Oto Kaňka a Jiří Pán najeli každý svůj jeden milion kilometrů, jejich mladší kolega Miroslav Pils se pyšní prvním půlmilionem kilometrů bez nehod. A jak se všichni tři řidiči shodují, i když je náročné dnes jezdit po silnicích, svoji práci by za jinou neměnili.

Nejmladší z vimperských řidičů, Miroslav Pils z Vimperka, jezdí autobusem už bezmála dvacet let. Nejprve začínal na trolejbusech, ve Vimperku jezdí autobusem osm let. „Můj táta byl šoférem a po vojně mě k téhle profesi vlastně dotáhl,“ vzpomíná řidič, který dnes převážně jezdí na trase na Dačice, Tábor či České Budějovice.

Čerstvý milionář Oto Kaňka ze Čkyně jezdí autobusem dvaadvacet let. Za ty roky prý v autobuse našel kdeco. „Ze zapomenutého oblečení by byla skoro plná šatní skříň,“ směje se.

Velmi podobnou zkušenost má druhý milionář Jiří Pán z Vimperka, který autobus řídí osmnáct let. Dnes je ale už v důchodu, přesto se za volant autobusu stále rád vrací.

Miroslav Pils by volant nevyměnil. Řídit autobus ho baví

Miroslav Pils.

Z Českých Budějovic do Vimperka se přestěhoval před osmi lety Miroslav Pils. Od té doby řídí autobus a na svém kontě má už půl milionu kilometrů bez nehody. Jak říká, dělá přesně tu práci, kterou chtěl a která ho baví. Za volantem je ale bezmála dvacet let, začínal na trolejbusech, tři roky v Českých Budějovicích řídil také autobus a ve Vimperku pak autobusu věrný zůstal.
Denně odveze zhruba sto padesát až dvě stě cestujících. „Nejraději mám, když cestující usnou,“ směje se. Mladší cestující podle jeho slov někdy doslova ničí autobus.
„V minulosti, přiznávám, jsem byl řidič, který opravdu autobus doslova cídil, všude měl vonné stromečky a podobně. To už nedělám, ale pořádek v něm musí být stále, to jinak nejde,“ vysvětluje.
Svoji práci má rád. „Je to dané samozřejmě i firmou, jsem ve Vimperku spokojený,“ dodal.

Jiří Pán: Na konečnou občas dojede i spící pasažér

Jiří Pán.

Osmnáct let řídí autobus Jiří Pán. Ten je ve svých pětašedesáti letech sice už v důchodu, ale k volantu se vrací. Na svém kontě má milion kilometrů. „Nejčastěji jezdím v okolí Vimperka. Za ty roky, co jsem za volantem, mám spoustu zážitků, ale každá profese něco přináší. Řízení autobusu je samozřejmě o zodpovědnosti o cestující,“ poznamenal.
Nejčastěji podle svých slov sbírá po autobuse čepice, které v nich pasažéři zapomenou, a to nejen děti, ale i dospělí. Občas se dokonce v autobuse doslova zapomene i některý cestující. To když usne a zapomene vystoupit. „Kolikrát za ty roky dojel se mnou až na konečnou,“ směje se.
Jako řidič autobusu už v minulosti musel třeba i cestujícího odmítnout, protože byl opilý. „Stalo se mi, že si cestující dokonce v autobuse zapálil cigaretu. Zážitků za ty roky je opravdu hodně,“ dodal Jiří Pán.

Oto Kaňka: Šofér musí mít nervy jako špagát  

Milionář Oto Kaňka.

Ze Čkyně pochází Oto Kaňka, čerstvě oceněný milionář, tedy šofér, který má na svém kontě najetý milion kilometrů bez nehody. Každý den vyráží na trasu z Vimperka nejčastěji do jeho okolí. Volantem kroutí už dvaadvacet let. „Denně autobusem svezu kolem stovky lidí. Za ty roky, co jezdím, je vidět, jak se společnost mění. Nadále ale platí, že většina pasažérů je příjemných. Stále se stává, že chtějí nechat třeba korunu „dýško“ a přou se, když jim ji chci vrátit,“ směje se.
Připouští, že každý řidič autobusu musí mít pevné nervy. A nejen proto, že na silnicích provoz houstne. „Kolikrát se stalo, že jsem musel třeba krotit děti, které se začnou v autobuse chovat nevhodně, obtěžují ostatní cestující, nebo třeba vzduchem lítají nadávky. Všechno se dá ale vyřešit v klidu,“ popisuje.
Práci by neměnil. „V žádném případě. Já jsem v ČSAD od roku 1987 a chci tu zůstat,“ dodal.