S mykologem Pavlem Špinarem se v sobotu 12. srpna vydaly na výpravu asi dvě desítky lidí. „Další podobná pro laickou veřejnost i odborníky se uskuteční v neděli 20. srpna ve 14.30 hodin a půjdeme z Kozího hrádku,“ zve.

Mezi houbařskými nadšenci nechyběli odborníci na flóru a faunu. Botanik Daniel Abazid z Blatského muzea popisoval kvetoucí byliny. „Narazili jsme tu například na čertkus luční z čeledi štětkovitých, který tvoří krásné fialové hlávky květů většinou na vlhkých místech. Na suchých stanovištích, třeba na písečném přesypu u Vlkova, roste jemu podobný pavinec horský,“ vysvětloval. Mezi další určené rostliny patřila mimo jiné bukvice lékařská a karbinec evropský.

Voňavé houbové koření

Hlavní cílem exkurze z cyklu Krok za krokem přírodou pořádané právě Blatským muzeem v Soběslavi byly zajímavé a vzácné druhy hub. „Tady si přivoňte,“ vybízel mykolog Pavel Špinar. „Ježiš to je úžasná vůně,“ komentovala účastnice vycházky.

„To je malá houbička, kterou naše babičky sušily a používaly místo česneku do polévek a dalších pokrmů. Do smaženice stačí hrstka a nádherně ji provoní. Když někomu nedělá dobře česnek a jeho silice, výborně jej nahradí, jde o špičku česnekovou. Podobné vlastnosti má i špička cibulová, která je větší a roste spíše na dřevě a v bučinách, u nás třeba na Pacově hoře,“ konstatoval Špinar.

Na plné košíky ale museli účastníci výpravy zapomenout. Po vstupu do nejstaršího chráněného mykologického území v Čechách bylo jakékoliv sbírání hub zapovězené. „Hrozí tučné pokuty, naštěstí už nám to lidé za ta léta, co rezervace existuje, přestali dělat. Nejlepší je přestupek vyřešit domluvou,“ usmíval se. Fyzická osoba může dostat za poškozování plodnic v NPP Luční pokutu až 200 tisíc korun. „Nejvyšší, kterou jsme zde udělili, byla padesát tisíc,“ upřesnil Pavel Špinar.

Od hřibů přes holubinky až po choroše

Mezi vzácné houby, které bylo možné v sobotu obdivovat, patřily například holubinka hájová, která v jižních Čechách roste pouze na dvou lokalitách, holubinka ruměná, hřib Legalové a hřib medotrpký. Špinar je označuje speciálními ohrádkami se štítkem, aby je návštěvníci rezervace nepřehlédli.

Ornitologa Michaela Strnada z nedalekého Chýnova zajímaly třeba křemenáče osikové, či zvláštní bílý choroš. „Mimo to nám tu roste křemenáč krvavý, dříve dubový, ten má navíc šupinky na třeni červené a tmavší klobouk. Nepříliš běžným druhem je tento choroš, bělochoroš jabloňový. Napadá jabloně a osiky,“ vysvětloval mu a ukazoval zajímavé houby Špinar.

Tisíce hřibů za dobu správcování

Mezi běžné druhy, které mykolog určil na hrázi, lze zařadit prášivku černavou, hřiba dubového a bedlu vysokou. „Za těch pětatřicet let, co to spravuji, jsem tu našel pět tisíc tři sta dubáků, nálezů hřibu Legalové přes tři tisíce, nyní začala jejich vlna,“ uvedl. Jako nejlepší pomůcku k určování vzácných druhů doporučuje malé toaletní zrcátko. „To je nejlepší věc, jak se podívat na třeň, u hřibu Legalové je červený, síťka je červená, dužnina žlutá,“ ukazoval Pavel Špinar.

Radost mu v sobotu udělal úplně první nález jedné chorošovité houby v lokalitě. „Je to úplná novinka na Lučním, jde o choroše pevníka plstnatého, stereum subtomentosum, popsal ho profesor Zdeněk Kluzák,“ naznačoval.

„Mezi nejvzácnější druhy, které se zde vyskytují, patří hřib moravský, který je zákonem hraněný, za 35 let jsem jich tu našel přes 420 kusů, ten krásně voní po kopru, a sladce po vanilce a kokosu, když je sucho, poznám ho i na tři metry,“ pokračoval Špinar. Další vzácný kousek, hřib Kluzákův, mění netradičně barvu. „Popsali jsme ho s kolegou, vypadá jako medotrpký, ale když poškrabete klobouk, zčervená, nálezy těchto vznácných hub, většinou z červeného seznamu, by se měly hlásit na nejbližší mykologické pracoviště,“ dodával.

Unikát za unikátem

Zajímavým hřibem je ten s přídomkem pružný. „Jde o malou hřibovitou houbu, kterou zmáčknete a vrátí se do původní podoby, podle toho se také jmenuje. Jiný hřib toto skutečně neumí,“ shrnul mykolog.

Kriticky ohroženým druhem je hřib nachovýtrusý. „Našlo se jich tu 110 kusů, poprvé se tu vyskytnul v roce 1996. Hřibů rudonachových jsem tu našel 180, ten je ještě vzácnější, je to žlutá forma, jde o těžké hřiby, které při jakémkoliv poničení okamžitě modrají,“ zmiňoval detaily s tím, že do 14 dnů by měly i tyto vzácné druhy začít růst, pokud budou příhodné podmínky.

V mykologické rezervaci Luční rostou i vzácné hřiby rubínové, ouško pestré (první nález na světě v roce 2006, původní název ouško podivné), pavučinec hnědofialový, nejvzácnější houbou, která se zde vyskytuje od roku 2002, je hvězdovka vypouklá. 

Houby pod zákonem

Od roku 1992 existuje seznam 46 druhů hub, které se nesmí nijak poškozovat, sbírat, vykopávat, trhat a rušit jejich přirozený růst. Trestné může být i porušení jejich stanovišť. Chráněné houby se dělí ještě do tří kategorií, kriticky ohrožené druhy, silně ohrožené druhy a ohrožené druhy. Pokuty se mohou vyšplhat až na statisíce korun.

NPP Luční se rozkládá na 600 metrů dlouhé hrázi rybníka Luční, kde převládají duby, některé i 400 let staré. Lokalita byla vyhlášena 21. ledna 1988 jako chráněný přírodní výtvor (CHPV), status národní přírodní památky (NPP) dostala v roce 1992. O to se zasloužil zejména tehdejší mykolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Zdeněk Kluzák jako hlavní iniciátor. Území je vyhrazeno 42 kůly do desetimetrových pásem, v kterých se zapisují vzácné nálezy hub. Správcem je výše jmenovaný táborský mykolog Pavel Špinar. V lokalitě je dosud zaznamenáno 530 druhů hub, z toho 23 hřibovitých, 40 holubinek, 30 pavučinců, 21 druhů ryzců a další. K nejvzácnějším druhům patří zákonem chráněný hřib moravský, hřib rudonachový, hřib žlutonachový, hřib Kluzákův, hřib plavý, hřib rubínový a další.

Pavel Špinar vydal řadu publikací, poslední ucelenou je kniha Vzácné houby Táborska, kterou lze stále zakoupit u nakladatelství Ossis.

Speciál houby banner