Počátkem května se na Hornoplánsku chvěla zem

Znepokojení občanů nad záměrem vybudovat v boletickém vojenském újezdu úložiště jaderného odpadu pokračuje, navíc ve zcela nových souvislostech.

Pátého a sedmého května zaznamenali odborníci dvě tektonická zemětřesení síly dvou stupňů Richterovy škály. „Epicentrum jsme určili v oblasti Maňavy, Perneku a Pihlova,“ uvedl pro Českokrumlovský deník Jan Zedník ze seizmického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. A odborníci nebyli jediní, kdo otřesy zaznamenali.

Lidé se báli

„Záchvěvy a zvuk podobný výbuchu jsem pocítil osobně. Lekl jsem se, že nám něco vybuchlo v garáži,“ okomentoval starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Podobně na tom byli i další občané, například v Maňavě, kde podle svědků nejméně u jednoho domu popraskaly okenní tabule. „Na přímý dotaz, jestli se náhodou nejednalo o pokusné výbuchy v souvislosti s geologickým průzkumem pro jaderné úložiště mi bylo zástupci vojáků a Správy úložišť radioaktivního odpadu odpovězeno: ne. Nikdo z nás nic podobného nedělal,“ dodal Hůlka.

Stejně zápornou odpověď dostal Deník i od podplukovníka Karla Trněného z boletického vojenského újezdu.

Přesto byla na Hornoplánsku v souvislosti s otřesy jasně slyšet i mohutná detonace. Místo epicentra se prohledávalo i za účasti vojenské policie, ale žádné viditelné známky nějakého kráteru po výbuchu se nenašly. Pokud by tady něco explodovalo, muselo by to být hluboko pod zemí. Nebo to bylo skutečné zemětřesení.

Seismické otřesy v okolí lipenské přehrady podle odborníků odpovídaly síle dvou tun trhaviny, jak ale dodává Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště Správy úložišť radioaktivních odpadů, je použití takového množství trhavin pro výzkum zcela nemyslitelné.

„Žádné takové výbuchy nepotřebujeme. Výzkumy na lokalitách pro hlubinné úložiště plánujeme provádět buď povrchovými nebo hlubinnými vrty a pokud se použije někdy ke speciálním měřením výbušnina, pak je to v řádu gramů,“ odpověděl včera Slovák. „V případě Boletic budou nejdříve provedeny anylýzy z družicových snímků,“ dodal .

Také Jan Zedník ze seismického oddělení Geofyzikálního ústavu míní, že záznamy přístrojů jasně odpovídají typickému zemětřesení. „Při porovnání se záznamem klasického výbuchu je pohyb opačný a to jasně dokazuje, že se jednalo skutečně o výsledek tektonických pohybů.“

V případě, že jsou všechna tato tvrzení pravdivá, nabízí se otázka: Dva stupně Richterovy škály nejsou tak málo a pokud na Lipensku vzniká posunem tektonických desek zemětřesení, asi těžko je možné uvažovat tu o vybudování jaderného úložiště? Navíc tato zemětřesení nejsou žádnou novinkou. Podle záznamů Geofyzikálního ústavu došlo k podobným otřesům ještě v lednu letošního roku a listopadu loňského roku.

Podobné záznamy se dají dohledat i v minulém století. Jak shrnul Jiří Slovák, současná platná legislativa umožňuje vybudovat podobná zařízení až do 8. stupně škály MSK-64, což odpovídá zhruba 5,4 stupně Richterovy škály. Dva stupně jsou tedy velice slabé.

„Nicméně naše úvahy o vybudování úložiště ve vojenském újezdu jsou jenom předběžnými úvahami. V současné době máme ověřenější vhodnější podloží v jiných šesti lokalitách republiky,“ shrnul Slovák.