Těžkou dlouhodobou situaci přiblížil a pohled do zákulisí tohoto oboru zprostředkoval jednatel českobudějovického klubu K2 Lukáš Michal. Dříve tento taneční podnik na Sokolské ostrově míval tisíce návštěvníků a výborné ekonomické výsledky. Postupně se však vše, co budoval rozpadá. Ochladly vztahy v pracovní kolektivu, či kontakty s firemními partnery jako jsou kapely či Dj´s. Insolvenci se vyhýbají jen díky své šetrnosti.

Jaký byl pro vás rok 2020 z hlediska fungování? Jaké vám uzavření podniku přineslo ztráty?

Lukáš Michal: 10. března jsme zavřeli klub a od té doby jsme ho v podstatě neotevřeli. Celý rok jsme se snažili ztráty minimalizovat tím, že jsem vymýšlel akce různého typu ve venkovním prostředí. Ztráty jsou několik milionů korun, co se týče financí. Pak jsou tu ztráty v tom, co budujete v kultuře, co Vás živí a naplňuje. Zničí Vám to celý tým lidí, kamarádské vztahy, kapely, Dj´s. Najednou ty lidi nevidíte, všichni se museli přeorientovat. Tady dělali to, co je baví, teď to nedělají. V létě jsme objeli pár minifestivalů s našimi bary, pár jich organizovali či pomáhali. No a pak přišel podzim, kdy jsme ztráty měli nadupaným programem v klubu alespoň snížit, ale bohužel se neotevřelo. Další rána.

Zuzana Gabajová.
Komentář Zuzany Gabajové: Pohřběte už někdo toho psa!

Co během nucené přestávky dělají vaši zaměstnanci, museli jste například propouštět, našli uplatnění v jiné práci pro vás nebo třeba brigádu jinde?

Jelikož naše firma neprovozuje pouze jeden klub, ale i jiné provozy, tak můžeme zaměstnance různě přemisťovat po provozovnách. Ty jsou ale v podstatě také zavřené. V principu to fungovalo: „Ty jdeš k lopatě a ty k okénku. Opravili jsme, co se dalo, a stále rekonstruujeme dál. Kdybychom měli pouze klub, naše firma by byla určitě již v insolvenci. Rozhodně naše skromnost jako majitelů a dobře cílené investice z historie nám v tomto období pomáhají. Nikdy jsme zbytečně nekupovali drahá auta, nepromyšlené investice, dokážeme se uskromnit. Také pomáhá to, že třeba já nemám dvě děti, obří hypotéku, leasing na auta apod. Covidová krize nás již zasáhla v době, kdy firma byla v podstatě rozjetá, kdybychom například začali před rokem, taky bychom byli již v insolvenci. Lidé na DPP samozřejmě přišli o práci první, ty zaměstnat momentálně nedokážeme. Zaměstnance na HPP si v podstatě všechny stále držíme, nemáme důvod je měnit. Jediné, co zatím funguje je antivirus, kdy vám stát platí jejich platy a odvody. Pokud by to tak nebylo, propustili jsme všechny. To bychom rozhodně neustáli takovou strašnou dobu. Platíme několik set tisíc měsíčně jen na odvodech, no a pak samozřejmě platy samotné. To je ale celé zatím od státu. Nic víc, nic míň.

Využili jste toto období i k nějaké modernizaci či plánování novinek? Opravy, rekonstrukce, nové programy či pozvánky Dj´s či jiných hostů?

Zrekonstruovali a opravili jsme, co šlo. Zvát a cokoliv bookovat je nemožné. Kapely a program jsem už přesouval třikrát. Je to únavné, vyčerpávající a nebaví Vás to. Je mi to strašně nepříjemné vůči našim zákazníkům, kteří mají například zakoupené vstupenky. Naštěstí je většina loajální a nechce je vracet, asi by ani nebylo z čeho. Jednou ty koncerty ale budou, to slibujeme! Děláme pro to maximum. Za to rozhodně všem děkujeme! Pro zákazníka je to koncert za 200 až 500 korun. To každý asi přežije. Pro nás je to ale několik tisíc prodaných vstupenek krát ta částka. V podstatě to fungovalo v prvním lockdownu jako půjčka, i když nechtěná. Jenže jak to bude dál? Kdo si v budoucnu koupí něco dopředu? Jaký bude vývoj? U koncertů nemůžete čekat, že Vám všichni přijdou na místo a zaplatí. To zkrachujete. Jako promotér potřebujete prodávat vstupenky dopředu. Když si na e-shopu zakoupíte něco a nejste spokojená, půjdete tam znova? Ne. Za to ale může e-shop, vy za to, že jste 3x přesunula koncert, protože prostě máte zavřený klub nemůžete.

