Buquoyové, do jejich panství patřily kromě Rožmberka také Nové Hrady, Cuknštejn, Žumberk nebo Libějovice, proměnili hrad nad řekou Vltavou do podoby, kterou známe dnes a kam se návštěvníci po léta s oblibou navracejí. Navzdory svému jménu je státní hrad Rožmberk nejvíce spjat právě s původně francouzským šlechtickým rodem Buquoyů. Ti jej získali pod svou správu od císaře Ferdinanda II. již v roce 1618, kdy císařský generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy přichází do českých zemí v rámci potlačení stavovského povstání.

Náhodou není ani to, že si už v polovině 19. století vybrali Buquoyové hrad Rožmberk jako ideální místo pro zřízení svého rodového muzea. Majiteli hradu byli až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů znárodněn, a jejich odkaz a životní osudy dodnes přitahují mnoho návštěvníků.

Osudy jednotlivých členů rodiny Buquoyů dlouhodobě fascinující badatelku a průvodkyni na státním hradě Rožmberk Mgr. Veroniku Polnickou. Ta pro návštěvníky v letošním roce připravila unikátní výstavu s názvem Nemocný na těle, nemocný na duši, jak pomoci mi mají, mí blízcí však netuší…, která návštěvníky seznamuje právě s fyzickými i duševními nemocemi posledních Buquoyů.

Výstava je volně přístupná v galerii hradu od července až do konce letošní návštěvní sezóny.

„Tematické zaměření výstavy se soustředí na Dějiny nemoci (Krankengeschichte ) ve šlechtickém rodě Buquoyů. Návštěvníkům jsou představeny příběhy tří posledních mohykánů šlechtického rodu Buquoy, jejichž životy výrazným způsobem poznamenala nemoc, která zanechala nesmazatelné stopy v rodinné historii. Jiří František Buquoy (1781–1851) návštěvníky prostřednictvím úryvků z rodinné korespondence seznámí se svou misí, kterou v roce 1818 podnikl do Paříže za účelem uzdravení své nemocné dcery a nastíní svou zkušenost se slavným abbé Fariou. Jeho syn Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814–1882) nám představí úskalí svého života stráveného ve stínu vlastního alter ega a ošetřující lékaři nejmladšího z této trojice, hraběte Karla Bonaventury II. Buquoye (1854–1911), návštěvníky seznámí s jeho diagnózou a bojem o život ve vídeňském sanatoriu dr. Loewa,“ shrnuje a zve návštěvníky sama kurátorka výstavy Veronika Polnická.

close Hrad Rožmberk pohledem z věže Jakobínka. info Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová zoom_in Hrad Rožmberk pohledem z věže Jakobínka.

V prvním díle série si přiblížíme osud Jiřího Františka Buquoye a tzv. Pařížské mise. V druhém díle se zaměříme na duševní rozpolcenost jeho syna Jiřího Jana Jindřicha, vizionáře a milovníka historie, jenž hrad Rožmberk přestavěl a zpřístupnil veřejnosti jako zmiňované rodové muzeum. V části třetí se seznámíme s příběhem Karla Bonaventury II., kterého jeho otec Jiří Jan nechal pojmenovat po svém slavném předkovi, císařském generálovi Karlu Bonaventurovi. Na úplný závěr naší série z prostředí šlechtického rodu Buquoyů pak přineseme čtenářům rozhovor s kurátorkou výstavy Veronikou Polnickou, kde se dozvíme více o její badatelské činnosti, fascinací historií a vytrvalé snaze odhalit místo posledního odpočinku císařského generála Bonaventury ze 17. století.