„My jsme nikdy nechtěli od státu peníze, my jsme chtěli jen vrátit majetek, který nám sebral minulý režim. Majetek, který kdysi darovali klášteru Rožmberkové,“ zareagoval včera převor vyšebrodského cisterciáckého kláštera Justin Berka na aktuální jednání politických špiček ohledně církevních restitucí. „Současný návrh je za posledních dvacet let nejblíže tomu, co už jsme vlastně kdysi navrhovali sami,“ doplnil převor.

O čem je řeč? O pondělním společném jednání komise vlády pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi se zástupci církví a náboženských společností. A především o novém návrhu vzájemného vypořádání se s resty, které republice zanechalo čtyřicet let socialismu.
A proč vlastně majetek vracet? Takto se ptá mnoho lidí. Ti radikálnější říkají, že už tak mají církve dost majetku a že některé řády hlásaly chudobu, tak proč chtějí mít víc?

Stačí se ale na vlastní oči rozhlédnout například po areálu vyšebrodského kláštera. Už na první pohled je vidět rozdíl mezi nově opravenou a neopravenou částí především hospodářských budov. To opravené už získali cisterciáci zpět a o tento majetek se starají. To neopravené jim doposud nepatří a budovy spadají do konkurzního řízení po zlikvidovaném státním podniku. Zjevně o ně nikdo nestojí, neboť za těch posledních dvacet let už by se jinak kupec zcela jistě našel. Mniši si tak část těchto budov musí pronajímat a dokonce je na vlastní náklady místy opravují, aby domy zub času nepoškodil ještě více.
Toť malý příklad. A co navrhují politici? Jak stojí v prohlášení komise vlády, navrhuje se rozšíření objemu naturálně vydávaného majetku na 56 procent oproti původním 39 procentům (z celkové sumy 134 miliard korun). Stát by měl církvím a řádům vydat především zemědělskou a lesní půdu, vodní a ostatní plochy, které jsou v majetku státu a jsou spravované Lesy České republiky a Pozemkovým fondem ČR.

Hodnota tohoto naturálního plnění se tímto krokem zvyšuje na 75 miliard korun.

Co se finančního vyrovnání státu a církví týče, pak jsou si podle oficiálních prohlášení obě strany vědomy napjatého stavu státního rozpočtu a peněžní náhrada za nevydávaný majetek se v zatím posledním návrhu politiků snižuje na 59 miliard korun. Délka splácení finanční kompenzace za nevydávaný majetek církví a náboženských společností se sníží ze šedesáti let minimálně na polovinu. Hovoří se o rozmezí mezi třiceti, dvaceti a patnácti lety se započítáním inflace.
Vypadá to tedy, že se vrcholní politici konečně dohodli? Možná ano, možná ne. Už jednou se k podobnému konsenzu dobrali, a to před třemi lety. Předkládané řešení vypořádání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi totiž vychází z návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem, který byl schválen vládou v roce 2008, ale který tehdy také Poslanecká sněmovna neschválila a restituce dál zůstaly stát na mrtvém bodu.

„Navrácení majetku, tedy především lesů a polností, by bylo přínosem i pro celé okolí,“ řekl k věci převor Justin Berka a dodal: „Pochopitelně, že bychom se snažili o majetek dobře postarat a díky tomu bychom dokázali vytvořit i více pracovních příležitostí.“

Ostatně, tak to bylo s kláštery vždy. Zakladatel, dnešní řečí spíše zřizovatel, zpravidla některý šlechtický rod, dal klášteru do vínku část svého majetku. Tím měl zajištěno, že se mu o tento majetek bude někdo starat, zaměstná obyvatele a ještě si na sebe díky tomu dokáže vydělat. Převor Justin je zatím v hodnocení dalšího vývoje otázky restitucí spíše rezervovaný a s prohlášením na toto téma vyčkává. Všechno je totiž teprve na začátku nových politických vyjednávání. „Škody na některých budovách, které dosud klášteru nebyly vráceny, jsou obrovské a ani navrácený majetek nebude určitě stačit na jejich nápravu. Ale zaplať pánbůh alespoň za to,“ shrnul výstižně převor vyšebrodského kláštera.

Třetina objektů kláštera chátrá

Zhruba třetina vyšebrodského cisterciáckého kláštera je dosud ve vlastnictví Bytového podniku Most, což je už dlouhá léta státní podnik v likvidaci.
V padesátých letech minulého století byla část kláštera předána tehdejším režimem tomuto podniku k rekreaci jeho zaměstnanců a dělníků ze severních Čech. Když se na počátku devadesátých let minulého století převáděl majetek zpátky na cisterciácký řád, tato část byla opomenuta a zůstala v konkurzní podstatě bytového podniku. Peníze z případného prodeje, ale nejspíše i nájmů těchto prostor, by měly postupně umořit dluhy zkrachovalého podniku. O třetinu kláštera se tak vlastně nikdo nemůže starat, nemůže na její opravu získat žádnou dotaci, úvěr a ani ji jakkoliv využít, protože prostory jsou z velké části zdevastované.
Senátor Tomáš Jirsa, převor Justin a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák požádali před nedávnem Krajský soud v Ústí nad Labem, aby správkyni konkurzní podstaty vyměnil, protože nekoná. Soud jim ale nevyhověl s tím, že k výměně nevidí důvod.