Očkování proti covidu. Ilustrační foto
Covid loni přepsal smutné rekordy i na jihu Čech

Máte i jiné příjmy nebo jste museli přerušit podnikání úplně? Využili jste například nějaké státní podpory, vztahuje se vůbec na váš provoz?

Ve firmě jsme dva jednatelé, zmrazili jsme si výplatu na životní minimum již v březnu. Přežíváme z našich soukromých úspor. Zaměstnancům jsme „utli“ benefity. Do firmy opět napumpovali vlastní peníze. Také nám pomáhá naše banka, protože jsme již několikaletým klientem a máme v celku dobré vztahy. Hlavní podpora pro kluby a kulturu celkově byla vypsána již někdy v dubnu. Žádat jsme nemohli, protože to bylo postavené tak, aby v podstatě nikdo nemohl tu dotaci dostat. Kdo přece jen prošel sítem a splnil podmínky, dostal vyplaceno na konci roku 2020 - flexibilita a cílená pomoc od státu na jedničku. Bylo to asi 20 procent z alokované částky na podporu, kterou stát vyplatil. To je výsměch, cílená neprofesionalita vlády. Nechci věřit, že to byla cílená likvidaci kulturního sektoru, ale myslím, že to prostě připravují lidé neznalí problematiky. Nevím, co je horší. Přibližně na konci října vláda ,,vyjela“ s programem COVID - kultura II, kde již bylo vše upravené. Mohlo se žádat o marně vynaložené náklady i jako klub. Po půl roce první vlaštovka pomoci. Vše jsem zpracoval a odeslal v půlce listopadu. Dnes je 23. ledna a stále podpora nikde. Čekáme na to jako na smilování, je to strašně nefér od státu. Takže to bude rok, co nepřišla žádná pomoc, pouze zavřete si ten Váš klub a nikoho sem nesmíte pustit. V té žádosti musíte mít vše v pořádku, co se týká zaměstnanců, odvody, vše zaplacené, žádný dluh - pak můžete teprve žádat. Pokud tohle nemáte a jste již v koncích. Nikdo Vám nic nedá. Musíte si nejdříve půjčit od banky, vše zaplatit, a tak pořád dokola. To znamená, že pokud Vás stát jejich nesmyslnými opatřeními dovedl do krachu, máte smůlu, končíte.

Jak vidíte budoucnost – letošní rok ve srovnání s dobou necovidovou? Co bude dál?

Naše roční návštěvnost v klubu byla několik desítek tisíc. Teď doufáme, že akce na léto venku, které plánujeme, budou moct proběhnout a v září se uvidíme v klubu. Pokud to tak nebude, nevím, co bude dál. Kluby se určitě neotevřou do podzimu, v tom jsem si celkem jistý. Stát musí začít kompenzovat ihned a cíleně. Je fajn, že už asi politici zjistili, že kulturní sektor je obrovský a zaměstnává stovky tisíc lidí. Že tu dokonce jsou firmy, které živí eventy.

Očkování? Určitě nechci zažít, že na koncert budu u vstupu kontrolovat očkovací průkazy. Jestli je řešení očkování, tak je třeba zrychlit a pouze snížit nákazu, ne někoho kontrolovat. Jsou země, které očkují národ v produktivním věku a zdravotníky. Zdraví je samozřejmě vždy na prvním místě, ale bohužel když Vám třeba krachuje firma, na zdraví se Vám to také nepodepíše nejlépe.

Antigenní testování. Ilustrační foto
Test každé dva dny? To se nedá stihnout, říká pendler Michal

Za rok, za dva možná zjistíme, že omezení zabilo více lidí, než kdyby žádné nebyly. Odložené operace, lidem se nechce na kontrolu a tak podobně. Když čtu články rok zpětně o covidu, tak je to vtipné. Těším se, až si toto přečtu na začátku roku 2022. Už chci jít na kafe, do klubu, na koncert, do restaurace nebo třeba kina. Je fajn, že si všichni uvědomí, že práce není vše a především, je třeba se bavit a kulturně si užívat. To z nás dělá vzdělaný národ s hodnotou. Spoustu lidí tohle dostalo ven od počítačů, ale zase spoustu lidí dovnitř, co chodilo pravidelně sportovat v kolektivních sportech. Přeji všem pevné nervy, a hlavně to zdraví. Musíme se s tím poprat a ono to nějak dopadne, už ať je hlavně svět normální!