I kdyby se pokračování prací na protipovodňových opatřeních i přes nesouhlas části obyvatel v centru Českého Krumlova prosadilo, nejpodstatnější zprávou v tuto chvíli je, že na ně stejně nejsou peníze.
Jak včera Deníku potvrdil Zdeněk Zídek, ředitel Povodí Vltava, zbylé etapy protipovodňových opatření v centru Českého Krumlova jsou na tom úplně stejně, jako chystané úpravy Polečnice.

„Dotační titul, z něhož byla šance peníze získat, skončil a nový vypsaný nebyl," shrnul věcně Zdeněk Zídek.
Protipovodňová opatření byla totiž hrazena z programu s názvem Podpora prevence před povodněmi II. Ten byl vyhlášený na období 2007 až 2013 a už v polovině loňského roku nemohly obce a města do tohoto programu přihlašovat jakékoliv své návrhy. Další podobný dotační titul by měl být možná otevřen v roce 2014. Ale nikde není záruka, že k tomu skutečně dojde nebo že vůbec bude dost peněz a nebo že pravidla pro přidělení dotace se výrazně nezmění.

Co se úprav Polečnice týče, ředitel Povodí uvedl, že se podnik bude snažit tento projekt prosadit i v případě vyhlášení nějakého dotačního titulu v budoucnosti. Má to ale háček. „Obávám se, že v případě Polečnice se ocitneme ve stejné situaci jako v Českém Krumlově, akorát proti nám budou stát jiné tváře," konstatoval včera Zdeněk Zídek a dodal: „Zásada protipovodňových opatření je ta, že se dělají pro lidi. Když je ti lidé odmítají, tak nemá cenu opatření stavět. Oni mají právo odmítnout. Ale stačí prostě říci ne. Je zbytečné do toho vkládat emoce."

K tomuto pohledu se jistě kloní i starosta Dalibor Carda. Ten tento týden připustil, že město vyhlásí termín ukončení průzkumné ankety mezi obyvateli, vyhodnotí ji a není vyloučeno, že navrhne zastupitelstvu, aby se od dalších etap protipovodňových opatření upustilo. Zastupitelé to buď odsouhlasí, nebo ne.
Dalším faktem je, že i kdyby se v přípravě instalace mobilních stěn pokračovalo, je prakticky dost času na debatu mezi občany, městem a projektantem. Kdyby se podařilo dohodnout nějakou společně přijatelnou vizi mezi všemi, pak může být do budoucna projekt připravený a město může čekat na vyhlášení nějaké budoucí dotace.

Společně s částí obyvatel se nyní postavili proti případnému pokračování protipovodňových úprav Vltavy i památkáři. „Rozumíme potřebě města Český Krumlov chránit majetek svých občanů. Z našeho pohledu by však tento veřejný zájem měl být výrazně převážen veřejným zájmem chránit kulturní dědictví," tak se píše v dopise, který Národní památkový ústav adresoval starostovi města Daliboru Cardovi. Pod dopisem je podepsána Naděžda Pálková, vedoucí odboru péče o památkový fond. Památkáři dále uvádějí, že pevné sepjetí Českého Krumlova s řekou bylo významným způsobem narušeno první a třetí etapou protipovodňových opatření, které prohloubením koryta a vybudováním kamenných navigací řeku od historické zástavby vizuálně odtrhla. Plánovaná instalace mobilních hrazení, tedy čtvrtá etapa, už podle památkářů zasahuje do vlastní hmotné podstaty památky a nevhodným způsobem modifikuje historicky velmi cenné konstrukce.

V podobném duchu se chystají ozvat i krumlovští průvodci. Podle jednatele tohoto sdružení Oto Šrámka, který je ovšem původní profesí stavebním inženýrem, není zvolená forma protipovodňových opatření šťastná. „Krumlov je známý po celém světě pro svůj půvab středověkého města a jakékoliv zásahy, které to změní, jsou rušivým elementem, který kazí image Českého Krumlova," řekl Oto Šrámek.