Chovatelé i majitelé soukromé zoologické zahrady si s paličatým africkým sudokopytníkem užívají každý den. Prozradili na něj i několik jeho neřestí a pikantností.
Hroch Buborék získal v anketě, která se konala v průběhu ledna neuvěřitelných 1320 hlasů (49 %) z celkového počtu 2 857. O jeho popularitě rozhodli právě čtenáři, a proto si zasloužil i naši pozornost.
Vítězství potěšilo i ředitele Zoo Dvorec Viktora Ambrože. „Obsadili jsme první dvě místa, což je pěkné,“ řekl úvodem. Stříbrný post totiž získal svou roztomilostí teprve půlroční lvíček Vratislav.
Hroši jsou fascinující
Hrošík, kterému na domácí půdě říkají Bubi, se dle slov Ambrože narodil 2. července 2008 v maďarské Zoo v Pécsi, dočasně se o něj starali v další zahradě v Magánu. „V roce 2015 jsme se ho ujali my, je to velký hrochovitý sudokopytník adaptovaný k životu ve vodním prostředí,“ uvedl.
Osobně tyto zvířata obdivuje. „Jezdíme jejich skupiny studovat do volné přírody v Kongu i Národního parku Akagera ve Rwandě. Dorozumívají se tělem, každý pohyb hlavou nebo mrsknutí ucha něco znamená a vy jako zoolog se pídíte po tom, co,“ poznamenal s tím, že jejich studiu zasvětil život.
Je to hravé mládě
V současnosti jejich chovanec váží 2 200 kilogramů, takže to není žádný drobeček. „Pořád je to ještě hroch školou povinný, do 16 let se považuje ještě za mládě,“ smál se s tím, že za dospělého samce se až mezi 22 až 25 rokem s váhou kolem 3,5 tuny.
Ve Dvorci má vlastní krytý pavilon s vyhřívanou podlahou i bazénem, voda nesmí chybět ani ve venkovním výběhu, vždyť se hrochů přezdívá také říční koně, protože vodu milují a umí si ji opravdu užívat.
Denně spořádá i 50 kilogramů krmiva. „Dostává speciální granule se selenem a s výtažky afrických rostlin, jelikož je býložravec tak si pochutnává na zelenině, má rád mrkev, petržel, celer, okurky, červenou řepu, zelený salát a podobně,“ vysvětlil. Denní krmná dávka vyjde až na 1400 korun, o narozeninách dostává bohatý vegetariánský dort včetně sladkých jablíček a melounů.
Srandu si s ním vedení zoo i ošetřovatelé užijí každý den. „Přes zimu je to dobré, to se mu ven moc nechce, ale v létě si užívá venkovní výběh. Zavírat ho musíme z bezpečnostních důvodů. Jednou se mu vůbec nechtělo, spíš si chtěl hrát a naháněli jsme ho ve výběhu do dvou hodin do rána. Nenechal se ke dveřím nalákat ani na baštu,“ popsal humorný zážitek.
Ve výběhu se baví hrou s obřími kameny, nepohrdne ani velkým červeným míčem. Svoje kly strká pořád také kam nemá, obrušuje si je o všechno, co mu stojí v cestě.
Každý den je zážitek
Vtipný je i jeho ranní rituál. „V létě vyběhne ven z pavilonu, rovnou do venkovního bazénku a s rozběhem tam hodí takovou vlnu, že vyplaví i vedlejší výběh,“ prozradil aktivitu největšího savce v zoo.
I na takovém mackovi je vidět radost z pohybu a jeho veselá povaha. „Je to hodně výjimečné zvíře. Běhá kolem s otevřenou tlamou a létají od něj sliny až dva metry do dálky. Je s ním opravdu sranda, ale každé jeho vypuštění do výběhu znamená pro zúčastněné rovnou další převlékání,“ vysvětlil Viktor Ambrož.
Trus jako suvenýr
Nevětším zážitek pro návštěvníka zoo je komentované krmení. To si lidé odnášejí domů i trus ve vlasech. „Hroch má totiž specifický druh značkování teritoria, svůj trus rozmetá za pomoci moči a ocásku,“ uvedl s tím, že Buborék rozmetá i třicetkrát za den, a ačkoliv má za sebou jeho pavilon rekonstrukci, podařilo se mu ho za pár dní změnit k nepoznání.
Toto značkování používá i ve volné přírodě, funguje mu jako zaručený kompas. „Večer se může v klidu vydat na delší pastvu a díky rozmetání bezpečně trefí zpět, cestu si totiž perfektně vyznačí svým trusem,“ informoval.
Buborék má i další prvenství, jde totiž o jediného hrocha v Jihočeském kraji. V rámci republiky chovají hrochy ze 27 zoologických zahrad jen v Praze, Dvoře Králové a Olomouci.
V divoké přírodě je nebezpečný
V divočině je hroch úplně nejnebezpečnější zvíře, v Africe zabije hroch víc lidí než kterékoliv jiné zvíře. „Ale tím, že mi s ním denně pracujeme, je zvladatelný. Když k nám přišel mladý, tak se dal ještě ovlivnit, mě a dva ošetřovatele bere jako skupinu. I když se někdy snaží dominovat,“ přiblížil ředitel Zoo Dvorec. Na povel umí například otevřít tlamu, když se mu chce.
Patří také mezi výborné sprintery, v přírodě dokáže na krátkou vzdálenost běžet téměř padesátikilometrovou rychlostí. „Není člověk, který by hrochovi utekl,“ varoval Ambrož. Hrochů v přírodě rapidně ubývá, protože jsou terčem pytláků, protože mají stejné složení klů jako sloni.
V budoucnu by mohl mít hrošici i mláďata
Až dospěje do správného věku, mohl by se dočkat i potomků. „Chceme zkusit přes koordinátora chovu domluvit samici. Předtím mu ale postavíme asi úplně nový pavilon, máme dost času to naplánovat, než dostane rozum a dospěje,“ smál se.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
