové trasy, neboť klášter nejsou jen překrásné vnitřní prostory, ale samozřejmě i exteriéry mají návštěvníkům co nabídnout. Jen prozatím chybí přesnější podoba těchto tras . V letošním roce jsme se připojili do projektu Oživlé památky, který je v měsíci červnu věnován zámeckým a palácovým zahradám. Jelikož u nás klasickou zámeckou zahradu nenajdete, chceme návštěvníkům umožnit nahlédnout do prostor, kudy běžná prohlídka neprochází.

Tato trasa bude zahrnovat zahrady, ale návštěvníci se zastaví i na jiných zajímavých místech v areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Víte například, že Zlatá Koruna je druhým místem v České republice s největší koncentrací slunečních hodin na jednom místě? Máme jich tu deset. Tyto prohlídky budou probíhat zatím pouze o červnových víkendech a v určitých časech. Věřím, že zkušenost z těchto prohlídek nám bude přínosem, abychom mohli co nejlepším způsobem vytvořit onu dlouho zvažovanou venkovní prohlídkovou trasu.

Všechny návštěvníky tedy srdečně zvu v červnu, ale samozřejmě nejen v červnu, do Zlaté Koruny. Podrobnější informace budou zveřejněny na internetových stránkách kláštera. A nesmím zapomenout ani na kulturní program Zlatokorunské léto, v jehož rámci se představí tradiční, ale i noví, neokoukaní umělci a účinkující. Podrobnosti opět najdete na webu.

A pokud se rovnou podíváme i do vzdálenější budoucnosti. Máte nějaké konkrétní plány?

Byli bychom rádi, kdyby se podařilo pro návštěvníky zpřístupnit unikátní gotickou opatskou kapli v budově opatství. Rekonstrukce kaple je součástí projektu revitalizace prvního patra této budovy, na níž práce započnou již v letošním roce. Málokdo také ví, že v depozitářích kláštera máme sbírku liturgických textilií, kterými bychom se rádi našim návštěvníkům v budoucnu pochlubili.

Na závěr… Nyní jste správkyní kláštera. Dokážete si představit svůj život v ženském klášteře?

Už jsem myslela, že se zeptáte „ v mužském klášteře “. (smích) Ne, vážně, víte bez úcty k rozhodnutí zasvětit svůj život Bohu se pracovat ani žít v klášteře nedá. Velmi si vážím všech, kteří se na tuto cestu vydali, ale já osobně raději zůstanu ve více jak 200 let zrušeném mužském klášteře.