Všechno to začalo volbou vedení města. Koalice, ve které není vítězné ANO, protože nenašlo dost partnerů, před týdnem oznámila, koho zvolí. A jelikož má čtrnáct hlasů z třiadvaceti, dopadlo to tak, jak předeslala.

Pak přišla na řadu volba předsedů a dalších deseti členů finančního a kontrolního výboru. Desítka stran a hnutí, které v krumlovském zastupitelstvu jsou, si měla dosadit do obou výborů po jednom svém člověku. Předsedou toho finančního se má stát koaliční zastupitel, kontrolní má vést zastupitel opoziční, jak je ve městě zvykem. Opozice se ale nechala slyšet, že kontrolní výbor patří jí (což není pravda, výbor zřizuje podle zákona o obcích zastupitelstvo, a kdo v něm bude, záleží na dohodě) a kecat jí do výběru členů je drzost.

„Vykonávat opozici tím, že chodíme na zastupitelstva, která jsou předem rozhodnuta, to je přece blbost,“ přisadila se šéfka krumlovského ANO Barbora Šiftová. A krátce nato celá opozice odkráčela.

Proč hned bouchat do stolu a ostentativně odcházet ze sálu? S takovou nás opravdu čekají čtyři roky bez opozice. A přitom hlavní body programu mají Krumlovští jako přes kopírák: vybrat až 20 milionů ročně od turistů a zlepšovat život místním, oživit zchátralá kasárna, postavit venkovní koupaliště, domluvit se s ŘSD, ať se konečně začne řešit věčně ucpaný průtah městem. Od toho tu přece zastupitelé jsou. Dobrých nápadů má opozice určitě spoustu. Pokud ovšem není schopna v klidu a bez emocí je předkládat a přesvědčit ostatní, že stojí za to je dotáhnout do konce, a bude kolem sebe kopat pokaždé, když ji koalice přehlasuje, tak to tu, jak sama říká, být nemusí. Neměla by ale zapomínat na to, že skoro polovina krumlovských voličů jí dala hlas právě proto, aby se jejich jménem snažila prosadit to, co slíbila. Zatím to na žádnou snahu nevypadá.