“Vraceli jsme se zrovna z kontroly na hranici okresu, když nám volali z operačního střediska, že na mostě stojí muž a chystá se skočit,” vypráví policista Tomáš. Společně se třemi vojáky z táborského Svatováclavského praporu už několik dní hlídali dodržování nařízení vlády o zákazu pohybu přes hranice okresu.

Jako policista pracuje Tomáš již čtrnáctým rokem. K podobně vyhrocené situaci se tak proto nedostal úplně poprvé, tato však podle něj byla zatím tou nejvážnější. “Z jednání muže bylo jasně zřejmé, že stačí chvíle a chystá se skočit,” uvedl.

Den přitom začal pro čtveřici mužů zcela běžně. “Ráno jsme podle plánu vyrazili na kontroly hranic okresu. Právě jsme se vraceli do Bechyně zpátky na obvodní oddělení, když jsme dostali hlášku, že je na mostě sebevrah,” popisuje Tomáš. A protože se nacházeli od místa doslova kousek, na mostě byli za několik vteřin.

Na místě také opravdu nalezli muže, který stál za zábradlím a křečovitě se ho držel.

"V tu dobu zároveň vyrazili na místo i všechny ostatní složky integrovaného záchranného systému a zároveň policejní specialisté, vyškolení ke krizové intervenci, a to včetně policejního vyjednavače,” doplňuje Tomáše mluvčí jihočeských policistů Miroslav Doubek.

Bechyňský most Duha.
Chtěl skočit z mostu Duha. Zachránili ho

“Muž stál za zábradlím čelem k mostu, za sebou už měl jen řeku. Křečovitě se ho držel,” popisuje Tomáš, co uviděli na místě hned po příjezdu. Na žádné dlouhé rozvažování tak neměli moc času.

“Naštěstí za sebou máme školení, co v podobných krizových situacích dělat. Ne vždy je totiž čas čekat na příjezd psychologa,” vysvětluje Tomáš. "Nebyl zkrátka čas ztrácet čas.”

Zato pro vojáky tato situace rozhodně není běžnou součástí jejich práce ani výcviku. “Tomáš nám hned na začátku řekl: kluci, hlavně opatrně,” popisuje Saša, jeden z trojice vojáků. “Mluvte na toho člověka, ale hlavně žádné prudké pohyby, aby se nelekl a třeba nepustil,” dodává.

Hned jak vystoupili z auta, muž na mostě na ně začal hystericky křičet. “Nepřibližujte se ke mně nebo hned skočím,” popisuje Tomáš. Proto čtveřice zůstala v povzdálí a policista se s ním pokoušel začít mluvit.

“Hlavně jsem se snažil odvést jeho pozornost od tématu sebevraždy,” říká. Nabízel mu proto i možnost si v klidu promluvit třeba u piva. Muž ale na nabídky příliš nereagoval. Pak přišel moment zlomu.

“Jako by se opravdu rozhodl, že skočí. V ten okamžik nás úplně přestal vnímat. Začal se chovat ještě víc hystericky. Bylo vidět, že už se rozhodl, jen nedokáže udělat ten poslední krok a pustit se,” popisuje Tomáš.

Bechyňský most Duha.
Most Duha vzbuzuje úžas. Láká ale i sebevrahy

Naštěstí si ale všiml jedné věci: muž totiž vždy na krátký okamžik skryl hlavu do hřbetu rukou, jimiž se držel zábradlí. Toho momentu Tomáš pokaždé využil, aby se o pár kroků přiblížil. Společně s ním se přibližovala i trojice vojáků.

Tomáš sice už věděl, že na místo míří policejní psycholog, času ale neměli nazbyt. “Všechno se seběhlo příliš rychle a situace dostala rychlý spád. Muž úplně zrudnul v obličeji a bylo na něm jasně vidět, že už se rozhodl.”

Pokaždé, když se muž předklonil a položil na chvíli tvář na hřbet rukou, posunula se skupina mužů blíž a blíž. “A pak přišel moment, kdy už jsme byli na dosah. Jak jsem měl jistotu, že už na něj dosáhnu, chytil jsem ho za krkem za bundu a natáhl jsem ho na zábradlí,” popisuje Tomáš.

V ten okamžik se zapojila i trojice vojáků. “Kluci byli jen o kousek za mnou, a když viděli, že ho jistím, pomohli mi ho strhnout přes zábradlí zpátky na most,” uzavírá Tomáš.

“Celou dobu jsme Tomáše sledovali, a hned jak ho drapl, pomohli jsme mu ho silou přetáhnout,” dodává Saša. Společně ho pak udrželi v klidu až do příjezdu zdravotníků, kteří si jej převzali a převezli ho do Českých Budějovic.

“Jednalo se o skvěle provedený zákrok,” hodnotí zpětně Miroslav Doubek. “Využili přesně těch okamžiků, kdy se k němu mohli přiblížit a podařilo se jim tak muži zachránit život. Souhra mezi nimi byla perfektní,” uzavírá.

Bechyňský most je národní kulturní památkou. Nad Lužnicí se klene od roku 1928. Most má rozpětí oblouku 90 metrů a vzepětí 38 metrů. Výška od hladiny je 50 metrů a celková délka je 203,38 metru. Jeho architektura láká turisty, ve městě patří mezi nejfotografovanější místa. Pojí se s ním ale i méně radostné události: výška přitahuje sebevrahy.

Osudná se stala 12. července roku 1945 i jednomu ze stavitelů: šéfovi ministerstva veřejných prací, iniciátorovi stavby Duhy inženýru Karlu Šiškovi. Rodák z Březnice, syn paarovského hospodářského správce, měl stavbu pod svým dohledem. Sebevraždu nejspíš spáchal z bezdůvodného nařčení, že při květnovém převratu přisluhoval okupantům. Tomu však nic nenasvědčovalo. Přidaly se deprese, a tak Šiška vystoupil z vlaku, přehoupl se přes zábradlí svého mostu a padal. Tělo dopadlo na břeh, kde jej našli naprosto roztříštěné.