Přívalové deště na přelomu jara a léta letošního roku daly zabrat mnoha lidem v celé republice a nevyhnuly se ani Českokrumlovsku. Jak řešit situaci, když vás vyplaví voda z jiného pozemku? Jasná rada, sepsat stížnost. Alespoň tak velela logika věci Bohumíru Frčkovi.

Co říkají čísla?

Za první tři čtvrtiny letošního roku zaznamenali na českokrumlovském městském úřadě stížností:

Celkem 16
Z toho oprávněných 0
Částečně oprávněných 2
Neoprávněných 14

Mokrý červen

„Dvacátého šestého června letošního roku jsem zjistil, že z ulice Skalka mi teče na zahradu proud vody. Ta mi podmáčela nejen zahradu, ale i sklep mého domu,“ svěřil se Českokrumlovskému deníku Bohumír Frčka.

„Problém jsem ihned nahlásil na Městský úřad v Českém Krumlově. Na místo se dostavili dva úředníci, sami situaci vyfotografovali a chtěli, abych jim vše dodal i v písemné formě,“ dodal Frčka.

Jeho písemná stížnost se týkala především toho, proč nikdo z kompetentních úředníků neřešil stav na pozemku, který patří podle něj nejspíše městu a odkud se voda posléze valila dolů.

Pana Frčku také zajímalo, zdali byl vůbec proveden geologický průzkum před převedením zahrádek nad jeho zahradou na stavební parcely, zdali úředníci řešili stav místní komunikace, inženýrských sítí a podobně.

„A také mne zajímalo, na kterého úředníka se mám ohledně způsobené škody obrátit?“ dodal Bohumír Frčka.

Protože se z města nikdo dlouho neozval, celou věc posléze urgoval na začátku srpna. „V noci ze třetího na čtvrtého srpna jsem byl totiž opět vyplaven a protože se mi opět nikdo z odpovědných úředníků neozval, podal jsem osmého října stížnost až na krajský úřad. Stěžoval jsem si tam na nečinnost českokrumlovského městského úřadu,“ doplnil Frčka.

Kromě toho, že asi před deseti dny Frčkovi přijetí jeho žádosti kraj písemně potvrdil, žádný jiný úředník se neozval. „Od právníka jsem zjistil, že na vyřízení stížnosti je zákonem daná lhůta 30 dní. Dnes je to už sto dní a nic se neděje,“ zrekapituloval znechucený Krumlovák.

Konali, ale nepsali

Českokrumlovský deník se tedy obrátil na městský úřad s dotazem, kde je tedy problém a zdali se celá věc vůbec řešila.

„Odpověď by byla skoro jednoduchá, lidský faktor funguje vždy,“ řekl tajemník Jindřich Fadrhonc a tím naznačil, o co asi půjde. Oba úředníci, kteří vodou postižené místo osobně navštívili panu Frčkovi doporučili, aby se písemně obrátil na stavební úřad se žádostí o zjednání nápravy.

„Vodoprávní úřad, tedy odbor životního prostředí, ještě tentýž den kontaktoval stavební úřad a s problémem jej seznámil,“ doplnil v úterý tajemník.

Stavební úřad kontaktoval vlastníka pozemku, kde pramen vody vyvěral a ten vodu svedl do kanalizační přípojky. Na konci října ještě úředníci vše překontrolovali.

A proč se zpět panu Frčkovi nikdo neozval? „Konali jsme, ale už jsme o tom nenapsali dopis,“ shrnul s pokrčením ramen tajemník Jindřich Fadrhonc s tím, že určitě přijde z města přinejmenším dopis omluvný.

Poznámku redaktora Českokrumlovského deníku Zdeňka Zajíčka Jistě, pane… čtěte ZDE!

Proč vlastně existují úřední hodiny?

Velmi častou reakcí lidí v souvislosti s různými institucemi byly rozdílné časy pracovní a úřední doby úředníků.

„Jsou magistráty, kde zavedli poměr, pracovní doba úředníků se rovná úředním hodinám pro veřejnost,“ řekl tajemník českokrumlovského městského úřadu Jindřich Fadrhonc.

„Ale sami úředníci jsou z toho víceméně rozčarovaní, protože jim to pak neumožňuje mít čas na to, napsat a vypracovat ono správní řízení, se kterým se na ně žadatelé obracejí.“

Jinak řečeno, úředník potřebuje také čas na to, požadavek občana zařídit. Poměr mezi úředními hodinami a pracovní dobou je určitým kompromisem, který nechává úředníkům prostor pro další práci.

„Dám vám příklad,“ pokračuje Fadrhonc, „na stavební úřad někdo přinese žádost například o stavební povolení. Úředník musí zahájit toto řízení, oslovit další účastníky řízení, musí zjistit, kdo všechno má právo se k němu vyjádřit, koho má povinnost obeslat a tak dál. A potřebuje se na tuto práci soustředit.“

V souvislosti s řešením neutěšené situace na oddělení registru vozidel, kdy úředníci nestačili odbavovat žádosti občanů, posílil českokrumlovský úřad oddělení a upravil i provozní doby registru vozidel a registru řidičů.

„Provozní doba u oddělení registru vozidel a řidičských průkazů je ve srovnání s ostatními registry v rámci kraje, nepočítám-li České Budějovice, nejdelší,“ doplnil vedoucí odboru dopravy Miroslav Hála.

Na oddělení registru vozidel fungují čtyři přepážky se samotnými registry, jedno technické pracoviště a pracoviště vedoucí oddělení dopravně-správních agend.