Vítěznou stranou v komunálních volbách roku 2006 byla ODS. Lídrem kandidátky a nynějším starostou je Luboš Jedlička. Poslední otázky seriálu Deníku o tom, jak politici plní své sliby, směřují právě na něj.

Vzpomenete si na své předvolební sliby? Co se vám nepovedlo splnit?

Já si na ně nepotřebuji vzpomínat, já se je od prvního dne nástupu do funkce snažím plnit. Samozřejmě, volební období ještě nekončí, to znamená, že nebudu říkat, že se něco nepodaří. Mám své dva, tři resty, Do konce chci dotáhnout skálu Pod Kamenem, když už se to nepovedlo minulému vedení radnice. To bude stát 152 milionů a náklady uhradí stát a město na to nedá ani korunu.

Dále autobusové nádraží. Tam dnes máme úřední rozhodnutí o nabytí právní moci, dělá se projektová dokumentace ke stavebnímu povolení, jakmile bude známa jeho konečná podoba, tak je občanům představíme. Do první části rekonstrukce nádraží už jsme se pustili. A třetím evergreenem je můj boj s Památkářskou obcí Českokrumlovskou a tím i panem Dočkalem ohledně protipovodňových opatření na řece Polečnici. Ta umí být daleko nebezpečnější, než celá Vltava. Ale ani tento boj ještě nekončí.

A naopak, co se povedlo, nebo vás potěšilo?

Mám radost, že se mi každým rokem podařilo najít peníze na dětská hřiště. Předloni jsem získal milion na dětské hřiště Za nádražím, vloni milion od ČEZu na hřiště u rybníka na Horní bráně. Veškerý program, který jsem slíbil v oblasti školství, dětí a mládeže se plní na víc, než sto procent. Jsem také rád, že se podařilo rozběhnout Programy regenerace panelových sídlišť.

Je to dlouhodobý projekt a zahrnuje projekty regeneraci Plešivce, Za nádražím, na Špičáku, následovat budou Nové domovy. To tady také v uplynulých devatenácti letech nebylo. Udělali jsme projekty na rekonstrukce všech inženýrských sítí a komunikací, to je také úspěch. U všeho je otázka už jen financí, to každý dnes pochopí. A to není úkol na jedno volební období.

Dobře, začněme u těch peněz. Co vím, tak jedním z volebních slibů, nejen vašich (ODS), ale i programového prohlášení rady města bylo nedopustit zadlužení města, držet pořádku rozpočet a hledat finanční zdroje i mimo něj?

Skončila éra, kdy se ve městě prodaly domy a peníze se projedly v běžném rozpočtu (tedy za běžné výdaje města). Pokud prodáme, tak peníze zase hned investujeme. To je dodržováno a to si může každý zkontrolovat.

Volební sliby v komunálních volbách před třemi a půl rokem měla ODS poměrně krátké. Na rozdíl od jiných uskupení, které měly třeba čtyřicet bodů, vy jste měli jen šest, byť rozvětvených. Už jsme zmiňovali autobusové nádraží, nebo podporu dětských aktivit nebo rozšíření parkovacích ploch na sídlištích, což zahrnuje třeba Program regenerace sídlišť. Ale v programovém prohlášení rady města, jíž jste členem, už je zakomponovaná i snaha vybudovat nový bazén, aquapark…?

Otázka, kdy město postaví aquapark, není jen otázkou vstupní investice. Ty peníze by se možná našly v nějakém dotačním titulu, ale jde o to, kde město vezme každý rok deset nebo dvacet milionů na jeho provoz? Zrušení současného bazénu by se občanům asi nevysvětlilo. Dotujeme jej ale každý rok čtyřmi miliony a to není malá položka. A teď si představte porovnání provozu malého bazénu a velkého aquaparku… To by byl velký zásah do městského rozpočtu.

Já vám do toho skočím. Prakticky všechna politická sdružení při volbách lepší variantu plaveckého bazénu v programu měla. Dotaz: Kdy už se konečně postaví, je jen zpětnou reakcí…

…někteří politici snadno slíbí bazén. Ale pokud ho někdo postaví a za dva roky ho zavře, protože ho neuživí? To správný politik neudělá. Za poslední tři roky jsem navštívil i sídlo jedné z největších firem, která se zabývá aquaparky, spa, wellness a podobně. Je to rakouská firma. Už jsme byli blízko výsledku. Ale firma chtěla, aby v případě, že provozní propad bude velký, aby se město Český Krumlov na jeho úhradě podílelo.

