Největšími devizami města jsou řeka a klášter

Město žije především z turistického ruchu, jeho devizou je splavná Vltava. Díky tomu je Vyšší Brod něčím jako Mekkou pro vodáky, jenom s tím rozdílem, že ti tady svou pouť po řece nekončí, ale začínají.

Město se ale jinak zabývá stejnými starostmi jako ostatní obce, které usilují o svůj rozvoj. Jestli měl Vyšší Brod v něčem opravdu smůlu, tak v posledních letech především při získávání dotací, hlavně evropských.

Jak ovšem vysvětluje starosta Milan Zálešák, cesta k dotacím z Evropské unie nezávisí jen na bezchybně zpracované žádosti.

„Mimochodem ani jedna naše podaná žádost nebyla městu vyřazena z důvodu formálních chyb a nedostatků,“ doplňuje starosta.

Město se dvakrát neúspěšně ucházelo o peníze na projekt Rekonstrukce kempu Pod hrází. Projekt splnil požadovaná kritéria přijatelnosti a postoupil do dalšího kola.

Smůlu měla i dvakrát podávaná žádost na rekonstrukci elektroinstalace a zlepšení vybavení pro zkvalitnění výuky na základní škole. Projekt nyní také postoupil do dalšího kola. Prozatím nevyšla ani žádost o peníze na výměnu osobního výtahu v domě s pečovatelskou službou.

Přesto do Vyššího Brodu evropské i jiné dotační peníze dorazily. Na vodní zdroje a úpravnu vody to bylo 14,9 milionu eur, z operačního programu Lidské zdroje získalo město v posledních čtyřech letech zhruba 650 tisíc korun.

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj Czech Point za tři roky přes sto tisíc korun a ze Silvy Nortiky 2,5 tisíce euro. Od státu celkem zhruba 2,5 milionu korun.

Co by Vyšebrodští chtěli vylepšit nebo změnit

Jan Papaj: „Někdy se až stydím za cestu od Studánek až k Brodu. Tam bývá nepořádek stejně jako kolem vietnamské tržnice, ale oproti jiným městům je Vyšší Brod ještě v pohodě.“

Milena Kosinová: „Bydlím na Těchorázu a cesta sem je pro pěší dost nebezpečná. Chybí tu chodník. Sepisovali jsme petici, ale bohužel, nejsou peníze.“ Pracovně sice působí hlavně kolem Kladna, ale tady má své zázemí a rodinný dům. Stěhovat se? „To není tak jednoduché, to se mi zatím nechce,“ dodala.

Karel Lavička: „Hospodářskou krizi jsem zatím nezaznamenal. I když to neznamená, že se do regionu neprojevila. Projevila a postihla nás. Ale já podnikám ve stavebnictví a letošní rok jsme měli za poslední období úplně nejlepší. Ovšem ve stavebnictví se krize očekává příštím rokem, takže uvidíme, co to s námi udělá.“ Určitý pokles ale jeho rodina zaznamenala při poskytování soukromého ubytování.

Pavel Kolouch: „Vyšší Brod vidí především jako turistické centrum. „Neodstěhoval bych se sem. Dojíždím do Vyššího Brodu za prací, a to mi stačí. Mimo sezonu tady nic není,“ doplnil. Jako řešení vidí větší propojení s Lipenskem a například lyžařským areálem na Kramolíně. „Pokud by se tady zřídila nějaká autobusová linka, která by pravidelně pendlovala mezi Lipnem a Vyšším Brodem, pak si umím představit, že by se sem dostalo i víc turistů v zimě.“

S tím souhlasí i starosta Milan Zálešák: „Už jsme se dohodli, že se svolají jednotlivá infocentra kolem Lipna a připraví určitý společný kalendář akcí, to abychom tady návštěvníky v regionu udrželi a nabídli jim vyžití ve chvíli, kdy třeba v létě se nemohou koupat a v zimě nemohou z nějakého důvodu lyžovat.“

Ve starobylém klášteře mají mniši audio novinku

V době hlavní sezony je město Vyšší Brod naplněné, restaurace, ubytování, klášter, to všechno je plné turistů,“ konstatoval zastupitel Jiří Franc. „Po sezoně, na podzim a na jaře, máme vždycky velký propad v návštěvnosti. To je pro nás prostě výzva do budoucna na další léta tuto situaci změnit.“

Alfou a omegou pro nemalou část obyvatel je turistický ruch. Zatímco jinde počet návštěvníků klesá, ve Vyšším Brodě si letos mohli poměrně oddychnout. Hlavně v cisterciáckém klášteře, pro který jsou vstupenky jediným finančním zdrojem.

„Celková čísla ještě neznáme, protože máme několik skupin ještě nahlášených, ale podle prvních odhadů by měla být návštěvnost stejná, jako vloni, tedy 28 tisíc lidí,“ sdělil převor Jan Justin Berka.

„Květen byl sice nejslabší v návštěvnosti za posledních deset let, ale červen už se zlepšoval a červenec se srpnem překonaly všechna očekávání.“

Až třicetiprocentní nárůst návštěvnosti přinesli hlavně čeští turisté, ale i Francouzi a Holanďané. „My jsme zrovna přijeli z Rožmberku a chystáme se ještě do Zlaté Koruny,“ říkala turistka Věra z Prahy. „S manželem jsme byli také v Krkonoších, celý týden,“ dodala.

Hospodářská recese, která jinde ubírá, přivedla do Vyššího Brodu více Čechů, kteří si letos odepřeli zahraniční dovolenou a vydali se po tuzemských památkách.

Na další sezonu přichystali cisterciáci novinku, audio systém, který bude sloužit jako jakýsi elektronický průvodce. V principu jde o to, že návštěvník si nasadí sluchátka, prochází místnostmi a v uších mu zní odborný výklad zatím v češtině, němčině, angličtině a holandštině. Příští rok by je měl doplnit francouzský jazyk, italština a španělština.

Vyřeší se tím úskalí, kdy se sejde několik lidí z různých zemí. „Když je více Čechů, připojíme k nim cizince, kteří dostanou tento audio systém. A naopak, tuzemští návštěvníci nemusí čekat na další česky mluvící výpravu, ale klidně si mohou klášter projít se zahraniční výpravou,“ shrnul převor Berka s tím, že tento automatický systém je v této podobě nainstalován v České republice jako úplně první.