Ovšem jak který druh, což závisí na podmínkách stanoviště. Výzkumem, jak příznivě ovlivnit vegetací čistotu vody na Lipně, se zabývá Monika Krolová z Jihočeské univerzity.

Jak vlastně mohou rostliny pomoci vyčistit vodu?

Zpevňují pobřeží a brání erozi, tedy odnosu jemných částí zeminy. Na kvalitu vody nejvíc příznivě působí ve vodě zcela ponořená vegetace, na níž narůstá takzvaný terifyton, čili jakýsi nános sinic a bakterií. Ty čerpají živiny z vody a pomáhají tak vodu zbavovat fosforu a dusíku.

Tím pádem je berou sinicím a vodnímu květu. Navíc poskytují rybám a jiným vodním živočichům včetně mikroorganismů úkryty, lépe se tam udrží jikry. Celkově se dá říci, že vodní rostliny přispívají ke zlepšení charakteru vodního ekosystému.

Je stav vodního a pobřežního porostu kolem lipenské nádrže uspokojivý?

Není to až tak špatné. Zpoloviny tam nějaká vegetace je, ale chybí právě ty ponořené rostliny, které jsou nejdůležitější. Ovšem je těžké říci, zda je na tom Lipno dobře, nebo špatně. Nejlepší situace je u Nové Pece. V těch místech přitéká voda do Lipna a panují tam jiné a poměrně stálé podmínky než kolem většiny jezera.

U Pece už rostliny mohou dobře vegetit, blíží se to tam jezernímu a říčnímu ekosystému. Zbytek Lipna je jiný a všude už stejný. Rostou tam druhy, které zvládnou kolísání výšky hladiny. Lokalita u Nové Pece nemusí čelit takovému vysychání, stále tam přitéká voda.

Jak by měl vypadat ideální stav?

To říci nejde, to si vůbec netroufnu říci. Lipno je specifické svou nadmořskou výškou a chová se jinak než ostatní nádrže.

Hovoříte o erozi břehů. Vadí něčemu? Proč se vůbec hledají způsoby, jak jí zabránit?

Erozi břehů způsobuje kolísání vodní hladiny a vlny. Ty odnášejí pryč jemné úrodné částice půdy, rostliny pak nemají kde zakořenit a z čeho čerpat živiny. Kdyby kolísání hladiny nebylo, uchytí se tam vodní rostliny, které bychom tam potřebovali a chtěli. Takto je problémem, že se při kolísání hladiny postupně odkryje až dvacet metrů dna, což je pro rostliny, které potřebují být celé ponořené ve vodě, nepřijatelné.

Jak by se měli chovat lidé na břehu a majitelé pláží k pobřežní vegetaci?

Samozřejmě není dobré vytváření pláží a mechanické poškozování rostlin. Ovšem nelze říci, že je vliv činnosti člověka a turismu tak výrazný. Protože turisté se vegetaci na břehu Lipna, kde ji většinou doprovází i bahno, vyhýbají. Trochu problém představují rybáři, kteří si hledají a vyšlapávají místa a tahají si tam lodě, ale to je faktor až na posledním místě.

Nejhorší je střídavý pokles vodní hladiny, který je na Lipně obrovský – až o 3,5 metru a pak se odhalí i 20 metrů dna. Je tu spousta otázek. Dřív se mělo za to, že vegetace kolem nádrží není dobrá, ale poslední dobou se ukazuje, jak důležitou hraje roli. Uměle založené nádrže léta hledají rovnováhu, proto se nyní nádrže v zemi začínají mapovat a sledovat. Snahou je, aby se poměry v nich co nejvíce přiblížily ekosystémům přirozeným.