Po středeční stávce bude zase plno lidí naštvaných na úředníky, na učitele, na policajty a bůhví, na koho ještě. Jak se to dělá? Jednoduše. Buď ukážete, kdo má kolik peněz, nebo naopak řeknete, že někomu nějaké peníze seberete. Ale jen někomu. Pak už si na sebe lidi ukazují prstem, nadávají, láteří, nevraží…

Ve středu mi opět jeden známý připomněl starou pravdu: rozděl a panuj. Ovšem nemyšleno ve smyslu rozděl majetek mezi dceřiné společnosti a spokojeně hospodař. Naopak. Naštvi lidi mezi sebou, oni se začnou hádat a ty budeš mít klid na to své vládnutí.

Faktem, který uvádějí odboráři a se kterým musím souhlasit, je to, že za posledních dvacet let se tady už poněkolikáté nastartovala zase nějaká reforma, zase se škrtá a přitom státní peníze protékají mezi prsty úplně jinde, než se škrtí kohoutky.

Všimněte si, jak si v poslední době politici hrají s čísly. Ale věci jsou ve skutečnosti jinak:

1. Na růst hrubého domácího produktu (tolik zmiňovaný HDP) a tím i růst ekonomiky, zapomeňte. Jde o to, z jakých čísel tento ukazatel sestavíte. Když vyberete šikovné komodity, můžeme být i světovou špičkou ze dne na den.

2. Česká republika nemá více policistů na tisícovku obyvatel než například Německo. Jen na rozdíl od Německa do konečného součtu započítává všechny policejní složky, ale Německo jen některé.

3. Proč nechce dát žádná vláda více peněz do škol a do vzdělávání? Protože méně vzdělaní lidé se snadněji ovládají. A protože asi žádný z politiků nemá v rodině nikoho, kdo by vlastnil prosperující soukromou školu.