Nové počítače, interaktivní tabule, speciální výukové programy a další vymoženosti týkající se zlepšení výuky i té nejmenší školy v regionu, to vše nyní slibují evropské dotační peníze.

Školy doufají v lepší časy

Každá škola bude moci získat během nadcházejících tří let nemalé finanční prostředky z takzvaných evropských strukturálních fondů. Dohromady je pro celou republiku připraveno 4,5 miliardy korun.

Tato zpráva působí jako poměrně příjemný blesk z čistého nebe, zvláště v době, kdy školy i jejich zřizovatelé obracejí ve svých rozpočtech každou korunu.

Jako snad vždy, má věc ale několik háčků a podmínek.

„Kdy budeme moci o peníze požádat, to ještě nevíme. Na internetových stránkách ministerstva je stále napsáno, že výzva bude vyhlášena po schválení novely příslušného zákona 218 o rozpočtových pravidlech,“ okomentovala současnou situaci ředitelka chvalšinské základní školy Eva Luštická.

V ideálním případě tak mělo být učiněno už v lednu, ale vzhledem k současnému stavu jednání, nebo spíše nejednání a obstrukcí v poslanecké sněmovně, už si někteří ředitelé škol skoro přestávají dělat naději, že věc odklepne ještě současný parlament. Novela podepsána není a není vůbec jisto, kdy bude.

„Víme jen jedno, nesmíme nechat ty peníze propadnout, protože v našem případě se jedná o částku asi 1,4 milionu korun, to nelze nechat ležet na ulici,“ podotkl v úterý Milan Holek, ředitel školy ve Vyšším Brodě.

Pro ilustraci, jen město Vyšší Brod dá na svoji školu a související položky ročně 5,3 milionu. Český Krumlov má v rozpočtu na letošní rok pro své základní školy připravených 19,3 a pro mateřské 8,6 milionu korun. Městské rozpočty už jsou i tak našponované a proč tedy nesáhnout po dalších penězích někam jinam.

Jako vždy, věc má háček

Ale jak si o ně zažádat? Prý to bude jednoduché, avizuje ministerstvo školství. Ministryně školství Miroslava Kopicová je přesvědčena, že každá škola zvládne projektovou žádost vyplnit sama.

Ministerstvo zároveň avizuje, že školy díky jednoduchosti zpracování žádostí nebudou muset využívat služeb různých poradenských a zprostředkovatelských agentur.

A tady přichází další háček, agenturám, které se tímto živí, se takové upozornění nelíbí a berou jej jako diskriminaci. A tak se snaží oslovovat co nejvíce ředitelů i na Českokrumlovsku.

„Zatím dostáváme jen nabídky, kdo všechno je ochoten a schopen nabídky zpracovat. Kdyby mi taková firma nabídla, že za to bude chtít dejme tomu tři nebo pět tisíc, neváhám ani vteřinu,“ doplnil ředitel Holek. Jak ale sám dodává, ministerská prohlášení už byla několikrát jiná než pozdější realita.

S tím souhlasí i ředitel frymburské školy Jiří Horňáček: „Záležet bude na finální podobě žádostí. Nejdříve jsme měli informace, že to bude jednoduché. Když ale pak k tomu ale někdo dodá, že to nebude tak složité, jako když jsme museli žádat dříve, tak je jasné, že to složité bude,“ shrnul v úterý výstižně svoji obavu.

„Nejtěžší na tom bude rozhodnout, na co a jak nejlépe peníze využít, a to za nás stejně žádná firma neudělá,“ přidala komentář Hana Zajíčková, ředitelka hořické školy. S žádným diskriminujícím nařízením ministerstva se prý zatím nesetkala.

„Podle toho, co vím, nás ministerstvo ani nenechá podat případně špatně vyplněnou šablonu. Není to soutěž a peníze jsou připraveny pro každou školu. Když požádáme, dostaneme je, když nepožádáme, nedostaneme,“ dodala.

Ve věci zpracování a podávání žádostí o dotační peníze se silně angažuje i společnost Scio, která už dokonce i v dopise ředitelům škol vyjádřila názor, že podávání žádostí jednoduché nebude.

„Některé dopisy školám od ministerstva, krajů a některých zřizovatelů mohou mít neoprávněně podobu příkazů,“ naznačuje společnost.

Její mluvčí Bohumil Kartous pak dodává: „Ředitel často na tyto věci opravdu nemá čas a potřebuje se věnovat jiným věcem, než je administrativa. Stojíme si za tím, že se školám snažíme pomoci a aby s vyplňováním žádostí nemusely trávit svůj drahocenný čas,“ dodal Kartous s tím, že je nakonec docela dobře možné, že školy peníze nedostanou, hlavně kvůli obstrukcím v poslanecké sněmovně, které znemožňují schválení některých důležitých zákonů.

Za co by se mohly peníze utratit

Mnoho škol v regionu čeká na peníze doslova jak na smilování. Chvalšiny se například dlouhodobě snaží získat dotační peníze na rekonstrukci své základní školy a nedaří se. Obec ji tedy musí opravovat postupně, po malých částech tak, jak jí to umožní každoroční stav rozpočtu.

A vybavit ze svého ještě učebny nějakou technikou navíc? To je za vlastní peníze nyní prakticky nereálné. A právě k takovému účelu by mohly slibované dotace posloužit.

„Nechci dělat projekty sama od stolu. Vytvořili jsme dvě pracovní skupiny, které by měly do poloviny dubna přijít s návrhy, na co by se měly peníze využít,“ doplnila v úterý Eva Luštická.

V každém případě bude vhodné získat vybavení nebo služby, které přinesou škole co nejdelší využitelnost, protože samotný projekt, díky němuž se peníze získají, za dva roky skončí.

I když každá škola nejlépe sama ví, kde ji tlačí bota, mohou být inspirací i některé návrhy rodičů.

„Máme syna ve druhé třídě a vůbec by mi nevadilo, kdyby se začal učit cizí jazyky už dříve než ve čtvrté třídě,“ nastínila možnost rozšíření výuky například Petra Bendová z Horní Plané.

Nemálo rodičů vidí rezervy hlavně v materiálním vybavení škol, tedy především v počítačích a informační technice. To se týká především některých malých škol v regionu, jejichž zřizovatelé, tedy obce, mají hluboko do kapsy.

Jiní rodiče, stejně tak, jako jejich děti, nevidí problém a pokud přidají názor, pak spíše doporučení. „Naše děti chodí do Základní školy na Plešivci a my jsme se školou maximálně spokojeni,“ říká Dalibor Benych. „Kdybych mohl navrhnout, tak bych peníze směřoval k práci s počítači a výuce cizích jazyků.“