Dodnes se o pozoruhodném obrazu koněspřežky příliš neví. Proč byl vlastně namalovaný, kdo si jej objednal, kdo jsou postavy na něm? Dokonce se neví, ani kdo jej namaloval, protože podpis v pravém dolním rohu je nečitelný.

Řeč je o monumentálním plátně s rozměry zhruba tři krát čtyři metry, které dnes visí nad schody hornodvořišťské školy mezi vstupním vestibulem a prvním patrem.

Děj na plátně je prostý. Krajinka s vozem známé koněspřežky, vystupující či nastupující dvojice a přepravní obsluha, která obhospodařuje koně a nosí zavazadla. Na první pohled obyčejný výjev, který do tohoto kraje historicky patří. Pokud by si chtěl někdo k obrazu domyslet děj, může ho k tomu inspirovat i lehce dramatická obloha a co je nejzajímavější, absence jakéhokoliv úsměvu. Nikdo z namalovaných lidí nemá jiný než strohý, udivený nebo podmračený výraz.

„Ti, kteří o obrazu něco věděli, už nežijí,“ říká ředitelka školy Leona Vejsová. „Původně snad měl být namalovaný pro zdejší sál na vlakovém nádraží a tam prý skutečně visel. Později jej České dráhy převezly do čekárny českobudějovického vlakového nádraží. Ta už je ale několik let uzavřena a tím tam vlastně obraz ztratil svůj smysl,“ dodala Leona Vejsová s tím, že právě tehdy se začínají datovat snahy Hornodvořišťských o získání obrazu zpět do Horního Dvořiště, přesněji do Českého Heršláku. A jeho zapůjčení se po dlouhých jednáních opravdu podařilo.

Obraz připutoval do školy srolovaný s rozloženým rámem. Při jeho pověšení muselo zapojit síly šest lidí a restaurátorka. Stalo se tak 15. prosince roku 2008. Podle oslovených odborníků je to malba velice zdařilá a datovat by se mohla zhruba do poloviny minulého století.

Zatím těžko říci, zdali byl obraz namalován před druhou světovou válkou, během ní, nebo na počátku 50. let. Stylem tomuto období odpovídá. V každém případě ten, kdo plátno maloval, měl malířské řemeslo plně zvládnuté, protože pojednat takovou plochu není jednoduché. Snad v jednom jediném místě se malíř či malířka dopustili drobné chyby. Člověk zapřahající či vypřahající koně, který stojí zády k malíři, má chodidla tak blízko u kolejí, že to vypadá, jako by je měl pod nimi.

Vzpomínáte si na nějakou zajímavou událost či souvislost s popsaným obrazem? Ozvěte se na e–mail:
zdenek.zajicek@denik.cz