„Dřevorubci by mohli kácet v nejcennějších partiích, jako je kaňon Křemelné nebo prales na Smrčině. Developerům by pak otevřel cestu ke stavbě lanovky se sjezdovkou na Hraničník a dalším stavbám," zmínil Edvard Sequens ze sdružení Calla, které podle jeho slov podporuje pozměňovací návrh připravený vědci a Hnutím Duha, jež dává prostor lidem na polovině území parku a v druhé požaduje přísnou ochranu.

Nadšený z návrhu nového zákona je naopak hornoplánský starosta Jiří Hůlka: „My jsme především rádi, že po dvaceti letech snad poslanci stanoví jasná pravidla pro to, co se v Národním parku smí a co ne."

Návrh počítá s rozšířením rozlohy nejpřísněji chráněné první zóny ze 13 na 26,5 procenta. V takzvaném bezzásahovém režimu má být 22 procent plochy. „To je pro nás přijatelný kompromis," zmínil Jiří Hůlka a dodal:   „V našem okolí se zlikvidovalo zemědělství, zlikvidovalo se lesnictví. A zbyl turistický ruch na měsíc a půl v roce. Ať nám tedy ti, kteří jsou proti vládnímu návrhu zákona, jasně řeknou, z čeho máme žít!"

Hornoplánský starosta zároveň zkritizoval ekologické aktivisty. „Plně souhlasím se slovy ministra Tomáše Chalupy, že ekologistům  nejde o 52 procent první zóny," řekl. „Jejich cílem je  napadat vládní návrh zákona tak, aby nakonec žádný zákon o Národním parku Šumava nebyl. Aby na Šumavě nebyla stabilita a dělo se tam to, co se děje posledních 20 let."