Jen co dozněla slavnostní fanfára oznamující začátek honu, vybalili policisté z českokrumlovského oddělení služby pro zbraně a bezpečnostní materiál přístroje detekující množství alkoholu v dechu.

„A jéje, zrovna včera večer jsem trochu popíjel,“ prohlásil v první prosincový den jeden z myslivců, kteří si do bažantnice Žumberk v honitbě Přízeř u Rožmberka nad Vltavou přijeli zastřílet na bažanty, lišky či kuny. Vyvázl však bez trestu, stejně jako další lovci, kteří se honu zúčastnili.

„Je to čím dál lepší,“ zhodnotil policista Miroslav Mareček výsledky kontrol, které za svou desetiletou praxi provedl. „Myslivci se naučili dodržovat všechna zákonná ustanovení. Někdy se sice najde drobný prohřešek, ale většinou jde jen o nepozornost. Jsme zkrátka jen lidi,“ doplnil Miroslav Mareček.

Ten ale v žumberské bažantnici spolu se svou kolegyní Vlastou Bořuckou nekontroloval jen to, zda myslivci nepopíjeli alkoholické nápoje, ale zaměřil se i na platnost zbrojních průkazů, loveckých lístků nebo na to, zda souhlasí údaje uvedené v průkazech zbraní se skutečností.

Pochybit si myslivci nedovolí. Na obdobné kontroly totiž policisté vyjíždějí poměrně často. „Zažil jsem už asi čtyři podobné akce, vždy jsem vyvázl bez trestu. Je správné, že se takové kontroly konají,“ soudí myslivec Richard Hurný.

Podobný názor má i Roman Urbanec, jednatel a myslivecký hospodář společnosti Agrowald, jejíž honitbu si policisté vybrali ke kontrole. „I díky těmto akcím se podařilo výrazně zvýšit morálku myslivců,“ uvedl.

Roman Urbanec sám pamatuje doby, kdy alkohol na honech nebyl žádnou výjimkou. „Dodnes vzpomínám, jak jsem se před nějakými dvaceti lety zúčastnil honů na jižní Moravě, kde si člověk nebyl jistý životem. Při popíjení se tam myslivci totiž rozhodně nežinýrovali,“ uvedl s tím, že na Českokrumlovsku sice myslivci alkoholu nikdy příliš neholdovali, placatici na zahřátí však někteří z nich v kapse kabátu mívali.

Nebezpečí úrazu však myslivcům mnohdy hrozí i v případě, kdy účastníci honů dodržují všechna ustanovení příslušných zákonů. „I proto jsem před začátkem honu zdůrazňoval nutnost bezpečného zacházení se zbraněmi a zákaz střílení na nízko letící zvěř,“ zdůraznil Roman Urbanec.

Na dramatické chvíle jsou podle něj bohaté zejména naháňky, při nichž se redukují například divočáci. „V těchto případech dochází k úrazům psů, ovšem ne vinou myslivců, ale právě přičiněním naháněných zvířat. Zrovna před rokem jsem takto sám přišel o psa, další čtyři byli těžce zraněni,“ vybavil si Roman Urbanec, jenž se asi před dvaceti lety zúčastnil i honu, při němž myslivec zastřelil psa.

„Byla to ale nešťastná náhoda. Pes byl malý a přes prase, které držel, nebyl vidět. Rána pak prošla prasetem a zasáhla i psa,“ zavzpomínal Roman Urbanec, jenž je zároveň místopředsedou Okresního mysliveckého spolku Český Krumlov a jedním z patnácti členů Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty.

Zejména v reakci na zmíněné i další nemilé příhody zavedla společnost Agrowald ve své honitbě některá zvláštní bezpečnostní opatření nad rámec zákona. „Už před lety jsme při honech začali nosit reflexní vesty a pásky na kloboucích, čímž se pak inspirovali i v okolí. Myslím, že toto opatření by se mělo stanovit zákonem jako povinnost,“ uvedl Roman Urbanec.

Více chráněni však nejsou jen myslivci, ale také psi. „Na ty jsme začali umisťovat GPS navigace, takže máme o jejich pohybu při honu dokonalý přehled. Oblékáme jim také ochranné vesty, čímž předcházíme jejich možným zraněním,“ vyjmenoval Roman Urbanec. „Podobnými kroky sice trochu trpí stará česká myslivecká tradice, ale zdraví člověka a psa je přednější,“ dodal.