Brigádu urputně shání student českokrumlovského gymnázia Tomáš Ševčík z Větřní. Je mu i jedno, jaký druh práce by vykonával. Hlavně, aby si vydělal nějaké peníze. Jenomže má smůlu, brigáda se prostě žádná nenaskytuje.

„Sháním všude možně, ale nepoštěstilo se mi. Pomáhá mi i taťka, který zná hodně lidí. Myslím, že už začíná být ale pozdě,“ řekl smutně Ševčík. Doposud žádnou zkušenost s brigádničením nemá. Jak to tak vypadá, jinak tomu nebude ani po letošním létě. „Je mi prostě jedno co, hlavně něco. A co by mě lákalo nejvíc? Asi číšník.“

Právě číšníci mají ale své pozice zapikané dlouho dopředu. Plno majitelů restauračních zařízení sází na stará osvědčená jména. Nechtějí si zbytečně přidělávat starosti. A že jich občas s některými nováčky je dost, jak sami přiznávají.

„Zkušený brigádník je nejlepší. Máme tu lidi z minulého roku. Prostě už ví, co mají dělat a spolupráce je dobrá,“ řekl například Ivo Horváth z Penzionu U Medvídků v osadě Hůrka.

Raději nepřijímají

Jiří Slovák, který podniká v úplně jiném oboru, zahradnictví, například pro jistotu brigádníky nepřijímá vůbec. Uvedl, že má s nimi špatné zkušenosti.
„Lidé se sem chodí na brigádu ptát. Dokonce i starší zájemci se najdou, ale prostě o brigádu nemám zájem. Je to tak snazší,“ řekl Slovák.

Brigádníky většinou nepřijímají už ani menší markety. „Vloni jsme tu brigádníky měli, ale bylo akorát o to víc starostí. Letos tedy nikoho nebereme, i když se občas někdo zeptá. Nijak extra jsme je nepřijímali ani v minulost,“ řekla například zástupkyně vedoucí prodejny Tip v Kaplici v ulici Míru Božena Kovaříková.

Podle předsedy Zemědělského družstva Netřebice Pavla Talíře je ale problém i v samotných dětech, kterým se prostě a jednoduše pracovat nechce. „Chtěli by peníze bez práce. Třeba o zemědělství nemá nikdo zájem, protože se jedná o fyzicky i časově náročnou práci,“ řekl Talíř.

ZD Netřebice brigádníky přijímá. Podle slov předsedy je nabídka vyrovnaná s poptávkou. Z valné většiny se ale jedná o děti zaměstnanců družstva. „Oni ví, co je čeká za práci, protože to znají od rodičů. Že by přišel někdo na brigádu zvenku, se děje minimálně,“ řekl Talíř. „Celkově ale není příliš finančních prostředků, tak máme brigády malinko omezené,“ dodal.

Kluci z vesnice by mohli hledat práci třeba na samotné obci. Ale i ta většinou příliš nepomůže.

„Vystačíme si s našimi zaměstnanci, co máme na obci. I když minulý rok jsme tu dva brigádníky měli. Spolupracovali jsme i s úřadem práce, ale vždycky nám sem poslal někoho jiného, než jsme potřebovali,“ řekl starosta Omlenice Karel Holub. Ostatně, jak sám starosta zmínil, stejně o brigádu nikdo neprojevuje nijak valný zájem.