„Sklad v podstatě nemám, převážná většina zboží je přímo v obchodě, a tak jsem láhve raději bezpečně zamkla," vysvětlila Lenka Klimešová.
V době prohibice jde mezi zákazníky nejvíce na dračku pivo a víno. „Teď jsem objednala i devatenáctiprocentní griotku," podotkla Lenka Klimešová, jež zatím neví, zda alkohol zamčený ve skříni bude moci opět nabídnout zákazníkům, anebo ne. „Pokud bych ho už nesměla prodat, přišla bych asi o 15 až 20 tisíc korun. Zhruba taková je hodnota mých zásob," vyčíslila podnikatelka.

Vylít všechen alkohol s obsahem vyšším než 20 procent by podle Lenky Klimešové byla škoda. „Pokud by to šlo, raději bych pití nechala překontrolovat někde u odborníků. A jestliže by bylo zdravotně nezávadné, o čemž jsem přesvědčena, a přesto bych ho nesměla prodat, podělili by se o něj třeba známí. My s manželem tvrdé moc nepijeme," dodala Lenka Klimešová.

Hanu Holcovou, která provozuje obchody s potravinami v Zubčicích a Mirkovicích, omezení prodeje tvrdého alkoholu výrazně nezasáhlo. „Na skladě ani v obchodě totiž prakticky žádné takové pití nemám. Zákazníkům ho dodávám jen na objednávku," ozřejmila hokynářka. V době, kdy byla prohibice vyhlášena, tak byla bez starosti. Do skladu uklidila jen jednu láhev zelené, kterou v obchodě měla, jak se říká, pro strýčka Příhodu. „Zákazníci se teď spokojí s pivem. Zatím se nestalo, že by mě někdo zkoušel přemluvit, abych mu tvrdé pití prodala i přes zákaz," sdělila Hana Holcová.
Sám překvapen, že na něho nikdo nenaléhal, aby prodal zakázaný alkohol pod pultem, je prodavač  potravin  Pavel Vaňousek na Latránu v Českém Krumlově. „Čekal jsem, že úderem prohibice se najdou hlavně takoví, o kterých vím, že to bez láhve nevydrží. A že přijdou a budou mě přemlouvat, abych jim něco prodal," říká a jedním dechem dodává: „Nic takového se ale nestalo. Oni jsou asi tak vyděšení z toho, že někde padají lidi po alkoholu jak švestky, že asi přestali pít."

Štěstí bylo, že prohibice přišla mimo hlavní nákupní sezony. „Kdyby byla vyhlášena před Vánoci, to bychom asi ztráty měli, ale teď? Teď určitě ne," míní Jan Vondrouš z českokrumlovské Vinotéky u svatého Kryštofa. „Vína jsme kvůli prohibici tvrdého alkoholu víc neprodali. A co se týče ostatního sortimentu, máme tu spíše jako doplněk originální francouzské koňaky, ostrovní singlovky a karibské rumy. A to jsou láhve, které začínají s cenou někde na šesti stovkách a končí u několika tisíc. Takových se stejně moc neprodá. A jestli se po republice pohybuje někde několik tisíc litrů jedovatého pití, tak věřím, že stoprocentně nebudou ve flaškách s originálním francouzským kolkem," shrnul Jan Vondrouš.

Co na věc odborník?

Z informací od provozovatelů potravinářských firem vyplývá, že Jihočeši se fakt zalekli a během prohibice, co se týká tvrdého alkoholu, abstinovali. Nebyla by trvalá prohibice lékem na alkoholismus?
Podle primáře Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře Jiřího Dvořáčka dokáže určitý typ závislých lidí dva týdny abstinovat. „Jsou různá stadia závislosti. Pokud je někdo ve stadiu, kdy už ta závislost vytvořena je, ale ještě není v chronickém, konečném stadiu, pak v našich středoevropských podmínkách je schopen nějakou dobu abstinovat. Přesně ten týden nebo dva. Kdyby takováto prohibice byla vyhlášena delší dobu a hlavně kdyby byla úplná, pak by se to ve sháňce po alkoholu projevilo," řekl Jiří Dvořáček. „Pijáci, kteří už jsou v chronickém stadiu, přejdou k jinému zdroji alkoholu. Prohibice není úplná, takže výpadek koncentrátu nad dvacet procent se dá nahradit vínem," dodal primář. Pochopitelně především tím levným, protože závislý člověk nehledá značkové zboží, ale nízkou cenu.