Stojící vlaky, přeplněné autobusy, lidé, kteří se do práce nebo škol dostanou se zpožděním, anebo vůbec. Na druhé straně odboráři nespokojení se zvyšováním poplatků ve zdravotnictví a omráčeni vizí, že by se oni, nebo možná spíše jejich děti, ani nemuseli dožít zaslouženého odpočinku kvůli avizovanému prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu. Stručně řečeno: Dnešní stávka v dopravě.

Nic proti stávkám obecně, jde o legitimní nástroj lidu, jak vyjádřit svůj názor. Už z vyjádření zástupců vládní garnitury je však zřejmé, že právě dnešní protest ničemu nepomůže. Naopak převrátí naruby život milionům lidí, které si odboráři berou jako rukojmí. Co na tom, že „pouze“ na čtyřiadvacet hodin.
„Jeden den nepohody může znamenat mnoho let další pohody,“ vyjádřil se v médiích jeden z odborářských bossů. Jinými slovy prosadíme–li si zmírnění vládních škrtů a snížení věkové hranice pro odchod do penze, budeme se mít dobře. Teď možná ano, ale je třeba také hledět do budoucnosti. Těžko rozhazovat, když není z čeho. A tak, inspirován názvem jedné ze skupin na síti Facebook, říkám: Nestávkuji, pracuji!