Restaurace Slovanský dům v centru vede zkušený kuchař Tomáš Homolka. Jedná se o detašované pracoviště Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Kaplice, přesto tu vzniká skvělé jídlo za přívětivé ceny.

Tomáš Homolka se po letech v zahraničí vrátil do rodného města i do ikony Kaplice, jak Slovanu místní přezdívají. „Vyučil jsem se tu a pak jsem působil patnáct let v Německu v pětihvězdičkovém hotelu jako kuchař,“ prozradil úvodem.

Srdeční záležitost

Rozhodl se předávat své zkušenosti a věnovat se nové generaci kuchařů. „Dnes třeba i kuchařkám, které mě učily vařit, předávám novinky ze světa gastronomie. Také tu vařím a chystám se dostudovat pedagogické minimum, abych mohl oficiálně vést studenty,“ vysvětlil Tomáš.

Legenda o vzniku cmundy po kaplicku: Kdysi dávno se večer setkali chlapi u piva a dostali hlad, jak to tak bývá. Muž, který to vymyslel, neměl doma v kuchyni skoro nic. Jen kus uzeného, kysané zelí a brambory. Takže to všechno vzal a spojil. Udělal bramborák, naplnil ho zelím a přidal uzené nakrájené na plátky. Dodnes prý v Kaplici ještě žijí jeho potomci.

Do povědomí dětí chce dostat moderní gastronomii, kaplický učňák má pro to podle něj ideální podmínky včetně prostoru. „Mám k němu srdcový vztah, a tak jsem se pustil do takového vlastního projektu, chci studentům předat své zkušenosti,“ podotkl s tím, že proto přijal i výzvu vrátit se zpět do školy. „V budoucnu ze mě bude mistr odborného výcviku,“ usmíval se.

Slavnostní koncert k 240. výročí Základní umělecké školy rozezněl Zámeckou jízdárnu.
FOTOOHLÉDNUTÍ: Krumlovská zuška slaví. Tak dlouhou historii jiná škola nemá

Slovanské koláčky s povidly a tvarohem

Kromě cmundy po kaplicku, kterou tu vymysleli jednoho večera místní muži, je restaurace proslulá i slovanskými koláčky. „Ty jsou opravdu vyhlášené. Lidé je znají široko daleko. I ty vznikají ve spolupráci s učni. Ráno, když přijdou na praxi, zadělají si kynuté těsto, potom ho plní povidly a nahoru se dává tvaroh s rozinkami. Pak putují do pece,“ přiblížil osvědčený recept.

Zájem o obor kuchař-číšník mezi lety poklesl, oboru nepomohly ani poslední dva roky covidových opatření, jak potvrdila vedoucí odborného výcviku a učitelka Ilona Straková.

O gastronomii je menší zájem

„Před covidem jsme měli větší obsazenost tříd, i když počty studentů se pohybují ve vlnách. Někdy je silnější a někdy slabší ročník, dlouhodobě převažují dívky nad chlapci,“ popsala realitu Ilona Straková.

Před deseti lety býval podle ní obor kuchař-číšník ve srovnání se současnou situací nejatraktivnější ze všech na škole. „Ve třídě bývalo pětadvacet i třicet studentů,“ shrnula učitelka odborných předmětů a současně vedoucí odborného výcviku ve Slovanském domě.

Přitom zkvalitňují výukové metody i učebny. „Nově máme v druhém patře školy vybudované také studio nápojové gastronomie a kuchařské gastronomie včetně moderního vybavení,“ upozornila na novinky.

Navštěvují reálné provozy a soutěží mezi sebou

S budoucími kuchaři a číšníky také vyrážejí na řadu exkurzí do regionálních gastronomických podniků a účastní se soutěží, což přináší nové zážitky, rozvíjí sportovního ducha a zároveň motivuje. „Navštěvujeme různé potravinářské provozy, také lihovary, pivovary, chystáme se do pekárny, děláme mezitřídní soutěže, účastnili jsme se klání studentů v míchání nápojů v Žatci a teď ve středu jsme reprezentovali školu na kuchařské soutěži nazvané Netradiční úprava vodňanského kapra, kde jsme získali první místo,“ řekla s potěšením.

Mluvčí jihočeských celníků poručík Radek Kréda je nadšený sběratel modelů aut.
VIDEO: Mluvčí jihočeských celníků sbírá modely. Má auto záchranky i televize

Ve Vodňanech druháci z Kaplice vařili krémovou kapří polévku s chipsem a kapra pečeného na dýňových semínkách se špekovým kuskusem a petrželovou pěnou.

Krásný obor, ale dřina

Pandemie koronaviru obor hodně ochabila. „Kuchařina je krásná, ale velká dřina. Výsledek stojí za to, hlavně třeba když vás hosté pochválí,“ dodal Tomáš Homolka. Minimálně polovina kuchařů a číšníků podle něj odešla a našla si jinou práci. „Třeba ve fabrikách, kde nemusí dělat krátký, dlouhý týden a víkendy. Je to ale hrozná škoda,“ podotkl smutně.

Objekt restaurace patří městu, zub času se na něm podepsal a potřeboval by rekonstrukci. „Prostředí dělá svoje, chtěli bychom to tu mít hezké, snažíme se se samosprávou domluvit, aby historický objekt opravila,“ naznačil. Rádi by zachovali hezký kabát, vybavení je ale už letité a žádá si výměnu.

Slovanský dům: Restaurace má kromě výborných kuchařek a kuchařů i lukrativní polohu, kromě české klientely sem chodí zahraniční hosté, především z Rakouska. Na výběr mají z denního i nabídkového menu. Polévka s hlavním jídlem z polední nabídky vyjde do 110 korun. V důsledku zdražování energií i potravin ale i zde pravděpodobně v sezoně budou muset přistoupit ke zdražení.

Mezi poslední vážené návštěvníky patřil hejtman Martin Kuba nebo ředitel krajského úřadu Lukáš Glaser. „Připravovali jsme pro ně tříchodové degustační menu. Byli maximálně spokojeni,“ pochlubil se Tomáš Homolka. Kromě toho je personál schopný v prostorném interiéru uskutečnit firemní i soukromé večírky, posezení, oslavy a třeba i svatební rauty a hostiny.

RECEPT: Bramborák se vyrábí klasicky, nastrouhají se syrové brambory, přidá se sůl, pepř, česnek, majoránka, vejce a mouka. Udělá se stejnorodé těsto, cmunda se smaží na sádle. Kysané zelí se povaří, přidá se do něj cibulová jíška, směs se osolí a ocukruje, aby měla vyváženou chuť. K tomu se nakrájí plátek nebo dva uzeného. Vše se naaranžuje na talíř a servíruje.