Expozici Co přinesla dálnice připravil s kolegy archeolog muzea Ondřej Chvojka (46), který tvrdí, že největší stavba, protínající napříč celý region, odhalila mnoho zajímavých pokladů.

Zemědělci z neolitu

S výzkumy na dálnici D3 začali už po roce 2000 archeologové z Husitského muzea v Táboře, když se stavělo na Táborsku. „Do roku 2015 prozkoumali řadu zajímavých lokalit, které prezentujeme na výstavě," říká Ondřej Chvojka a jmenuje např. Lipiny u Sudoměřic, kde se ve středověku těžilo zlato, Smolín u Sezimova Ústí se zbytky vojenského tábora z roku 1438, kdy byl Kozí hrádek obléhán vojsky Albrechta Habsburského, nebo Žíšov, kde ve skrývce pro dálnici našli vesnici z 8. či 9. století. „Objevili zde stovku objektů, např. zbytky zahloubených chat. U Veselí nad Lužnicí zase nalezli železárnu z 13. století, ukazující, že lidé potřebovali lokálně zpracovávat místní železné rudy a zásobovat železnými výrobky vesnice. U Horusic bývalo sídliště prvních zemědělců, kteří sem pronikli v období kolem 5000 let před Kristem. Jde o známky nestaršího zemědělství z období neolitu čili mladší doby kamenné. Usazují se na několika oblastech, a jedna je Borkovická blata kolem Veselí, Horusic až po Neplachov," pokračuje Ondřej Chvojka.

Keltové a Germáni

Budějovičtí archeologové začali od roku 2013 s průzkumy na Bošilci. „Naše práce v terénu má několik fází a my tehdy začali první, která znamená předstihové průzkumy. Chválím přístup Ředitelství silnic a dálnic, které nám umožnilo v časovém předstihu průzkumy udělat. Provádějí se formou nedestruktivních povrchových sběrů, snímkováním z letadla nebo zjišťovacími sondážemi. Měli jsme dostatek času na prozkoumání mohyl v Plavu a s výsledky seznámíme návštěvníky. Druhá fáze nastává, kdy přijedou bagry, začne stavba a dělají se skrývky. My na místě asistujeme, kontrolujeme a hlídáme. Ve skrývkách se mnohdy podaří najít další lokality, které v první fázi nalezené nebyly. Díky kontrolám skrývek jsme tak u Bošilce roku 2016 objevili velice zajímavé, do té doby neznámé sídliště, kde se potkali Keltové a Germáni."

Chýnov dál drtí doprava. Majitelka domku zablokovala stavbu obchvatu za čtvrt miliardy.
Obchvat Chýnova dostává další šanci. Město má v plánu dům od stěžovatelky koupit

U Neplachova archeologové zkoumali zbytky neolitického sídliště, na úseku mezi Úsilným a Borkem nad údolím potoka Kyselá voda pak nalezli sídliště ze starší doby bronzové.

Ze štoly na koněspřežku

Výzkum v kooperaci s jeskyňáři prováděli i u Úsilného, v Eliášově štole z 16. až 18. století, která dováděla vodu ze šachet, kde se těžilo stříbro. Archeologové zkoumali i sídliště na pomezí katastru Starých a Nových Hodějovic, kde lidé žili už ve starší době bronzové.

„Na výstavě ukazujeme i sídliště u Krasejovky, zatím nejjižnější v trase dálnice, které jsme zkoumali. Máme zde zachycenou osadu ze 13. století, dohromady asi osm jam, naplněných rozbitou keramikou. I když počet objektů je poměrně malý ve srovnání s jinými lokalitami, množství nalezených artefaktů je enormní. Objevili jsme celé hrnce i desítky dalších kusů, což značí, že mohlo jít o odpad z výroby keramiky. Asi zde byla hrnčířská dílna a vedle se ukládal odpad," prozrazuje Ondřej Chvojka.

U Chotýčan vznikne při dálnici D3 středně velká odpočívka.
Dálnice D3 na jihu Čech dostane první odpočívku, výběr stavebníka se zpozdí

Návštěvníci muzea se mohou těšit i na nálezy z pravěkého mohylového pohřebiště u Plavu či na objevy rakouských kolegů, které učinili na koněspřežce. Výstava, přibližující výsledky výzkumů v trase dálnice D3 na Táborsku, Českobudějovicku a Českokrumlovsku a v trase navazující dálnice S10 v oblasti Mühlviertelu v Horních Rakousích, potrvá do 7. listopadu.