Když jsem řekli, že ne, že chceme, aby to byl ryzí podnikatelský záměr, spočítali si, že riziko je pro ně příliš velké. Nemohu přece prosazovat, aby město postavilo aquapark a následně po konci volebního období vyšlo najevo, že se tím značně zatížil rozpočet a že za ty samé peníze mohlo být opraveno nevím kolik ulic nebo dětských hřišť.

Jako ODS jste ale slibovali i podporu místnímu sportu. To se ale zvláště s ohledem na poslední události kolem zimního stadionu příliš nepovedlo?

Nejprve jsme museli najít spravedlivý systém grantové podpory jednotlivým sportům. Některým to vyhovuje, některým ne. Ještě jako tajemník jsem v roce 2003 od rady města úkol pokusit se dát dohromady do nějakého sdružení všechny sportovní oddíly ve městě. Do toho sdružení by město za nějaké koncepce dávalo peníze na podporu sportu. Po několika jednáních se zástupci všech významných oddílů jsem pochopil, že je to boj s větrnými mlýny.

Některé oddíly byly na městský rozpočet silně napojené, některé naopak nechtěly nic, některé fungovaly perfektně a některé vůbec nevěděly, jak vést koncepci sportu dál, střídalo se tam vedení a tak dál. Od tohoto záměru se upustilo a vymyslela se nová koncepce podpory sportu, hlavně podpory mládeže, podpory sportu v městských sportovištích nebo podpory sociálně slabých sportovců.

Požadavek hokejistů o vystavění nových šaten za peníze města se nesetkal s úspěchem, protože bychom obětovali spoustu peněz pro jeden oddíl. Proti tomu se postavili i jiní sportovci. Navíc město nemůže ze zákona investovat do soukromého majetku… Ta doba, kdy se stavěly stadiony a tribuny a zázemí z městských rozpočtů je dávno pryč. Sportovní oddíly mají možnosti využívat různých grantových a dotačních programů odjinud…

Nebo si najít investora. To ale hokejisté udělali a město mu přece jen stadion neodprodalo…

Vy říkáte město. Já bych řekl, že nepřesvědčili většinu zastupitelů o tom, že by touto cestou investor šel počínaje investičními zárukami, konče kvalitou hokeje. Co se týče nakládání s majetkem, takovou pravomoc má pouze zastupitelstvo a to nadpoloviční většina…

A vás osobně přesvědčil?

Já si myslím, že jak tady fungují jiné soukromé kluby a dělají to dobře, tak i zde by měl soukromý investor šanci. Mě osobně to přesvědčilo, ale starosta je tady od toho, aby poslouchal vůli zastupitelstva. Říkám tedy svůj soukromý názor.

Co bude se stadionem dál?

Paradoxem je, že tuto transakci musíme ze zákona ukončit. Čili kauza zimní stadion ještě přijde na pořad některého z následujících zastupitelstev. Na žádném z nich dosud nebylo přijato žádné usnesení, které by řeklo ano nebo ne. Kauza tedy ještě není uzavřena.

Co vím, tak si investor společně s některými dalšími podnikateli, sliboval rozjezd v této oblasti i jako další možnost pro rozšíření cestovního ruchu v Českém Krumlově a alternativě hlavního magnetu návštěvnosti města a zámku – historii. Vy vidíte jinou alternativu, na kterou by sem mohlo přijet podívat více lidí, než je historická kulisa a historické zajímavosti města a kultura?

Myslím, že Krumlov by měl nabízet multifunkční služby a lákadla, to je prostředek, jak tady udržet více dní třeba rodiny s dětmi…

To jistě, ale jaké?

Vím například z rozhovoru s nimi, že sem jezdí za kulturou, za historií, ale i za sportem, třeba za golfem nebo jezdí na řeku, na vory… Dříve sem jezdili lidé hlavně za historií, dnes už hledají něco jiného. A děje se toho tady hodně. Ve srovnání s jinými stejně velkými městy se toho děje stokrát více.

Ano, ale vy osobně máte nějaký nápad na ještě něco nového? Pan Horal třeba přišel s nápadem na Lunapark?

Pan Horal srovnává Götteborg s Krumlovem, to se ale srovnávat nedá. Ten má úplně jiné možnosti. Lunapark si myslím, se k historickému městu zapsaného na listinu UNESCO nepatří…

…ano, ale co máte vy osobně jako alternativu, jako nápad pro rozšíření nabídky cestovního ruchu?

