Při víkendové oslavě kolovala v jejich středu i mladá krev.

Od roku 1988 je místní rychtářkou Ludmila Opelková, která je dnes i župní rychtářkou 9. župy.

„Členství a kroje se většinou dětí v rodinách. Dnes je nás osmatřicet. Spolu s hasiči tu vyvíjíme širokou činnost. Jinými slovy – co neudělají Baráčníci, to udělají hasiči,“ uvedla rychtářka.

Příčinou vitality pláňských Baráčníků bylo nejen přijetí několika mladších členů, ale i smutný fakt, že k nim přibyli lidé z Českého Krumlova a Velešína, kde byly Obce Baráčníků zrušeny. Kromě členů mají nositelé staré tradice ve Věžovaté Pláni i mnoho příznivců, kteří jim pomáhají. Nacvičili s nimi například Českou besedu.

Obec Baráčníků byla ve Věžovaté Pláni založena v květnu 1922 sousedem rychtářem Veleobce Antonínem Soukupem. Přítomni byli tehdy i zástupci pražských obcí Žižkov, Nusle a Nový Smíchov. Prvním rychtářem se stal Matěj Pučegl. V roce 1931 převzal funkci František Summerauer, který provedl Baráčníky těžkými obdobími okupace i poválečnými dobami. Rychtářem byl až do roku 1975.
Okupací byla činnost Baráčníků sice přerušena, ale vůle po existenci už v roce 1945 znovu nastartovala její novou éru. Po smrti Františka Sumerauera se rychtářského práva ujal soused František Janda. Toto období se vyznačovalo trendem úbytku a stárnutí členské základny. Tomu se postavil čelem jeho mladý nástupce Josef Mach, který v roce 1980 přivedl do řad Baráčníků několik mladých sousedů. Činnost se znovu naplno obnovila.

V sobotu tedy oslavili Baráčníci z Věžovaté Pláně pětadevadesáté výročí. Na slavnostní setkání se dostavili gratulanti z mnoha míst jižních Čech. Součástí oslav bylo i vysvěcení repliky praporu, na jehož originálu se již podepsal čas. Nechyběla ani tradiční Česká beseda a závěrečná taneční zábava.