Zhruba sto lidí se přišlo v neděli odpoledne podívat do lesa kousek od Červeného Dvora na slavnostní odhalení kříže a informační tabule připomínající novogotickou kapli sv. Kříže, která kdysi stála na místě zvaném Waltersruhe.

Kaple sloužila pro uložení ostatků chlapečka Waltera Prospera ze Schwarzenbergu, který zemřel v pouhých dvou letech v roce 1841 ve Vídni. Jeho tělíčko ale ve stavbě připomínající dobová mauzolea z Anglie příliš dlouho nevydrželo. Už v roce 1873 byla rakev převezena spolu s ostatky jeho matky Eleonory do sv. Jiljí u Třeboně.

Místo u Červeného Dvora zvelebily a upravily Lesy České republiky, Lesní správa Český Krumlov. Podle lesního správce Radka Kordače byl projekt takového rázu výjimečný.

„Byla to hodně specifická situace. Do projektu jsme se dali hlavně díky tomu, že kapli zbořili v roce 1965 právě lesníci. Samozřejmě tehdy byla jiná doba, ale přesto jsme se do toho nyní pustili,“ řekl Radek Kordač. Projekt vyšel na 25 tisíc korun. „Deset tisíc korun stál informační panel a patnáct tisíc korun instalace kříže,“ vyčíslil Radek Kordač.

Celou akci iniciovali nadšenci ze Společnosti žebříkového kamene. Hlavně Jan Mejzlík z Křemže si tak splnil jeden ze svých dětských snů.

„Kdysi jsem v nějakých starých knihách četl, že u Červeného Dvora stála Walterova kaple. Neváhal jsem tedy a vyrazil ji do terénu hledat. Jenomže se mi nedařilo. Nakonec jsem zjistil, že se můžu snažit ze všech sil a kapli stejně nenajdu. Je totiž zbouraná. To mě zaujalo, začal jsem tedy zjišťovat, proč se tak stalo,“ řekl Jan Mejzlík.

Kaple byla údajně zlikvidována kvůli špatnému stavu. S tím však Mejzlík v žádném případě nesouhlasí, pamětníci totiž tvrdí něco jiného.

„Hrobka byla prázdná. Stal se z ní opuštěný kostelík, který se ale udržoval. Pamětníci tvrdí, že stavba byla v pořádku. Ostatně, ten objekt byl přece z roku 1841, takže na tom v roce 1965 nemohl být tak špatně. Jenomže tehdejší režim ho stejně srovnal se zemí,“ řekl Mejzlík.

Ačkoliv by bylo pěkné, aby byla hrobka na místě opět postavena, ukázalo se postupně, že se jedná spíše o fikci. Na místě tedy alespoň vyrostl křížek s informační tabulí.

Při úpravě terénu byly dokonce ještě nalezeny architektonické články, které byly následně umístěny na naučnou stezku zámeckého parku místní léčebny.

Walter Prosper

Narodil se 22. dubna roku 1839 kněžně Eleonoře údajně jako nemanželské dítě. Jeho druhé narozeniny už matka nestihla oslavit. 19. dubna 1841 skonal ve Vídni. Oficiální zpráva uvedla, že zemřel po krátké nemoci. Kolem smrti malého Waltera je ale mnoho otazníků. Říká se dokonce, že zemřel na následky zranění, když spadl kvůli nepozorné chůvě na hlavičku.

Povedená akce

Na nedělní slavnostní odhalení se přijel podívat i Karel Schwarzenberg, který poděkoval za zájem o svoji rodinu. Místo požehnal farář z chvalšinské farnosti. Celý akt doprovázeli trubači Anna a Ladislav Hromádkovi. Program následně pokračoval v areálu místního zámku. Účastníci se mimo jiné dozvěděli z úst Karla Schwarzenberga několik historek ze života členů svého rodu, kteří na zámku žili.

Počet návštěvníků, kteří se slavnostního aktu zúčastnili, udělal organizátorům velikou radost. „Lidí dorazilo opravdu nad očekávání. Radost nám svojí účastí udělal samozřejmě i pan Schwarzenberg,“ řekl Radek Kordač.

A co dál?

Walterovu hrobku si tedy může Jan Mejzlík ze svého seznamu vyškrtnout. Do čeho se pustí nyní? „To si zatím nechám pro sebe. Seznam je dlouhý. Řekl bych, že je delší, než bude můj život,“ zavtipkoval badatel z Křemže.

Kaple pro kloučka

Postavena byla podle návrhu Franze Beera, jednoho z autorů novogotické přestavby zámku v Hluboké nad Vltavou. Byla čtvercového, uvnitř okoseného půdorysu, jejíž žebrová hvězdicová klenba byla shora otevřena světlíkem. Uprostřed na podstavci spočívala rakvička s ostatky.

Vstupovalo se širokým profilovaným portálem v lomeném oblouku, uzavřeným v návrhu pouze mříží. Na průčelí byly nahoře a vlevo znak schwarzenberský, vpravo znak liechtensteinský. Kaple byla zbořena v 60. letech minulého století.

Popis z textu na informační tabuli u Červeného Dvora.