Otázka je, jestli dnes hranice milionu a čtvrt návštěvníků ročně, není pro Český Krumlov už příliš velkou zátěží. Už toto znamená obrovské náklady od osvětlení, úklidu odpadků, opravy cest, mostů, opěrných zdí, investic do parkovišť až po věci, které turisté vyžadují, tedy značení, odpadkové koše a tak dál… To už by mohlo být nad limit, který město snese.

Jestliže stejně velké město kdekoliv v republice nenavštíví tolik turistů, nemusí nic opravovat, po nikom neuklízet, nic nepřipravovat za akce, neodvážet tuny odpadků, tak už podle zákona o přerozdělení daní je na tom finančně výhodněji, než Český Krumlov. My nechceme investovat méně do našich občanů, silnic, chodníků nebo spolků, kvůli tomu, že musíme vytvářet podmínky pro turisty. Turista tady sice nechá na parkovišti nějaký poplatek, ale ten nezaplatí ani likvidaci jeho vlastních odpadků.

Ono jde ale i o to, co nebylo ve volebních slibech a co neznamená jen peníze: Jde hlavně o určité skoro až nepřátelské prostředí města. To je v současné době rozděleno na dva tábory. Na historické centrum a okolí. Lidé z periferií a sídlišť do centra spíše nechodí. Spíše je nenávidí, protože se tam nedá v létě projít, nedá se tam levně nakoupit, nedá se tam žít. Několik desítek důchodců žijících v centru si zase pro změnu už dlouhou dobu snaží s městem vyřídit, aby nemuseli platit vjezd do centra, když je veze někdo jiný, než ten, kdo s nimi žije či podobně. Trvá to několik měsíců a stále to není dořešeno. To není možné udělat nějaký vstřícný krok a třeba problémy kolem vjezdu do centra nějak vyřešit?

Můj předchůdce dával povolenky prakticky každému i když si tam jel někdo vyzvednout zbytky jídla z nějaké restaurace. Dnes je takových povolenek vydáno asi dvacet. Udělat dopravu v centru města, v pěší zóně, takovou, jaká je, to není výmysl dnešní, to už se táhne od vedení města z devadesátých let. Omezit parkovací místa a tak dál. Je s tím hodně práce a stojí to hodně milionů, aby se takový pořádek vůbec udělal.

Pak je druhá varianta: Všechno patří všem, ať si kdo přijede zaparkuj, my to řešit nebudeme. Pak se ale nedodrží základní věci, v jednosměrkách třímetrový pruh, aby se zajistil průjezd vozidel integrovaného záchranného systému, sanitek, hasičů, pak z toho ale bude totální chaos. Pak z toho ale bude to, co jste řekl vy, lidé ze sídlišť štve, že se nemohou normálně projít městem.

Jenomže na druhé straně přijdou podnikatelé a řeknou: Nás to nezajímá, my chceme prodávat své zboží a potřebujeme, aby nám to sem někdo navezl. Navíc, když sem pustíme těžká auta, poničí mosty a budeme je opravovat každý rok. A teď se dostáváme k té otázce: Komu se zavděčit?

Komu?

Na postu starosty se vždycky nebo velmi často rozhodujete poměrem 54:49 nebo naopak. A je hrozně důležité zjistit si všechny informace. Některé problémy si děláme my, Krumlováci, sami. Uvedu příklad: Máte dům, kde protestují a píší nám lidi z prvního patra, ať pokácíme zeleň, která tam za třicet let vzrostla a stíní jim, je tam plno pylu, ráno je budí ptáci a tak dál. My se tam přijedeme s lidmi z odboru životního prostředí podívat.

Dojdeme k závěru, že ano, stěžovatel má pravdu. Sousedé z prvního, druhého patra prakticky všichni řeknou: Pryč s tím. Pak nám ale přijde petice lidí ze čtvrtého, pátého patra, že jsme barbaři, že jedinou zeleň, co tam vyrostla my pokácíme. A když to sečtete, tak máte většinou 49 procent lidí, kteří chtějí něco kácet a 51, kteří nechtějí. A takových situací je mnoho. Parkoviště na sídlišti Plešivec. Jediná možnost mezi dvěma panelovými domy. Lidem z horního nevadí. Lidem ze spodního vadí. Stejný poměr. Jindy je to podobně s hrajícími dětmi nebo psy.

