Dům v Soukenické ulici s číslem popisným 42 najdete prakticky pár kroků od českokrumlovského náměstí. A prakticky nikdo mu dnes neřekne jinak, než Bílá paní.

Přitom ale s Bílou paní nemá společného, kromě názvu, nic. Pravda, je tu zavěšena replika slavného obrazu s tajuplným nápisem, stojí tu její figurína, ale pokud by někdo chtěl potkat jejího ducha, nespíše neuspěje. Potká ale možná ducha muže jménem Helmut.

Traduje se totiž, že kdysi tu jeden takový žil a z nešťastné a nenaplněné lásky ke své dívce se na půdě domu oběsil. Dodnes jsou prý slyšet z půdu různé zvuky, které snad pochází právě od jeho ducha. Kdo ví, ale jak se říká – na každém šprochu pravdy trochu.

„Ve druhém patře jsme před lety mívali šatny a zázemí pro zaměstnance a dva mladí kluci, kteří tu pracovali, tehdy raději přespávali ve svém autě zaparkovaném na parkovišti v Jelence, než aby přespali tady,“ okomentoval majitel domu Miroslav Man.

Obavy zdůvodňovali právě tím, že jim někdo v domě po nocích klepával na dveře nebo na okno, a to i když tam v tu chvíli měli být pouze sami jen oni dva.

Miroslav Man žije v domě přes čtyřicet let. Sám si prý na nepřízeň duchů stěžovat nemůže, přesto nebere věci na lehkou váhu.

„Podle jedné senzibilky se dole ve sklepních prostorách vinárny může shromažďovat jakási negativní energie. Sice mi to tak nepřipadalo, ale pro jistotu jsem povolal faráře a nechal ji vysvětit,“ doplňuje Miroslav Man. Bez zajímavosti není ani to, že přímo ve vinárně je studna zakrytá dnes mříží.

Jakýmsi hlídačem domu je v současné době asi obraz postaršího muže. Ten tu kdysi našli při úklidu. Podle Mana se pravděpodobně jedná o jednoho z bývalých majitelů domů.

„Je to pán velmi vážného vzezření a senzibilka mi doporučila, abych jej vyvěsil také na velmi váženém místě, protože ten pán chce mít přehled o tom, co se tady všechno děje,“ podotkl majitel. A stalo se. Obraz dnes visí nad jedním ze schodišť a opravdu vyvolává určitý pocit povinování úctou tomuto neznámému muži.

Nápad se vznikem restaurace a vinárny dostal Miroslav Man hned po roce 1989, kdy se s přáteli rozhodl začít podnikat. Chyběl název. Další ze známých pak vymyslel právě Bílou paní a ta se stala prakticky obchodní značkou.

Několik posledních let fungovala restaurace pouze na objednávku pro turistické zájezdy. Nyní se chystají zprovoznit restauraci, terasu i bar široké veřejnosti noví nájemci.

„Rádi bychom otevřeli v polovině dubna, ale ještě máme s přípravami plné ruce práce, takže to reálně vidím až na květen. To ještě uvidíme,“ okomentovala včera Nikol Zabilková.