Českokrumlovsko – Ani srpen nepřinesl výraznější změnu na trhu práce. Nezaměstnanost Českokrumlovska se drží prakticky na stejné výši jako v červenci, ale to dlouho nepotrvá. Blíží se fáze, kdy nezaměstnanost každoročně zase začíná šplhat směrem vzhůru.
V srpnu, stejně jako 
v červenci, tedy platí, že
v regionu je nezaměstnanost na 5,6 procenta. Ta představují 2390 uchazečů o zaměstnání, nicméně je to o něco méně než v červenci, kdy jich úřad práce evidoval 2418. Na jihu Čech českokrumlovský region ve výši nezaměstnanosti stále hraje prim. Ostatní okresy jsou na tom lépe. Mezi nezaměstnanými bylo na konci srpna 95 absolventů, v červenci 102. To není mnoho, ale jejich příchod se dá předpokládat od září, kdy školákům končí prázdniny.

Po práci se nyní poohlíží například dvacetiletá Martina z Českého Krumlova, která si nepřeje jmenovat. „Skončila jsem školu, ale práci zatím ani mít nemůžu, protože mě čeká operace," svěřila se včera. „Teď to úplně neřeším. Jsem vyučená aranžérka a studovala jsem i podnikání. Jdu se na úřad práce zeptat a domluvit se. Po operaci nevím, co budu dělat. Mám vyhlídnuté rozvážky a podobně. Uvidíme – nebo nějaká propagace a takové ty věci, co jsem měla na škole. Myslím, že když člověk chce, práci si najde. V opačném případě mu práci nenajde ani pracovní úřad."

Tato devatenáctiletá dívka má své plány: „Ráda bych si na rok něco našla a potom zkusila znovu vysokou školu. Chtěla bych studovat pedagogickou školu v Českých Budějovicích. Nevím, jestli mi tady na úřadě nějak pomohou. Zatím se uvidí."
Z hlediska statistiky českokrumlovského úřadu práce o počet volných míst nouze není. Zatímco na konci července jich měl úřad práce v nabídce 1306, na konci srpna mohli uchazeči vybírat a zkoušet z 1407 volných míst.
Z nich bylo 420 vhodných pro absolventy a mladistvé, dvacet míst pak pro lidi se zdravotním omezením. Lidí se zdravotními potížemi, kteří hledají práci, je však 445.

„Já jsem v invalidním důchodu a na úřadě práce jsem přihlášená dva roky," podělila se o své zkušenosti devětapadesátiletá Marie D. z Českého Krumlova. „A sehnat v mém věku práci je určitě těžké dost. Uplatnila bych se kdekoliv, kde by chtěli paní v mém věku. Věk hraje obří roli. A paradoxně, čím víc toho umíte, tím je to pro vás horší. Já se práce nebojím, jsem vyučená prodavačka, ale bohužel do obchodního domu nebo do supermarketu bych nešla. Tam není žádná kultura prodeje. Chtějí lidi, kteří nic neumí, aby jim do toho nemluvili. Většinou je to práce za minimální mzdu. Já mám tři výuční listy, umím německy, ale zkombinovat to s mým invalidním důchodem je těžké. V Rakousku už na to přišli a váží si vzdělaných a zkušených."

Sedmatřicetiletý Vladimír P. z Českého Krumlova je také nespokojený: „Práce se shání dlouho a těžko. Teď jsem dostal individuální plán. Na úřad docházím už pět měsíců. Před tím jsem dělal zedničinu, v lese, všechno možné. Dneska jsou takové zákony, že firmy mohou vzít člověka asi na 300 hodin ročně. Takže vás přijmou na tři měsíce, a když mají prodloužit smlouvu, tak člověka propustí. Protože na lidi, kteří přijmou z úřadu práce, dostanou dotace. Po třech měsících se jim vyplatí je vyhodit a nabrat nové. Chtěl bych dělat cokoliv, kde jsou peníze, a kde si mě nechají alespoň nějakou dobu. Protože jinak máte v zápočtovém listě napsáno, že jste byl několikrát propuštěn, ale z jakého důvodu tam už uvedené není."

„Já jsem bez práce už půl roku," vyprávěl pětadvacetiletý Evžen Gábor z Českého Krumlova. „V Krumlově je těžké najít si práci. Dělal jsem ve stavebnictví. Teď je to takové horší, nejsou peníze na to, aby se stavělo. Chodit tady po fabrikách taky nemá moc smysl," míní.