Vraťme se k volebním slibům. Chtěli jste vytvořit vhodné prostředí pro investory, aby město nemuselo platit vše, ale aby se tu více věcí budovalo v soukromém sektoru. Nevzpomínám si, snad kromě několika bytových domů a jednoho fitness, na to, že by se ve městě vybudovalo něco většího ze soukromých peněz?

Poslední dva, tři roky krize se podepsaly na tom, že nejen do republiky, ale ani k nám se investoři příliš nehrnou.

Já vím, ale nemálo lidí říká, že by i investovalo, ale že je tu obrovská klika památkářů, kteří jim to zkomplikují, ne-li znemožní…

To je pravda. Ale je to zase další oblast, kterou je potřeba trochu osvětlit. Je tu místní samospráva, tedy volení zástupci a vedení města. A pak Státní správa a tam patří i oblast památkové péče. A pak jsou to takoví ti rádobypamátkáři typu některých občanských sdružení, kteří jen komplikují všechno, co mohou. Jestli je k tomu vede nějaké jejich slepé přesvědčení, že nejlepší by bylo, kdyby se tu nedělalo nic…? K tomu se ale vyjadřovat nebudu. Ano, to je opravdu brzda. Ale zpět k věci. Samospráva ze zákona nemůže zasahovat do Státní správy a do správních řízení. Čili věta: Na městě mi to nepovolili, je mylná. Město v čele se starostou není často účastníky těchto povolovacích nebo stavebních a územních řízení.

Když budu investor, developer, v čem budu cítit lepší podporu, než jinde? Jak by se ale mělo vytvořit nějaké vhodné prostředí pro investory?

Někteří investoři si podporu představují tak, že se zeptají: Řekněte mi, kde podle územního plánu, bych mohl to a to realizovat? Pokud by to nešlo, řekněte, zdali je reálné, že by se schválila změna územního plánu? Řekněte mi, jak je to tu s infrastrukturou, mohu svoji budoucí firmu napojit na určité sítě, jak je to tu s nezaměstnaností, s pracovní silou a tak dál…?

Dobře, ale to by snad měli slyšet i v jiných městech. V čem by měl být, nebo vlastně podle slibů má být jiný a lepší?

Je to jenom péčí a přístupem. Bavit se s investorem, objíždět dané lokality…

Myslíte úředníky, aby objížděli…?

Třeba i já. Takhle jsem se angažoval i v tom, aby zmizela ta hrůza, jatka u řeky, nebo zbořený domek u retardéru Pod Kamenem, nebo hotel Vyšehrad. Minulý týden jsem tady měl zástupce z Moravy, kteří mají zájem jej koupit, ale chtěli vědět přesně ty zmiňované věci.

Mnoha lidem je stále trnem v oku podpora vedení města, kterou dává Mezinárodnímu hudebnímu festivalu ve formě zhruba jednoho milionu korun ročně. To se stále opakuje a vyvstává i logická otázka: Nemá tato podpora své zázemí i v tom, že jste vy a hlavní organizátor tohoto festivalu Jaromír Boháč byli před třemi lety na stejné kandidátce ODS a vlastně slibovali lidem to samé?

Od toho se musíte v takovéhle funkci oprostit. Jakmile začnete dělat něco jen pro lidi, kteří jsou jen na kandidátkách nějaké strany, tak se tu nic nemůže podařit. Není možné protlačit jen zájmy jedné strany, alespoň v Českém Krumlově to nelze. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je druhým největším festivalem v téhle zemi, po Pražském jaru. Navíc nese název našeho města.

Letos navíc podle nové vyhlášky musí zaplatit poplatek ze vstupného, což bude zhruba tři sta tisíc korun. Příspěvkem jednoho milionu a vrácením tří set osmdesáti tisíc vzniká 720 tisíc. Festival je propagován ve světě a ať se to někomu líbí nebo ne, je přínosem kultury do země i našeho města. Kdybyste chtěl vidět na vlastní oči Renéé Fleming v zahraničí, pod deset tisíc vás to nevyjde. Tady stojí vstupenky do dvou tisíc. Navíc na to reflektují i představitelé státu na různých funkcích. Jezdí sem a vnímají tak i potřeby města.

A potom s nimi můžete jednat o tom, zdali nám dají sto milionů na protipovodňová opatření nebo sto padesát milionů na sanaci skály Pod Kamenem. Festival má navíc obrovskou propagaci a kdybychom si my chtěli zaplatit reklamu v podobném rozsahu, museli bychom použít ne 720 tisíc, ale desetkrát více.